Reportáže v regionech
Betlémy z cínu
Pomalu se blíží Vánoce a přípravy na sváteční chvíle nabírají na obrátkách. V mnoha domácnostech si je nedovedou představit bez betlémů. Ty se už po staletí stavějí z nejrůznějších materiálů a my jsme symbolicky společně už mnohé vytvořili. Tentokrát si vezmeme na pomoc cín. Těch, kteří odlévají jednotlivé postavičky do příběhu o narození Ježíška právě z něj, moc není. Koneckonců i Petra Rýgra z Přibyslavi v podhůří Orlických hor k tomuhle nápadu přivedla tak trochu náhoda. Nechá nás nahlédnout do své dílny a prozradí, co všechno ke své práci potřebuje, co je při celém postupu tím nejdůležitějším, kde získává formy na odlévání jednotlivých figurek. A dozvíme se taky, co všechno se z cínu vyrábělo v minulosti.
Betlémy z cínu
Těsný důl
K nejpůvabnějším místům v našich největších horách patří Těsný nebo taky Klauzový důl. Své zvláštní jméno získal podle přehrady pomáhající k plavení dřeva, která tu vyrostla v 16. století. Říkalo se jí klauza. Údolím nevede žádná turisticky značená cesta, možná i proto se tu dochovala takřka divoká příroda a návštěvníci Krkonoš o téhle perle až tak moc nevědí. My ji ale důkladně prozkoumáme. Nejprve nás bude zajímat, proč se chodník, po kterém půjdeme, jmenuje Luisina cesta. Vede mimo jiné přes Černohorský potok, který zdobí několik vodopádů. Všechny jsou dílem přírody, jen některým kaskádám daly podobu lidské ruce. Dozvíme se i to, jak moc tady v minulosti řádila velká voda a co poslední povodně odhalily geologům.
Těsný důl
Hrad Litice
Hrad v Liticích nad Orlicí vyrost ve 13. století a ve 14. se stal majetkem českých králů. Nejprve patřil Lucemburkům a později pánům z Kunštátu a Poděbrad. Českého krále z tohoto rodu si při návštěvě můžeme připomenout. Za jeho časů vyrostla zdejší věž. Svědčí o tom nápis, který prý býval pozlacený. Až do času poustevníka, který se tu usadil. Zlato prý vyškrabal a nahradil červenou barvou. Jiří z Poděbrad nechal taky vybudovat mohutné zdi, které zvýšily bezpečí obyvatel sídla. Byla to prý reakce na období husitských válek. Do areálu se vcházelo pěti branami, které vedly na hlavní nádvoří. Ze dvou paláců se dochoval už jen jeden. Do toho společně zavítáme. V jeho druhém patře bývaly reprezentační sály. A zřejmě i panovníkova ložnice. A na závěr nabídneme ještě jedno stále neodhalené tajemství.
Hrad Litice
Teplické skály
Pokud máte rádi kamenné výtvory přírody, určitě dobře znáte Teplické skály. Patří k oblíbeným výletním místům a vydáme se do nich i společně. Nejprve se jejich krásou potěšíme z rozhledny Čáp na protilehlém kopci. A pak vstoupíme do labyrintu. Mimochodem víte, že naši předci se vcházet dovnitř báli? Až do 18. století prý věřili, že jsou tato místa plná temných sil. Zavítáme k bývalému strážnímu hradu, který ve středověku vyrostl ve skalách. Padl pak ale zřejmě do rukou husitů, kteří ho pobořili. Projdeme se navíc soutěskou, která dostala neobvyklé jméno Sibiř. Po návštěvě pochopíme, jak k němu přišla. Na výpravu si raději připravte teplé oblečení, i v létě tu totiž můžete narazit na sníh. A rtuť teploměru se drží na zhruba pěti stupních.
Teplické skály
Herlíkovice
Zimní sezóna v našich horách se pomalu chýlí ke konci, tak si společně užijeme ještě tentokrát značně chudé sněhové nadílky. Místo běžek nebo sjezdových lyží nazujeme sněžnice a vydáme se do okolí krkonošských Herlíkovic. Kdy se tady usadili první lidé, to v historických pramenech nenajdeme. Víme ale, že to byli nejspíš dřevaři a horníci. V kraji se totiž dobývala železná ruda. Zlatými časy těžby by se dalo nazvat 16. století. Věk devatenáctý pak přivedl do regionu turisty. Nejprve výletníky z nedalekého Vrchlabí, později milovníky horských túr ze všech koutů země i ze zahraničí. Dnes jsou Herlíkovice známé především zásluhou milovníků sjezdového lyžování. Při naší procházce jejich okolím si připomeneme, jak se tu dřív žilo.
