Reportáže v regionech
Svíčky z včelího vosku
I když včelí vosk a výrobu svíček z něj znali lidé už před naším letopočtem, přesto byly voskovice velmi vzácné. Zapalovaly se pouze při slavnostních příležitostech, především v kostelech. Doma si je mohli dopřát jen ti nejbohatší. Včely totiž vyprodukují vosku docela málo, z jednoho úlu ho chovatel získá jen přibližně 250 gramů ročně. A proto vždycky býval drahý. Jeho vůně učarovala i Petře Švarcové. Už v dětství, protože její pradědeček byl včelařem. Vzpomněla si na něj, když byla na mateřské dovolené a ve volných chvílích se pustila do výroby svíček. Pak s nimi vyrazila na trh, a když zjistila, že je o ně velký zájem, bylo rozhodnuto. Používá klasický způsob obmotávání knotu voskem, ale odlévá různé tvary i do forem.
Svíčky z včelího vosku
Stavitel betlémů
Za betlémy se tentokrát vypravíme do království jejich stavitele a restaurátora Kamila Andrese. Zašlý lesk vrátil už zhruba dvěma desítkám vzácných starých děl. Teď momentálně pracuje na snad nejznámějším severočeském ztvárnění vánočního příběhu, Metelkově betlému. Rozebírá figurku po figurce i celou konstrukci, všechno kontroluje a pochroumané věci opravuje. Před takovou prací ale dlouho starý výtvor prohlíží a snaží se poznat každý detail i pochopit pohnutky, které vedly jeho tvůrce. Práci všech starých mistrů obdivuje. Přestože už opravil hodně starých kousků, pokaždé ho překvapí nějaká jednoduchá a přitom velmi užitečná vychytávka. Staví ale samozřejmě i svoje vlastní jesličky. Do prvních se pustil ještě před koncem minulého století a dnes jsou vystaveny v muzeu v Třebechovicích.
Stavitel betlémů
Pěstování citrusů
Mandarinky, pomeranče i další citrusové plody nám voní exotikou a teplem. Jenže my vás zavedeme na východ Čech do jednoho skleníku, kde se už desítky let tyhle dobroty rodí taky. Josef Boukal se pěstování citrusů věnuje od mládí, kdy se s několika kamarády dohodli, že se pokusí pro Čechy netypické rostliny u nás zabydlet. Prozradí nám, jak začínal, jak si doplňoval znalosti o svém koníčku a kdy se začalo dařit. Dozvíme se rovněž, jaké podmínky tyhle rostliny potřebují a jak jim jejich majitel zajišťuje třeba hodně důležitou vlhkost. A navíc to, kdy začínají kvést a kdy si může ochutnat první výsledky svého snažení. Na vánočním stole u Boukalů nebudou ani letos chybět a našli bychom tam i jablíčka, jejichž pěstování se pan Josef rovněž věnuje.
Pěstování citrusů
Rolničky
Kdo by neznal slova Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas. Při známé písničce si asi většina z nás představí zasněženou krajinu a koně se sáněmi šířící do daleka poetické cinkání. V dílně Jana Šedy z Deštného v Orlických horách se ovšem ozývá po celý rok. Zvonař se totiž věnuje výrobě rolniček. Dopřeje nám i malý výlet do historie, kdy je naši předci věšeli třeba kravám na krk a chránili je tak před predátory. A bude nás samozřejmě zajímat, z čeho a jak se tyhle krasavice vyrábějí. Honza vezme každý kousek až dvacetkrát do ruky, než je hotovo. A aby zněl tak, jak má, dovnitř před spojením obou půlek vkládá drobný hranatý předmět, třeba obyčejnou matičku. Jan Šeda vyrábí i zvonečky, tak budeme aspoň chvilku sledovat, jak přicházejí na svět ony.
Rolničky
Cesta horských nosičů
V Krkonoších si připomeneme těžký život horalů. Náklady přepravovali na saních rohačkách a především v dřevěných krosnách. Nasadili si ji na záda, připevnili k ní náklad a pěkně po svých za sluníčka i ve sněhové vánici vyrazili. Takhle dokonce zásobovali hůř přístupná místa potravinami. Společně se vydáme na cestu horských nosičů, která vedla z Velké Úpy přes Portášovy boudy na Sněžku. Je sice dlouhá jen šest a půl kilometru, ale její převýšení je bezmála tisícovka metrů. Silní chlapi po ní putovali až do začátku druhé poloviny minulého století. Pak osiřela. Dnes na ni vyrážejí turisté. Vznikla tu totiž naučná stezka, na které si zájemci mohou vyzkoušet, jak náročná tahle práce byla, ale hlavně se dozvědí spoustu zajímavostí o nosičích.
