Reportáže v regionech
Veliš
Na toulkách Jičínskem se budeme věnovat vrchu a obci Veliš. Vesnička patří k těm menším, ale taky nejstarším v regionu. Její ozdobou je barokní kostel sv. Václava. Vyrostl tu díky štědrosti Anny Josefy Schlikové, rozené Kolovrat Krakovské podle návrhu významného pražského stavitele italského původu Alselma Luraga. Svou dominantu míval i stejnojmenný vrch. Byl jím královský hrad, který rozhodně nebyl sídlem bezvýznamným. Na počátku novověku na něm dokonce celé století byla uchovávána Basilejská kompaktáta. Býval významnou pevností, a právě proto byl v polovině 17. století z rozhodnutí císařského dvora, stejně jako řada dalších, preventivně pobořen. A zavedeme vás taky k barokní Loretě ukryté uprostřed lesa.
Veliš
Loutková divadla
Manželům Bauerovým učarovalo loutkové divadlo. Jedno velké provozují a ještě sbírají malá domácí. Ta kupříkladu na počátku minulého století nechyběla takřka v žádné české rodině. Ovšem chybou by bylo domnívat se, že si s nimi hrály děti. Miniaturní scény sloužily totiž jako bytové dekorace. A některé byly opravdu hodně malé, měřily jen 30 x 40 centimetrů. S výrobou loutek a dekorací začali v západní Evropě, dařilo se jí hodně v Německu, odkud divadla putovala i k nám. Do konce 19. století se pak datují první pokusy o tištěné loutkové scény u nás. Dozvíme se, z čeho se vyráběly, kdo všechno se na nich podílel i to, že v roce 1913 přišla na řadu jejich sériová produkce. A samozřejmě si některé zajímavé kousky ze sbírky manželů Bauerových prohlédneme. Jsou totiž zrovna vystavené v Jaroměři.
Loutková divadla
Řezbář
Betlém, který vytvořil Matyáš Bernard Braun v první třetině 18. století, patří k oblíbeným turistickým cílům v okolí Kuksu. Tahle nevídaná přírodní galerie soch a plastik se stala taky inspirací pro řezbáře Leoše Pryšingera. Poprvé tuhle parádu viděl už v šesti letech, a když se o hodně let později dostal k řezbářskému řemeslu, rozhodl se zvěčnit jeho podobu ve dřevě. Ale samozřejmě v menší velikosti. Pořádně si celý Braunův betlém změřil a pustil se do výroby. Dílo v přírodě samozřejmě v průběhu času dostalo pořádně zabrat, a tak musel trochu popustit uzdu fantazii. Na svém betlému znázornil, jak ten Braunův nejspíš vypadal v době vzniku. Prozradí nám, co všechno realizace tohohle nápadu obnášela a co se při ní dozvěděl o díle slavného sochaře.
Řezbář
Farma
Za velbloudy, pštrosy i klokany se tentokrát nevypravíme do žádné zoologické zahrady, ale na farmu nedaleko Broumova. Prvopočátky jejího fungování bychom našli už zhruba dvě desítky let zpátky, kdy se Martin Netík a Martin Weber rozhodli chovat pár domácích zvířat. Jejich království se ale poněkud rozrostlo a zabydlela se v něm řada zvířat pro naše končiny dost exotických. O tom, že se jim na Broumovsku líbí a daří, svědčí i jejich přírůstky. Kupříkladu pštrosí nebo velbloudí mládě. A k prohlížení přidáme i trochu poučení. Víte třeba, že velbloudi dokážou za den ujít i osm desítek kilometrů? A že v hrbech nenosí vodu, jak se často říká? Nebo to, že zvládnou běhat i třicetikilometrovou rychlostí? A těšit se můžete i na místního mazlíčka nosála červeného.
Farma
Pivní stezky
Nejen obdivovatelé historických pamětihodností a přírodních krás, ale i milovníci tekutého chlebíčku si přijdou na své při procházce po takzvaných pivních stezkách. Ty začaly vznikat už v posledním desetiletí minulého věku v Německu a zanedlouho si získaly oblibu i u nás. Dnes bychom ji v různých koutech naší země našli už celou řadu. Společně se vypravíme na tu, která byla jako první vybudovaná v Orlických horách. Najdeme ji kousek od Rychnova nad Kněžnou. Měří tři kilometry a provede nás od Letoviska Studánka k místnímu pivovaru, který založilo panstvo z rodu Kolowratů. Prozradíme vám, co je pro podobné stezky typické a dozvíme se historii Studánky a léčivé vody, která vedla ke vzniku lázní. Rozhlížet se budeme taky po okolní krajině. A máme pro vás i několik pověstí.