Reportáže v regionech
Zámek Ratibořice
Zámek v Ratibořicích mnozí z nás znají hlavně díky Boženě Němcové a její Babičce. A taky díky Kuronské princezně Kateřině Frederice Vilemíně Zaháňské. A právě do jejích časů se alespoň symbolicky přeneseme při návštěvě ratibořického sídla. Kateřina si ho vybrala jako stálé letní, takže bylo jasné, že muselo projít řadou proměn, aby odpovídalo dobovým trendům. V té době vládl empír, takže se tu s ním samozřejmě setkáme. Prozradíme vám ale taky celou řadu zajímavostí ze života vévodkyně, která zasahovala i do světa politiky. Prohlédneme si například sál, kde se podle legendy měli potkat tři tehdejší panovníci a bude nás zajímat i to, jaký osud potkal ratibořický zámek po smrti této zajímavé ženy, kdo na něm pánem a kdo se tu scházel.
Zámek Ratibořice
Pevnost Stachelberg
Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.
Pevnost Stachelberg
Kampanologická expozice
Muzeí jsme navštívili za roky našeho toulání už spoustu, dnes se ale vydáme do jednoho neobvyklého. Tušíte, jaké poklady nás čekají v kampanologické expozici? Prozradíme, že zvony. I když to nejsou originály, ale jen sádrové odlitky, dozvíme se při jejich prohlídce spoustu zajímavostí z minulosti. Zvony, jejichž odlitky jsou v kostele Nejsvětější trojice v Suché na Královéhradecku vystaveny, totiž už neexistují. Padly za oběť první světové válce, během níž byly rekvírovány a po roztavení použity na výrobu zbraní. A byla mezi nimi i historická díla. Jeden ze zvonů například sloužil v kostele v Libočanech a odlit byl už v první polovině 18. století. V nejvyšším patře věže pak najdeme jediný originál. A ne ledajaký, jedná se o jeden z nejstarších zvonů Nechanicka, který vyzváněl už v 16. století.
Kampanologická expozice
Drátenice
Martina Horáková z Předměřic nad Labem patří k těm nadšencům, kteří udržují při životě drátenické řemeslo. A dokáže s drátem nevídaná kouzla. Teď v období Velikonoc se v jejích rukách rodí kraslice s drátěnou výšivkou. Nejraději používá drát měděný, k dispozici ho má vždy v několika tloušťkách. Prozradí nám, jak různé vzory vytváří a pochlubí se některými výtvory. Dozvíme se taky, že zdobí nejen klasická slepičí vajíčka, ale i velká pštrosí a že ráda odrátovává rovněž kameny. Budeme obdivovat její rybičky, žabky nebo třeba pavouky. Navíc nedávno objevila dřevěnou vlnu a z ní vytváří různá zvířátka, kupříkladu slepičky nebo ovečky. A oblíbené jsou i její čarodějnice. Každá je jiná a podle toho, co drží, dokonce dostávají jména.
Drátenice
Křížová cesta
Z Temného Dolu se vydáme po křížové cestě směrem na Starou horu. Provede nás kolem kapličky, kterou nechal v polovině 18. století postavit Johan Bensch. Prý z vděčnosti za uzdravení, které mu přinesla voda z nedaleké studánky. Místní věřící se do těchto míst často vydávali a zatoužili tu vybudovat křížovou cestu. Uspořádali na ni proto sbírku a v roce 1876 si svůj sen splnili a křížová cesta byla vysvěcena. Ke konci minulého století byla ale značně poničená a nebýt party přátel kolem manželů Klimešových, možná bychom ji znali už jen z vyprávění. Díky nim se dočkala znovuzrození a my vám prozradíme, kdo se na něm podílel. Společně si projdeme jednotlivá zastavení, která nás dovedou na Starou horu. A porozhlédneme se i po okolní krajině.