Reportáže v regionech
Jiráskovy skály
Při výletu do Hronova nemůžeme nezmínit několik místních slavných rodáků. Tím nejznámějším je určitě spisovatel Alois Jirásek, ale světlo světa tu spatřil například i Josef Čapek. My se vydáme ve stopách Aloise Jiráska za městské brány, do míst, kde hledal inspiraci při psaní. První zastávkou bude vrch Maternice, kde se ukrýval Jiřík Skalák, hrdina Jiráskova románu Skaláci. Můžeme si nabrat vodu ze Skalákovy studánky, které lidé v minulosti přisuzovali léčivé účinky. Zajímavá pověst o lakomé selce a jejich čerstvých bochnících chleba se váže ke kamenům okolo studánky. Cílem naší výpravy bude starý skalní hrad. I ten sehrál svou roli v díle Aloise Jiráska. Dodnes se z něj zachovalo jen torzo vstupní brány a opevnění. Nejvyšší věž pak při příznivém počasí nabízí krásný výhled do kraje.
Jiráskovy skály
Košíkář
Košíkářství patří k nejstarším řemeslům. Proutí bývalo vždycky materiálem poměrně dostupným a naši předci se naučili tvořit z něj spoustu užitečných věcí. Tradice řemesla se udržuje i v rodině Oldřicha Filipa, za kterým se vypravíme do Trutnova. V předvelikonočním čase se věnuje hlavně pletení pomlázek, takže se při návštěvě dozvíme, jak moc by měla správná pomlázka švihnout, jaké proutí je na její výrobu nejvhodnější a prozradíme si také něco o tradici velikonočního koledování. Víte například, co znamenaly jednotlivé barvy mašliček, které vázaly vyšlehané dívky koledníkům na pomlázky? Zajímat nás ale budou samozřejmě i další proutěné výrobky. Koše se pletou odnepaměti stejnou technikou, základem je kříž a pod našimi nejvyššími horami také podkrkonošský věnec.
Košíkář
Hrady Kumburk a Bradlec
Do dávné historie nás přenese návštěvy Syřenova nedaleko Nové Paky. Nepříliš známá vesnička se totiž může pochlubit hned dvěma hrady. Ale nepředbíhejme, nejsou totiž jedinou místní zajímavostí. Nejprve si prohlédneme dochované roubené chalupy a připomeneme jednoho místního rodáka. Jmenoval se František Cyril Kampelík. Netušíte, v čem vynikl? Byl velkým propagátorem češtiny, ale také družstevních záložen. A těm se právě na jeho počest začalo říkat kampeličky. Teď už ale ke zmiňovaným hradům. Jedním z nich je Kumburk a druhým Bradlec. A právě ten je naším cílem. Historické prameny ho zmiňují už v roce 1322, tehdy byl pánem na něm Havel Ryba. Později ho obývali pánové z Jenštejna. Druhý z nich – Václav se do dějin zapsal jako lapka, který rozhněval i krále Václava IV. A nepříliš vzorný pán tu byl ještě jeden. Ten prý dodnes straší jako černý rytíř.
Hrady Kumburk a Bradlec
Brašnář
Moderní kabely, ale také opasky, kapsáře a podobné doplňky, které nosili už staří Skotové. To všechno se rodí v brašnářské dílně Ladislava Hemrlíka v Rokytnici v Orlických horách. Nás bude nejvíc zajímat výroba sporranu. Nevíte, co si pod tímhle názvem máte představit? Je to jakýsi kapsář, který se hodí Skotům hlavně v případě, že oblečou kilt. Ten totiž nemá kapsy a je potřeba někam uložit těch pár nezbytností, které musí mít člověk pořád při ruce. Dozvíme se, že podle archeologických nálezů používali sporrany už staří Keltové. Existují tři druhy – civilní, sváteční a vojenský. Ke zdobení toho posledního se používají koňské žíně a na jeden je jich zapotřebí přes půl kila.
Brašnář
Brusič skla
České sklářství a jeho mistři mají opravdu skvělé jméno v celém světě. Prosluli i broušením skla. Tato technika zdobení se poprvé objevila už v prvním tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii. Ve středověku v ní vynikali benátští skláři, vzpomeňme na jejich slavná zrcadla a pak vstoupili do děje skláři čeští. Křišťály, které dokázali vybrousit takřka na koleně, okouzlily spoustu lidí. Broušení skla se věnuje i Jaromír Beran z Bezdějova nad Metují. Lásku i nadání zdědil po předcích. Nechal nás nahlédnout do své dílny a prozradil nám spoustu zajímavostí o své práci. Měli jsme možnost sledovat zdobení karafy. A to od nákresu předlohy, přes broušení těch nejhlubších řezů, které vznikají s pomocí klínových kotoučů, až po tvoření jemných ozdob. Prohlédneme si i kousky, které jsou vzpomínkou na um tatínka a dědečka pana Berana.