Reportáže v regionech
Rolničky
Kdo by neznal slova Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas. Při známé písničce si asi většina z nás představí zasněženou krajinu a koně se sáněmi šířící do daleka poetické cinkání. V dílně Jana Šedy z Deštného v Orlických horách se ovšem ozývá po celý rok. Zvonař se totiž věnuje výrobě rolniček. Dopřeje nám i malý výlet do historie, kdy je naši předci věšeli třeba kravám na krk a chránili je tak před predátory. A bude nás samozřejmě zajímat, z čeho a jak se tyhle krasavice vyrábějí. Honza vezme každý kousek až dvacetkrát do ruky, než je hotovo. A aby zněl tak, jak má, dovnitř před spojením obou půlek vkládá drobný hranatý předmět, třeba obyčejnou matičku. Jan Šeda vyrábí i zvonečky, tak budeme aspoň chvilku sledovat, jak přicházejí na svět ony.
Rolničky
Cesta horských nosičů
V Krkonoších si připomeneme těžký život horalů. Náklady přepravovali na saních rohačkách a především v dřevěných krosnách. Nasadili si ji na záda, připevnili k ní náklad a pěkně po svých za sluníčka i ve sněhové vánici vyrazili. Takhle dokonce zásobovali hůř přístupná místa potravinami. Společně se vydáme na cestu horských nosičů, která vedla z Velké Úpy přes Portášovy boudy na Sněžku. Je sice dlouhá jen šest a půl kilometru, ale její převýšení je bezmála tisícovka metrů. Silní chlapi po ní putovali až do začátku druhé poloviny minulého století. Pak osiřela. Dnes na ni vyrážejí turisté. Vznikla tu totiž naučná stezka, na které si zájemci mohou vyzkoušet, jak náročná tahle práce byla, ale hlavně se dozvědí spoustu zajímavostí o nosičích.
Cesta horských nosičů
Foukané vánoční ozdoby
Je nejvyšší čas začít se chystat na Vánoce. A tak trochu slavnostní atmosféry nasajeme v Jičíně. Pokud hledáte inspiraci pro ozdobení vánočního stromku, v tomhle ráji skleněných koulí a jiných tvarů určitě nějakou najdete. Dozvíme se, co velí módní trendy pro blížící se svátky, ale nahlédneme i do kolekce, kterou tu chystají na rok příští. Ozdoby ze zdejší dílny okouzlily rovněž řadu významných osobností, líbily se dokonce například princi Charlesovi nebo Hillary Clintonové. A bude nás zajímat taky to, jak se vyrábějí. Vezmeme to hezky od foukání, přes další úpravy až do království malířek, které tu ručně tvoří zdobné dekory. A zjistíme, co tu vymysleli pro naše nejmenší.
Foukané vánoční ozdoby
Pevnost Dobrošov
Dělostřelecká tvrz Dobrošov vyrostla jako součást československého opevnění v letech před vypuknutím druhé světové války. Jejím úkolem měla být ochrana části Kladského průsmyku. Společně se do míst, kde měli vojáci bránit naší republiku, vypravíme a prohlédneme si jednotlivé části areálu. Nejprve se rozhlédneme po kraji, abychom zjistili, co a koho odsud mohli sledovat a pak nás bude zajímat, jak tu příslušníci naší armády měli žít. Zavítáme do kasáren, kde bylo připraveno bydlení a taky kuchyň a sklad potravin. Do něj by se v případě obléhání pevnosti vešly zásoby na dva týdny. A zapátráme i po tom, kde by tu skladovali munici a jaká výzbroj by vojákům byla k dispozici.
Pevnost Dobrošov
Horní Albeřice
Horní Albeřice mají historii dlouhou už víc než sedm set let, což je řadí k nejstarším obcím v našich nejvyšších horách. Ale až na počátku 19. století místní obyvatelé přišli na to, že se jejich kraj pyšní bohatstvím v podobě vápence. Nejprve se pustili do jeho těžby, kterou dodnes připomíná několik povrchových lomů. A pak u nich vystavěli pece, kde vytěžený materiál pálili. Do dnešních časů se dochovala jen jedna, která ale dlouho chátrala. Před několika lety se dočkala záchrany a dokonce i dřevěné nástavby. V té našlo azyl malé muzeum, které připomíná život lidí ve zdejším kraji. I to, že na konci 19. století tu žila víc než tisícovka německy mluvících obyvatel. Po jejich poválečném odsunu pak obec osiřela. Prozradíme vám, kdo se tehdy zasloužil o to, že znovu ožila.
