Reportáže v regionech
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás ze starých knih a snad všichni ho máme spojené s vyprávěním o putování slovenských dráteníků po naší zemi. Drátenictví se u našich sousedů narodilo pravděpodobně v 16. století. Jeho zlatým věkem byl přelom století 19. a 20., kdy mistři řemesla putovali nejen po celé monarchii, ale taky do vzdálenějších koutů Evropy, například do Švýcarska nebo Belgie, a dokonce i do Ameriky. Období mezi světovými válkami přineslo rozvoj průmyslové výroby a s ním úpadek řemesla. Doba už nepřála ani toulavému způsobu života. Nicméně úplně ze světa dráteníci nezmizeli. Jen se dnes víc než výrobě kuchyňských pomůcek a opravám nádobí věnují umělecké tvorbě. S drátem kouzlí i Tomáš Herčík z Prosečného a ukáže nám, co z něj všechno umí vytvořit.
Dráteník
Nové Město
Jedním z nejhezčích východočeských měst je Nové Město nad Metují. Jeho historie se píše v roce 1501, kdy začal Jan Černčický z Kácova stavět na ostrohu obklopeném ze tří stran řekou Metuje. Poloha budoucího města se mu zřejmě zdála výhodná z obranných důvodů. Pár desítek let poté ale dřevěné domy zničil požár a noví majitelé začali stavět znovu, tentokrát z kamene. Projdeme si společně náměstí, které sice bylo přestavěno, ale přesto si zachovalo některé původní renesanční prvky. Kolem dokola si ho můžeme projít pod podloubím. Zastavíme se taky ve strážní věži Zázvorka. Bývala součástí městských hradeb, sloužila jako hladomorna, mučírna a vězení a dnes je v ní galerie. A čeká nás i Zadomí, které jinde v Čechách nenajdete.
Nové Město nad Metují
Historie vánočních ozdob
Vánoční stromky patří k našim svátkům jen něco málo přes půl druhého století. Zpočátku si je lidé zdobily například ovocem nebo ozdobami z papíru či dřeva. Skleněné ozdoby začaly dobývat svět v druhé polovině 19. století. Centrem jejich výroby bylo tehdy německé město Lauscha. Naši skláři se do ní pustili v období mezi dvěma světovými válkami. A dařilo se jim. Brzy ovládli domácí trh a úspěchy slavili i v zahraničí. Na počátku 30. let se ozdoby začaly vyrábět i ve Dvoře Králové nad Labem, kde se rodí dodnes. Šišky, oříšky, lesní jahůdky. Tvary, které slavily úspěch v počátcích a líbí se i dnes. Při návštěvě ve výrobně se dozvíme, co výroba obnáší, a projdeme si celou historii foukaných ozdob. A pokud ještě nevíte, do jaké barvy naladit své letošní Vánoce, prozradí vám módní trend.
Historie vánočních ozdob
Kralické figurky
Figurky, které vyřezával kraličtí řezbáři, bývaly typické tím, že znázorňovaly pohyb. Pes běžel, anděl letěl, pastýř i selka si vykračovali. V 18. století neměly zdejší figurky a betlémy co do vyrobeného množství ve světě konkurenci. Dnes tradici udržuje při životě jen Josef Komárek z Hradce Králové. Je sice vystudovaný keramik, ale už před pětatřiceti lety ho kralické figurky nadchly natolik, že se jim začal věnovat. Jedenáct let prý trvalo, než se jeho výtvory začaly podobat figurkám původním. K jeho pokladům patří nože a další náčiní, které mu odkázal jeho předchůdce, poslední německý řezbář figurek po válce Josef Schwarzer. Dozvíme se, bez čeho se řezbář neobešel, jaké dřevo se používalo a jaký další materiál byl zapotřebí. Nahlédneme taky do kufříku, který ukrývá staré předlohy.
Kralické figurky
Staré Hrady
Pátrání v historii hradu a zámku Staré Hrady by bylo dlouhým a zajímavým čtením. Na původní tvrzi tu vládli templářští rytíři, po nichž prý v podzemí zůstal vzácný poklad. Jedním z pánů zde byl i nejvyšší písař zemských desek Smil Flaška z Pardubic a po bitvě na Bílé hoře se Staré Hrady staly součástí Šťastné země vévody Albrechta z Valdštejna. Ve dvacátém století ale celý areál poněkud chátral a kdo ví, jaký by byl jeho osud, kdyby se ho neujali manželé Sukovi. Díky jejich snažení se můžeme vydat prozkoumat už zmiňované podzemní prostory, kterým dnes vládnou pohádkové postavičky, ale prohlédneme si i hradní a zámecké komnaty. Nakoukneme do pracovny, ložnice, projdeme velkou loveckou chodbu. A na chvíli se přeneseme i do časů habsburské monarchie.