Reportáže v regionech
Teplické skály
Pokud máte rádi kamenné výtvory přírody, určitě dobře znáte Teplické skály. Patří k oblíbeným výletním místům a vydáme se do nich i společně. Nejprve se jejich krásou potěšíme z rozhledny Čáp na protilehlém kopci. A pak vstoupíme do labyrintu. Mimochodem víte, že naši předci se vcházet dovnitř báli? Až do 18. století prý věřili, že jsou tato místa plná temných sil. Zavítáme k bývalému strážnímu hradu, který ve středověku vyrostl ve skalách. Padl pak ale zřejmě do rukou husitů, kteří ho pobořili. Projdeme se navíc soutěskou, která dostala neobvyklé jméno Sibiř. Po návštěvě pochopíme, jak k němu přišla. Na výpravu si raději připravte teplé oblečení, i v létě tu totiž můžete narazit na sníh. A rtuť teploměru se drží na zhruba pěti stupních.


Teplické skály
Herlíkovice
Zimní sezóna v našich horách se pomalu chýlí ke konci, tak si společně užijeme ještě tentokrát značně chudé sněhové nadílky. Místo běžek nebo sjezdových lyží nazujeme sněžnice a vydáme se do okolí krkonošských Herlíkovic. Kdy se tady usadili první lidé, to v historických pramenech nenajdeme. Víme ale, že to byli nejspíš dřevaři a horníci. V kraji se totiž dobývala železná ruda. Zlatými časy těžby by se dalo nazvat 16. století. Věk devatenáctý pak přivedl do regionu turisty. Nejprve výletníky z nedalekého Vrchlabí, později milovníky horských túr ze všech koutů země i ze zahraničí. Dnes jsou Herlíkovice známé především zásluhou milovníků sjezdového lyžování. Při naší procházce jejich okolím si připomeneme, jak se tu dřív žilo.


Herlíkovice
Náchod
V Náchodě si připomeneme dlouhou historii města. Začneme u hradeb, které připomínají nejstarší časy. Nechal je pravděpodobně postavit král Jan Lucemburský, pro kterého byl Náchod strategickým bodem na hranicích českého království. Byly vybaveny 23 baštami a připojeny k hradu. Ve čtrnáctém století vyrostl taky kostel sv. Vavřince. Zdobí ho dvě dřevěné věže, které dostaly jména. Jedna je Adam a druhá Eva. Zastavíme se i u dvou radničních budov. Ta první sloužila svému účelu od roku 1659 až do počátku 20. století, kdy ji nahradila nová vybudovaná v novorenesančním slohu. Nepřehlédnutelná je její sgrafitová výzdoba provedená podle návrhu Mikoláše Alše. A připomeneme si i jednoho z náchodských rodáků – spisovatele Josefa Škvoreckého.


Náchod
Jakubův Nový Dvůr
Nedaleko Jaroměře najdeme statek se zámečkem, kterému se říká Jakubův Nový Dvůr. Své jméno dostal podle majitele novoměstského panství Jakuba Leslie, který areál nechal vybudovat v 17. století. O zhruba stovku roků později se dočkal přestavby. V minulém století to s ním ale vypadalo všelijak. Před několika lety ale Jakubův Nový Dvůr znovu ožil. Nový majitel se pustil do jeho záchrany a rozhodl se mu vrátit původní účel a zpřístupnit ho veřejnosti. Bude nás zajímat, jak probíhala rekonstrukce, ale hlavně to, co všechno je tu k vidění. Zavítáme do stájí, ale taky k ohradám a chlívků se zvířaty, kde si přijdou na své hlavně děti. A zajímavá podívaná čeká i všechny milovníky zemědělské techniky, hlavně traktorů. Ty jsou velkou láskou současného hospodáře, který je tu vystavil.


Jakubův Nový Dvůr
Ledárium
Do časů muže, který si vysloužil označení Otec vlasti, se vypravíme ve Špindlerově Mlýně. Že vám tohle spojení moc nejde dohromady? Vyvedeme vás z omylu. Právě v oblíbeném středisku zimních radovánek totiž vyrostlo první ledárium u nás. A v něm nás přivítají ledové sochy Karla IV. a všech jeho žen. Zajímavostí v neobvyklé expozici najdeme ještě víc. My ale zapátráme po tom, jak se zrodil neobvyklý nápad a co všechno obnášela jeho realizace. Dozvíme se, kolik ledu bylo zapotřebí, kde ho provozovatelé sháněli a jak se z něj rodily jednotlivé postavy. Zeptáme se i na to, co s nimi provedly nepříliš zimní teploty přelomu roku a kolik práce přidělaly tvůrcům jednotlivých exponátů.

