Reportáže v regionech
Řezbář
Betlém, který vytvořil Matyáš Bernard Braun v první třetině 18. století, patří k oblíbeným turistickým cílům v okolí Kuksu. Tahle nevídaná přírodní galerie soch a plastik se stala taky inspirací pro řezbáře Leoše Pryšingera. Poprvé tuhle parádu viděl už v šesti letech, a když se o hodně let později dostal k řezbářskému řemeslu, rozhodl se zvěčnit jeho podobu ve dřevě. Ale samozřejmě v menší velikosti. Pořádně si celý Braunův betlém změřil a pustil se do výroby. Dílo v přírodě samozřejmě v průběhu času dostalo pořádně zabrat, a tak musel trochu popustit uzdu fantazii. Na svém betlému znázornil, jak ten Braunův nejspíš vypadal v době vzniku. Prozradí nám, co všechno realizace tohohle nápadu obnášela a co se při ní dozvěděl o díle slavného sochaře.
Řezbář
Farma
Za velbloudy, pštrosy i klokany se tentokrát nevypravíme do žádné zoologické zahrady, ale na farmu nedaleko Broumova. Prvopočátky jejího fungování bychom našli už zhruba dvě desítky let zpátky, kdy se Martin Netík a Martin Weber rozhodli chovat pár domácích zvířat. Jejich království se ale poněkud rozrostlo a zabydlela se v něm řada zvířat pro naše končiny dost exotických. O tom, že se jim na Broumovsku líbí a daří, svědčí i jejich přírůstky. Kupříkladu pštrosí nebo velbloudí mládě. A k prohlížení přidáme i trochu poučení. Víte třeba, že velbloudi dokážou za den ujít i osm desítek kilometrů? A že v hrbech nenosí vodu, jak se často říká? Nebo to, že zvládnou běhat i třicetikilometrovou rychlostí? A těšit se můžete i na místního mazlíčka nosála červeného.
Farma
Pivní stezky
Nejen obdivovatelé historických pamětihodností a přírodních krás, ale i milovníci tekutého chlebíčku si přijdou na své při procházce po takzvaných pivních stezkách. Ty začaly vznikat už v posledním desetiletí minulého věku v Německu a zanedlouho si získaly oblibu i u nás. Dnes bychom ji v různých koutech naší země našli už celou řadu. Společně se vypravíme na tu, která byla jako první vybudovaná v Orlických horách. Najdeme ji kousek od Rychnova nad Kněžnou. Měří tři kilometry a provede nás od Letoviska Studánka k místnímu pivovaru, který založilo panstvo z rodu Kolowratů. Prozradíme vám, co je pro podobné stezky typické a dozvíme se historii Studánky a léčivé vody, která vedla ke vzniku lázní. Rozhlížet se budeme taky po okolní krajině. A máme pro vás i několik pověstí.
Pivní stezky
Zapomenuté poklady z církevních sbírek
Přesně před třemi a půl stoletími vydal papež Alexandr VII. bulu, kterou zřídil královéhradeckou diecézi a prvním biskupem v metropoli východních Čech jmenoval Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka. Kulaté narozeniny připomíná výstava Zapomenuté poklady z církevních sbírek 1664–2014. Jak už její název napovídá, návštěvníci se mohou těšit na exponáty, které doposud odpočívaly ukryty před zraky veřejnosti v depozitářích a k vidění jsou poprvé. Výjimkou jsou dva liturgické oděvy. Starší z nich, takzvanou Roudnickou kasuli, zdobí vzácná středověká výšivka s motivem Madony. K unikátním exponátům patří taky oblečky pro Pannu Marii a Jezulátko. A pozornost si zaslouží kronika s životopisem Jana Husa. V ní se navíc dodnes dochoval zásah cenzora pátera Koniáše.
Zapomenuté poklady z církevních sbírek
Léčivé rostliny
Přímo v centru Hradce Králové vás zavedeme do trochu neobvyklé botanické zahrady. Najdete tu byliny, květiny i keře z celého světa. Většina z nich nachází uplatnění při výrobě léčivých produktů, zahrada je totiž součástí místní farmaceutické fakulty. Slouží tedy především k výuce a výzkumu, ale to neznamená, že veřejnosti je vstup zakázán. Tak se pojďme projít a představit si několik pokladů. Slyšeli jste někdy třeba o Líčidle americkém? Jeho plody se dají využít kupříkladu k barvení vín, likérů, ale taky k vaření marmelád. A za pozornost stojí rovněž Plamatka zelná. Ta už starým indiánům sloužila jako anestetikum při trhání zubů. Takže bychom ji mohli zkusit místo tablet při bolesti chrupu. Ve skleníku nás pak čekají především rostliny tropické a subtropické. A snad ani netřeba dodávat, že i většina z nich umí kurýrovat.