Reportáže v regionech
Brašnář
Moderní kabely, ale také opasky, kapsáře a podobné doplňky, které nosili už staří Skotové. To všechno se rodí v brašnářské dílně Ladislava Hemrlíka v Rokytnici v Orlických horách. Nás bude nejvíc zajímat výroba sporranu. Nevíte, co si pod tímhle názvem máte představit? Je to jakýsi kapsář, který se hodí Skotům hlavně v případě, že oblečou kilt. Ten totiž nemá kapsy a je potřeba někam uložit těch pár nezbytností, které musí mít člověk pořád při ruce. Dozvíme se, že podle archeologických nálezů používali sporrany už staří Keltové. Existují tři druhy – civilní, sváteční a vojenský. Ke zdobení toho posledního se používají koňské žíně a na jeden je jich zapotřebí přes půl kila.
Brašnář
Brusič skla
České sklářství a jeho mistři mají opravdu skvělé jméno v celém světě. Prosluli i broušením skla. Tato technika zdobení se poprvé objevila už v prvním tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii. Ve středověku v ní vynikali benátští skláři, vzpomeňme na jejich slavná zrcadla a pak vstoupili do děje skláři čeští. Křišťály, které dokázali vybrousit takřka na koleně, okouzlily spoustu lidí. Broušení skla se věnuje i Jaromír Beran z Bezdějova nad Metují. Lásku i nadání zdědil po předcích. Nechal nás nahlédnout do své dílny a prozradil nám spoustu zajímavostí o své práci. Měli jsme možnost sledovat zdobení karafy. A to od nákresu předlohy, přes broušení těch nejhlubších řezů, které vznikají s pomocí klínových kotoučů, až po tvoření jemných ozdob. Prohlédneme si i kousky, které jsou vzpomínkou na um tatínka a dědečka pana Berana.
Brusič skla
Na běžkách do Polska
Machov najdete na hranici s Polskem, ukrývá se pod masivem Broumovských stěn. K jeho chloubám patří pozdně renesanční kostel z roku 1675 a romanticky působící staré roubené chalupy. V každé z nich dřív stával tkalcovský stav a snad všichni hospodáři také chovali kozy, které jejich rodinám poskytovaly základní obživu – mléko, sýr i maso. Obec se ovšem pyšní i dlouhou lyžařskou tradicí. První lyžníky byste tu mohli potkat už na počátku 20. století, o něco později se tu na lyžích už nejen běhalo, ale i skákalo. Dodnes tu najdete hned čtyři skokanské můstky, vleky a také okruh pro milovníky bílé stopy. Na běžkách se vydáme z Machova směrem k Nouzínu, který dnes patří Polsku a naše putování skončíme v oblíbeném běžkařském středisku, polském Karlově.
Na běžkách do Polska
Drátěné výrobky
Většina z nás má drátenické řemeslo spojené se spravováním nádobí. Tahle práce i ti, kdo ji uměli a šířili, k nám přicházeli ze Slovenska. Drát učaroval i paní Kateřině Smutné ze Zbečníku. Začala se s ním učit pracovat behěm mateřské dovolené a tvoří z něj dodnes. Vyzkoušela různé dráty, například měděný nebo nerezový, ale nejlépe se jí pracuje s obyčejným železným a vůbec jí nevadí, že pěkně špiní ruce. Používá samozřejmě drátky různé tloušťky. Pod jejíma rukama se rodí třeba stojánky na čajové svíčky, lampičky, stínidla, košíky nebo nejrůznější ozdobičky ve tvaru srdíček či hvězdiček, které pak spojuje do závěsů, ale pustila se i do složitějších věcí. Její novinkou jsou opravdu originální drátěné sošky. První na řadu přišel anděl, dnes je postaviček už víc a my se budeme dívat, jak vznikají.
Drátěné výrobky
Výrobce z mědi
Vojtěch Jirásko z Nové Paky se věnuje zpracování mědi. Kovu, který znali už naši dávní předci, ale pro jeho vzácnost ho používali jen na výrobu opravdu prestižního zboží či symbolů moci. Dnes z mědi rádi tvoří výtvarníci. Líbí se jim její měkkost, tvárnost a také teplá načervenalá barva. V dílně Vojtěcha Jiráska budeme pozorovat, jak jeho formy na pečení, svícny, lampy, reliéfní obrazy, trilobiti i další tvorové vznikají. A bude nás samozřejmě zajímat i to, kde hledá Vojtěch inspiraci. Zjistíme, že mu nápad často vnukne momentální situace, nějaké setkání, ale někdy hledá i dál. K vytvoření temného démona ho inspirovala například jedna z francouzských katedrál. Nejoblíbenějším Vojtěchovým dílem je pak Božena, reliéfní obraz mystické ženy, která představuje něco jako snovačku nebo sudičku.