Reportáže v regionech
Krajinou Broumovska
Krajina Broumovska je rájem pro milovníky krásné, místy skoro divoké, přírody, skalních měst, historických památek i lidové architektury. Turistům je tu k dispozici celá řada stezek pro pěší, cyklisty i bruslaře. Na jednu z nejnovějších se vypravíme společně. Začíná v Broumově u olivětínského pivovaru. Dozvíme se, že v kraji bohatí sedláci často stavěli kříže u svých polí, aby jim zajistili ochranu. Jeden velký najdeme i v místech, kde za první světové války vyrostl zajatecký tábor, kterým prošly tisícovky mladých mužů. Měli tu k dispozici táborovou školu, ale také třeba divadlo. O kus dál narazíme na zajímavé novogotické sousoší. Podobná bychom našli spíš v Bavorsku nebo ve Slezsku. A dojdeme až do polského městečka Radków.
Krajinou Broumovska
Keramická dílna
Deštné v Orlických horách je nejen rájem milovníků zimních sportů, ale taky domovem keramičky Barbory Šedové. A za tou se společně vypravíme. Malou ochutnávkou bude už keramický znak města, který nás v Deštném přivítá. Pochází totiž z její dílny. Dozvíme se, že na jeho výrobu použila Barbora i sklo, které ráda s hlínou kombinuje. A budeme sledovat taky práci v dílně. Třeba výrobu figurek. Základ postavy si autorka vytvaruje na kruhu, hlavu a taky ruce pak už domodelovává rukama. A své postavičky pak obléká do šatů, které jim dávají tvar zvonku. Zajímat nás samozřejmě bude i to, co všechno Barboru při její práci inspiruje, jak se rodí její podoba jejích děl.
Keramická dílna
Po vrcholcích Krkonoš
Dokud ještě vládne alespoň na horách paní Zima, vydáme se na výpravu po vrcholcích Krkonoš. Abychom si cestu usnadnili, nazujeme speciální alpinistické lyže, které nám umožní vyšlápnout kopec a stejně snadno ho na nich sjedeme. A připravíme si taky takzvané tulení pásy. Vyrazíme z osady Svatý Petr, k jejímž dávným obyvatelům patřili i havíři dobývající tu vzácné rudy. Čeká nás stoupání, jehož nejnáročnějším úsekem je ten závěrečný k Výrovce se čtyřsetmetrovým převýšením. Zastavíme se u Červenkovy muldy, tedy terénního hrbu svažujícího se z Luční hory. A dozvíme se, jak a kdy přišla ke svému jménu. Pak si ještě připomeneme, že tady taky opakovaně zabíjely laviny. Skialpinistická trasa, po které poputujeme, jedna z osmi zdejších, nás pak dovede zpátky do Svatého Petra.
Po vrcholcích Krkonoš
Veliš
Na toulkách Jičínskem se budeme věnovat vrchu a obci Veliš. Vesnička patří k těm menším, ale taky nejstarším v regionu. Její ozdobou je barokní kostel sv. Václava. Vyrostl tu díky štědrosti Anny Josefy Schlikové, rozené Kolovrat Krakovské podle návrhu významného pražského stavitele italského původu Alselma Luraga. Svou dominantu míval i stejnojmenný vrch. Byl jím královský hrad, který rozhodně nebyl sídlem bezvýznamným. Na počátku novověku na něm dokonce celé století byla uchovávána Basilejská kompaktáta. Býval významnou pevností, a právě proto byl v polovině 17. století z rozhodnutí císařského dvora, stejně jako řada dalších, preventivně pobořen. A zavedeme vás taky k barokní Loretě ukryté uprostřed lesa.
Veliš
Loutková divadla
Manželům Bauerovým učarovalo loutkové divadlo. Jedno velké provozují a ještě sbírají malá domácí. Ta kupříkladu na počátku minulého století nechyběla takřka v žádné české rodině. Ovšem chybou by bylo domnívat se, že si s nimi hrály děti. Miniaturní scény sloužily totiž jako bytové dekorace. A některé byly opravdu hodně malé, měřily jen 30 x 40 centimetrů. S výrobou loutek a dekorací začali v západní Evropě, dařilo se jí hodně v Německu, odkud divadla putovala i k nám. Do konce 19. století se pak datují první pokusy o tištěné loutkové scény u nás. Dozvíme se, z čeho se vyráběly, kdo všechno se na nich podílel i to, že v roce 1913 přišla na řadu jejich sériová produkce. A samozřejmě si některé zajímavé kousky ze sbírky manželů Bauerových prohlédneme. Jsou totiž zrovna vystavené v Jaroměři.