Reportáže v regionech
Mlýn
Hodně vody proteklo Radotínským potokem od doby, kdy na něm vyrostl v Chotči mlýn. Vybudovala si ho zřejmě vrchnost na svém panství, v druhé polovině 18. století ho koupil Václav I. Veselý a od té doby tu obilí nemlela jiná rodina. Současní majitelé jsou už sedmou generací rodu a kromě toho, že vás nechají nahlédnout, tu taky pečou chleba. Připomeneme si, jak se mlýn v průběhu času měnil, jaký osud potkal majitele po únoru 1948, a prohlédneme si jejich království. A pak taky budeme sledovat, jak se zdejší chlebíček rodí. Dozvíme se, kolik dřeva se spotřebuje na roztopení pece, jak dlouho trvá příprava i samotné pečení. A navíc na cestu dostaneme i recept.
Mlýn
Broumovsko
Všichni, kdo si rádi hrají, si na své přijdou při návštěvě výstavy Play Broumovsko. Projekt Jiřího Valda a Petra Nikla už procestoval pěkný kus světa a teď se vydal na pouť po našich regionech. Při prohlížení a zkoušení neobvyklých exponátů si užijí ti nejmenší i dospěláci. Z několika desítek exponátů, které se zabydlely v areálu broumovské textilky Veba, si jich alespoň několik prohlédneme a samozřejmě taky vyzkoušíme. Kupříkladu Světelnou hlavu, která funguje na principu kamery obskury nebo Golema, kterého se ovšem v tomhle případě bát nemusíte. Trochu zabrat dáme taky svému tělu, protože k tomu, abychom uvedli do chodu takzvaný Quskvintet, musíme pořádně šlápnout do pedálů podivného kola. A kdo si bude chtít zasoutěžit, dostane taky příležitost.
Broumovsko
Zámek Ratibořice
Zámek v Ratibořicích mnozí z nás znají hlavně díky Boženě Němcové a její Babičce. A taky díky Kuronské princezně Kateřině Frederice Vilemíně Zaháňské. A právě do jejích časů se alespoň symbolicky přeneseme při návštěvě ratibořického sídla. Kateřina si ho vybrala jako stálé letní, takže bylo jasné, že muselo projít řadou proměn, aby odpovídalo dobovým trendům. V té době vládl empír, takže se tu s ním samozřejmě setkáme. Prozradíme vám ale taky celou řadu zajímavostí ze života vévodkyně, která zasahovala i do světa politiky. Prohlédneme si například sál, kde se podle legendy měli potkat tři tehdejší panovníci a bude nás zajímat i to, jaký osud potkal ratibořický zámek po smrti této zajímavé ženy, kdo na něm pánem a kdo se tu scházel.
Zámek Ratibořice
Pevnost Stachelberg
Součástí našeho předválečného opevnění měla býti pevnost Stachelberg. Růst začala v říjnu 1937 na stejnojmenném kopci na Trutnovsku a plánovalo se, že bude největší dělostřeleckou tvrzí u nás a jednou z největších svého typu na světě vůbec. Jenže přišla Mnichovská dohoda, pohraničí bylo odstoupeno Němcům a stavba zastavena. Všechno tu zůstalo tak, jak to vypadalo ve chvíli, kdy odešli poslední dělníci. Na povrchu i pod zemí. V útrobách kopce nás čeká několik kilometrů chodeb a taky velké sály. Zdejší podzemní kasárna měla být největším podzemním komplexem svého druhu, pobývat v nich mělo bezmála osm stovek vojáků. Podíváme se, jak tu probíhaly práce, dozvíme se, kolik lidí tu pracovalo a po návratu na světlo se vydáme ještě na naučnou stezku Opevněné Trutnovsko.
Pevnost Stachelberg
Kampanologická expozice
Muzeí jsme navštívili za roky našeho toulání už spoustu, dnes se ale vydáme do jednoho neobvyklého. Tušíte, jaké poklady nás čekají v kampanologické expozici? Prozradíme, že zvony. I když to nejsou originály, ale jen sádrové odlitky, dozvíme se při jejich prohlídce spoustu zajímavostí z minulosti. Zvony, jejichž odlitky jsou v kostele Nejsvětější trojice v Suché na Královéhradecku vystaveny, totiž už neexistují. Padly za oběť první světové válce, během níž byly rekvírovány a po roztavení použity na výrobu zbraní. A byla mezi nimi i historická díla. Jeden ze zvonů například sloužil v kostele v Libočanech a odlit byl už v první polovině 18. století. V nejvyšším patře věže pak najdeme jediný originál. A ne ledajaký, jedná se o jeden z nejstarších zvonů Nechanicka, který vyzváněl už v 16. století.