Reportáže v regionech
Broumov a okolí
Broumov proslavil především benediktýnský klášter, ale zajímavostí v něm najdeme mnohem víc. První zmínka o zdejším panství pochází z časů krále Přemysla Otakara I., kdy ho získali právě benediktýnští mniši. Ač se jednalo o město na českém území, většinu jeho dějin psali obyvatelé němečtí, po kterých tu do dnešních časů také zbyla řada pamětihodností. Patří k nim například luteránský kostel z počátku 20. století v části nazvané Velká Ves. Na jeho stavbu přispěl prý i náchodský kníže Schaumburk – Lippé. Za zastávku stojí i nedaleký Rožmitál, kde si prohlédneme Kytlův statek. Je to jeden z dochovaných statků broumovského typu. Prozradíme vám, co pro ně bylo typické a taky jednu pověst, která se váže ke statku Kytlovu.
Broumov a okolí
Archeopark ve Všestarech
O pár tisícovek let zpátky proti proudu času se přeneseme v archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku. Nečeká nás tam žádná nudná expozice, jsme zváni do pravěké vesnice a můžeme se zapojit do dění. Chcete vědět, jak se za časů našich prapředků žilo? K vytvoření představy o tom, jak asi vypadalo dávné sídliště, poslouží model. V jedné části se žilo, v jiné pohřbívalo, další sloužila jako kultovní místo. Kultovním areálům se říkalo rondely a jeden takový zrovna ve Všestarech budují. A můžete přiložit ruku k dílu. Ne sice zrovna při stavbě, ale co třeba si zkusit vyrobit kamennou sekerku, utkat kousek látky nebo se třeba pustit do práce na poli? A zavítat můžete také do třípodlažní expozice, která vám toho o životě v dávných časech prozradí ještě mnohem víc.
Archeopark ve Všestarech
Boučkovo loutkové divadlo
Dřevění herci nám předvedou svůj um při návštěvě Boučkova loutkového divadla v Jaroměři. Radost malým i velkým divákům rozdávají v malé roubené chaloupce už od roku 1928, kdy ji nechal vystavět tehdejší principál Rudolf Bouček. Jaroměřské divadlo je druhou nejstarší scénou u nás. Přečkali tu i druhou světovou válku, ačkoliv tehdy jakýsi německý loutkář odvezl nenávratně všechny zajímavé a cenné loutky. Jen pár kousků, které připomínají počátky divadla i jeho principála, se podařilo místním zachránit. Po válce tedy vznikly loutky nové, v souboru byste jich dnes napočítali zhruba půl druhé stovky. Dnešní principál Roman Bedřich Bauer se drží z úcty k zakladateli tradiční podoby herců i představení. S manželkou i loutky vyrábějí, nejoblíbenějším dílem je prý Kašpárek.
Boučkovo loutkové divadlo
Výrobce kytar
Jan Fišer ze Zvole u Jaroměře vyrábí kytary. V jeho dílně budeme mít možnost prohlédnout si různé modely, některé tradiční, jiné moderní. Víte, kdy se tenhle oblíbený nástroj narodil? Zmínku o strunném nástroji zvaném kinnór byste mohli najít už v Bibli. Za rodiště předchůdců kytary bychom mohli považovat Přední Asii. V 9. století ji Arabové dovezli do Španělska, kde zlidověla a rozšířila se odsud do Evropy. Současnou podobu dostala v 18. století. Pan Fišer se do výroby pustil na konci minulého století, kdy vytvořil banjo. Pak se pustil do dalších typů, nejčastěji vyrábí kopie osvědčených modelů z první poloviny minulého věku. A navrhl si taky pár modelů vlastních. Při práci nám prozradí, z jakého dřeva vyrábí nejčastěji a také to, v čem se jednotlivé modely liší.
Výrobce kytar
Panenkárium
Která malá slečna by si ráda nehrála s panenkou. Dřív ale bývaly velkou vzácností, dovolit si je mohli jen v bohatších rodinách. Některé maminky je proto vyráběly z různých materiálů doma, aby mohly potěšit svou holčičku. A naopak k nejluxusnějším patřívaly porcelánové. Tohle všechno se dozvíme v Panenkáriu, tedy v expozici panenek v Hradci Králové. Paní Lenka Dedeciusová je sbírá už desítky let a rozhodla se o radost z nich podělit s dalšími zájemci, proto v prostorách bývalého obchůdku zřídila malé muzeum. K vidění jsou v něm panenky z počátku minulého století i současné. Najdete tu samozřejmě řadu unikátů, například krasavici, která má doslova a do písmene dvě tváře. Máte hospodyňku, otočíte a z druhé strany se na vás usmívá tanečnice. Těšit se můžete i na malé kočárky a na své si přijdou i kluci a jejich tátové.