Reportáže v regionech
Brusič skla
České sklářství a jeho mistři mají opravdu skvělé jméno v celém světě. Prosluli i broušením skla. Tato technika zdobení se poprvé objevila už v prvním tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii. Ve středověku v ní vynikali benátští skláři, vzpomeňme na jejich slavná zrcadla a pak vstoupili do děje skláři čeští. Křišťály, které dokázali vybrousit takřka na koleně, okouzlily spoustu lidí. Broušení skla se věnuje i Jaromír Beran z Bezdějova nad Metují. Lásku i nadání zdědil po předcích. Nechal nás nahlédnout do své dílny a prozradil nám spoustu zajímavostí o své práci. Měli jsme možnost sledovat zdobení karafy. A to od nákresu předlohy, přes broušení těch nejhlubších řezů, které vznikají s pomocí klínových kotoučů, až po tvoření jemných ozdob. Prohlédneme si i kousky, které jsou vzpomínkou na um tatínka a dědečka pana Berana.
Brusič skla
Na běžkách do Polska
Machov najdete na hranici s Polskem, ukrývá se pod masivem Broumovských stěn. K jeho chloubám patří pozdně renesanční kostel z roku 1675 a romanticky působící staré roubené chalupy. V každé z nich dřív stával tkalcovský stav a snad všichni hospodáři také chovali kozy, které jejich rodinám poskytovaly základní obživu – mléko, sýr i maso. Obec se ovšem pyšní i dlouhou lyžařskou tradicí. První lyžníky byste tu mohli potkat už na počátku 20. století, o něco později se tu na lyžích už nejen běhalo, ale i skákalo. Dodnes tu najdete hned čtyři skokanské můstky, vleky a také okruh pro milovníky bílé stopy. Na běžkách se vydáme z Machova směrem k Nouzínu, který dnes patří Polsku a naše putování skončíme v oblíbeném běžkařském středisku, polském Karlově.
Na běžkách do Polska
Drátěné výrobky
Většina z nás má drátenické řemeslo spojené se spravováním nádobí. Tahle práce i ti, kdo ji uměli a šířili, k nám přicházeli ze Slovenska. Drát učaroval i paní Kateřině Smutné ze Zbečníku. Začala se s ním učit pracovat behěm mateřské dovolené a tvoří z něj dodnes. Vyzkoušela různé dráty, například měděný nebo nerezový, ale nejlépe se jí pracuje s obyčejným železným a vůbec jí nevadí, že pěkně špiní ruce. Používá samozřejmě drátky různé tloušťky. Pod jejíma rukama se rodí třeba stojánky na čajové svíčky, lampičky, stínidla, košíky nebo nejrůznější ozdobičky ve tvaru srdíček či hvězdiček, které pak spojuje do závěsů, ale pustila se i do složitějších věcí. Její novinkou jsou opravdu originální drátěné sošky. První na řadu přišel anděl, dnes je postaviček už víc a my se budeme dívat, jak vznikají.
Drátěné výrobky
Výrobce z mědi
Vojtěch Jirásko z Nové Paky se věnuje zpracování mědi. Kovu, který znali už naši dávní předci, ale pro jeho vzácnost ho používali jen na výrobu opravdu prestižního zboží či symbolů moci. Dnes z mědi rádi tvoří výtvarníci. Líbí se jim její měkkost, tvárnost a také teplá načervenalá barva. V dílně Vojtěcha Jiráska budeme pozorovat, jak jeho formy na pečení, svícny, lampy, reliéfní obrazy, trilobiti i další tvorové vznikají. A bude nás samozřejmě zajímat i to, kde hledá Vojtěch inspiraci. Zjistíme, že mu nápad často vnukne momentální situace, nějaké setkání, ale někdy hledá i dál. K vytvoření temného démona ho inspirovala například jedna z francouzských katedrál. Nejoblíbenějším Vojtěchovým dílem je pak Božena, reliéfní obraz mystické ženy, která představuje něco jako snovačku nebo sudičku.
Výrobce z mědi
Zřícenina hradu Břečtejn
Hrad Břečtejn vyrostl nad obcí Vlčice už za husitských válek. Nechali ho vybudovat pánové z rodu Zilvárů ze Silbersteina. Zajímavé je, že zvolili nepříliš moderní plášťovou metodu, to znamená, že obytné místnosti takřka přilepili k hradbě a riskovali tak, že by jim nepřátelé pálili v té době známými zbraněmi přes hradby až do komnat. Hrad byl od poloviny 16. století opuštěný, později se ho ujal bohatý obchodník s plátnem Jan František Theer a pak ho ještě čekala romantická přestavba ve století devatenáctém. Zajímavým místem je i takzvaná Pekelská jeskyně, která je rájem speleologů. A pozornost si zaslouží i v úvodu zmiňované Vlčice. Jejich historie je hodně dlouhá a zajímavá a neměli bychom zapomenout, že bohatá knihovna místních pánů sem kdysi přilákala i Jana Amose Komenského, který tu prý našel inspiraci pro napsání Didaktiky české.