Reportáže v regionech
Vrchlabí
Vrchlabí je pro většinu návštěvníků Krkonoš především jakousi pomyslnou bránou do našich nejvyšších hor. Je to ale také starobylé město s řadou dochovaných stavebních památek. První osadníci sem dorazili už ve čtrnáctém století. A záhy objevili velké zásoby železné rudy v okolí. S těmi uměl výborně naložit nejvyšší horní hejtman království českého Kryštof Gendorf z Gendorfu, který obec v roce 1533 koupil a ještě téhož roku dosáhl jejího povýšení na horní město. Zavedl tu také železářskou výrobu. O podobu města se až tak moc nestaral, takže větších změn se dočkalo až v pozdějších staletích. My si prohlédneme nejstarší domy, které najdeme na dnešním náměstí a v nichž se spojují lidové i městské stavební prvky. Pak zajdeme do kostela sv. Vavřince a zastavíme se ještě v augustiniánském klášteře.


Vrchlabí
Kovář Petr Hartmann
Petr Hartmann vystudoval uměleckou průmyslovku a pak zakotvil u černého řemesla. Patří k těm, kteří mají oprávnění opravovat díla starých kovářských mistrů, takže se s výsledky jeho práce setkáme na řadě památek. Kupříkladu v benediktýnském klášteře v Broumově nebo v Kolowratském a Malém Fürstenberském paláci v Praze. My se ale vypravíme do jeho ateliéru v Hronově. Ukáže nám, jaké nástroje používá a prozradí nám, co všechno je potřeba, aby se kupříkladu tři sta let starý čtyřmetrový kříž z kostela v Konojedech znovu zaskvěl v plné kráse. Kromě obnovy starých pokladů se ale Petr věnuje i vlastní tvorbě podle svých návrhů. Prohlédneme si například Ježíše na kříži, který vznikl z jednoho kusu železa tradiční kovářskou technikou.


Kovář Petr Hartmann
Jiráskovy skály
Při výletu do Hronova nemůžeme nezmínit několik místních slavných rodáků. Tím nejznámějším je určitě spisovatel Alois Jirásek, ale světlo světa tu spatřil například i Josef Čapek. My se vydáme ve stopách Aloise Jiráska za městské brány, do míst, kde hledal inspiraci při psaní. První zastávkou bude vrch Maternice, kde se ukrýval Jiřík Skalák, hrdina Jiráskova románu Skaláci. Můžeme si nabrat vodu ze Skalákovy studánky, které lidé v minulosti přisuzovali léčivé účinky. Zajímavá pověst o lakomé selce a jejich čerstvých bochnících chleba se váže ke kamenům okolo studánky. Cílem naší výpravy bude starý skalní hrad. I ten sehrál svou roli v díle Aloise Jiráska. Dodnes se z něj zachovalo jen torzo vstupní brány a opevnění. Nejvyšší věž pak při příznivém počasí nabízí krásný výhled do kraje.


Jiráskovy skály
Košíkář
Košíkářství patří k nejstarším řemeslům. Proutí bývalo vždycky materiálem poměrně dostupným a naši předci se naučili tvořit z něj spoustu užitečných věcí. Tradice řemesla se udržuje i v rodině Oldřicha Filipa, za kterým se vypravíme do Trutnova. V předvelikonočním čase se věnuje hlavně pletení pomlázek, takže se při návštěvě dozvíme, jak moc by měla správná pomlázka švihnout, jaké proutí je na její výrobu nejvhodnější a prozradíme si také něco o tradici velikonočního koledování. Víte například, co znamenaly jednotlivé barvy mašliček, které vázaly vyšlehané dívky koledníkům na pomlázky? Zajímat nás ale budou samozřejmě i další proutěné výrobky. Koše se pletou odnepaměti stejnou technikou, základem je kříž a pod našimi nejvyššími horami také podkrkonošský věnec.


Košíkář
Hrady Kumburk a Bradlec
Do dávné historie nás přenese návštěvy Syřenova nedaleko Nové Paky. Nepříliš známá vesnička se totiž může pochlubit hned dvěma hrady. Ale nepředbíhejme, nejsou totiž jedinou místní zajímavostí. Nejprve si prohlédneme dochované roubené chalupy a připomeneme jednoho místního rodáka. Jmenoval se František Cyril Kampelík. Netušíte, v čem vynikl? Byl velkým propagátorem češtiny, ale také družstevních záložen. A těm se právě na jeho počest začalo říkat kampeličky. Teď už ale ke zmiňovaným hradům. Jedním z nich je Kumburk a druhým Bradlec. A právě ten je naším cílem. Historické prameny ho zmiňují už v roce 1322, tehdy byl pánem na něm Havel Ryba. Později ho obývali pánové z Jenštejna. Druhý z nich – Václav se do dějin zapsal jako lapka, který rozhněval i krále Václava IV. A nepříliš vzorný pán tu byl ještě jeden. Ten prý dodnes straší jako černý rytíř.

