Reportáže v regionech
Klášter Broumov
Klášter v Broumově vybudovali benediktýnští mniši ve 14. století. Jeho osud poznamenaly husitské války, velký požár města i doba nepřející řeholníkům. V posledních letech se ale dočkal nového kabátu a obnovou prošla i umělecká díla v interiéru. Právě v těchto dnech můžou návštěvníci památku v plné parádě znovu obdivovat, takže se samozřejmě přidáme. Čeká nás kupříkladu vzácná stropní freska v knihovně, v níž se mimochodem natáčel seriál F. L. Věk. Rekonstrukcí by zanedlouho měly projít i mnišské cely, v nichž pak budou smět hosté přenocovat. Ve stejně skromných podmínkách, jaké tu mívali jejich původní obyvatelé. Nahlédneme taky do rozlehlé zahrady, která klášter obklopuje a kterou zdobí několik staveb. Zastavit se můžeme například v kuželníku, kde si bratři krátili dlouhou chvíli.


Klášter Broumov
Nové Město nad Metují
Na samém počátku 16. století vyrostl v Novém Městě nad Metují pozdně gotický hrad. Vystavět ho dal Jan Černčický z Kácova. Postupně se na něm střídali majitelé a každý z nich si ho podle svých potřeb a představ upravoval. Současnou podobu získal zhruba před stovkou let zásluhou rodů Bartoňů, kterému patří i dnes. Přestavbu a zároveň úpravu zahrad dostal tehdy na starosti známý architekt Dušan Jurkovič. A zároveň se zasloužil modernizaci panského sídla. Byly zavedeny vodovod, výtahy, telefony, ústřední topení. My si ale při prohlídce připomeneme i časy starší. Vydáme se například do věže Máselnice a dozvíme se, proč k jejím ozdobám patří sv. Antonín Paduánský. A taky zapátráme po tajných chodbách ve sklepeních, v nichž prý bloudí černá paní.


Nové Město nad Metují
Krajinou Broumovska
Krajina Broumovska je rájem pro milovníky krásné, místy skoro divoké, přírody, skalních měst, historických památek i lidové architektury. Turistům je tu k dispozici celá řada stezek pro pěší, cyklisty i bruslaře. Na jednu z nejnovějších se vypravíme společně. Začíná v Broumově u olivětínského pivovaru. Dozvíme se, že v kraji bohatí sedláci často stavěli kříže u svých polí, aby jim zajistili ochranu. Jeden velký najdeme i v místech, kde za první světové války vyrostl zajatecký tábor, kterým prošly tisícovky mladých mužů. Měli tu k dispozici táborovou školu, ale také třeba divadlo. O kus dál narazíme na zajímavé novogotické sousoší. Podobná bychom našli spíš v Bavorsku nebo ve Slezsku. A dojdeme až do polského městečka Radków.


Krajinou Broumovska
Keramická dílna
Deštné v Orlických horách je nejen rájem milovníků zimních sportů, ale taky domovem keramičky Barbory Šedové. A za tou se společně vypravíme. Malou ochutnávkou bude už keramický znak města, který nás v Deštném přivítá. Pochází totiž z její dílny. Dozvíme se, že na jeho výrobu použila Barbora i sklo, které ráda s hlínou kombinuje. A budeme sledovat taky práci v dílně. Třeba výrobu figurek. Základ postavy si autorka vytvaruje na kruhu, hlavu a taky ruce pak už domodelovává rukama. A své postavičky pak obléká do šatů, které jim dávají tvar zvonku. Zajímat nás samozřejmě bude i to, co všechno Barboru při její práci inspiruje, jak se rodí její podoba jejích děl.


Keramická dílna
Po vrcholcích Krkonoš
Dokud ještě vládne alespoň na horách paní Zima, vydáme se na výpravu po vrcholcích Krkonoš. Abychom si cestu usnadnili, nazujeme speciální alpinistické lyže, které nám umožní vyšlápnout kopec a stejně snadno ho na nich sjedeme. A připravíme si taky takzvané tulení pásy. Vyrazíme z osady Svatý Petr, k jejímž dávným obyvatelům patřili i havíři dobývající tu vzácné rudy. Čeká nás stoupání, jehož nejnáročnějším úsekem je ten závěrečný k Výrovce se čtyřsetmetrovým převýšením. Zastavíme se u Červenkovy muldy, tedy terénního hrbu svažujícího se z Luční hory. A dozvíme se, jak a kdy přišla ke svému jménu. Pak si ještě připomeneme, že tady taky opakovaně zabíjely laviny. Skialpinistická trasa, po které poputujeme, jedna z osmi zdejších, nás pak dovede zpátky do Svatého Petra.

