Reportáže v regionech
Šonov
Obec Šonov patří k těm nejstarším a taky nejdelším na Broumovsku. Z jednoho konce na druhý to je téměř 8 kilometrů. Založena byla okolo roku 1250 německými kolonisty, které sem povolali benediktýnští mniši. Postupně se rozrůstala okolo dřevěného kostela z roku 1325. Když v první polovině 18. století starý svatostánek vyhořel, byl nahrazen zděným, zasvěceným svaté Markétě. Ten patří k barokním pokladům kraje. Šonov taky leží takřka na hranici s Polskem, kterou tvoří Javoří hory. Proto se vydáme i na procházku do okolí obce. Dojdeme až k takzvanému Třípanskému kameni, který označoval hranici tří feudálních panství - kláštera Broumov, majetku hraběte z Hochberku, což bylo slezské panství, a kladského panství barona ze Stilfriedu. Byl vztyčen v roce 1732 při tereziánských pozemkových reformách.
Šonov
Mladé Buky
V Mladých Bucích na Trutnovsku se vydáme po stopách havířů, kteří zřejmě i tady kdysi dávno dobývali pod zemí ukryté bohatství. Písemných dokladů o jejich působení se moc nedochovalo, jedním z mála je krátká archivní zpráva z roku 1551, která říká, že Ferdinand I. udělil tomuto místu horní práva. Najdeme v ní navíc zmínku o tom, že v oblasti jsou zavalené a zatopené doly. Jeden z důkazů o působení havířů v těchto končinách se ukrývá v kostele, který si společně prohlédneme. A z něj se vydáme do míst, kde se kdysi zřejmě těžilo zlato. K vrcholům Krakonošova království nás povede značená turistická cesta, z níž se nám občas naskytne krásný výhled na Černou horu. Asi po dvou kilometrech začne stoupat. Tam se v lese ukrývá lokalita nazývaná Zlatá Panna, kde odborníci objevili řadu šachet.
Mladé Buky
Venkovské muzeum
Dovedete si představit, jak naši předci pracovali na polích v časech, kdy jim nepomáhaly žádné stroje a všechno museli zvládat rukama? Obrazně se do nich přeneseme ve venkovském muzeu v Radči u Úpice. Místní nadšenci se tam pustili do sbírání starých nástrojů a nářadí, ale taky strojů, které začaly těžkou dřinu v hospodářství usnadňovat na přelomu 19. a 20. století. A poté opravili areál kravína a své poklady v něm začali vystavovat. Při prohlídce se dozvíme třeba to, jak vypadali předchůdci moderních kombajnů.
Venkovské muzeum
Dřízna
Poutní místo Dřízna najdeme nedaleko obce Přepychy v podhůří Orlických hor. A jeho příběh se vlastně začal psát v místním svatostánku. Do něj totiž v roce 1875 přišel kaplan Alois Mádr. A místo v lesích si oblíbil. Možná i proto, že na něm vyvěral pramen, jehož vodě byly připisovány zázračné účinky. Podle pověsti měla kdysi vyléčit oči jednoho kolem putujícího ruského vojáka. Kněz sem umístil litinový kříž a později nechal postavit kapli, která je zasvěcena Panně Marii. Od té doby sem až do poloviny minulého století pravidelně chodívala procesí. Posledním dílem Aloise Mádra pak byla křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Na jejím konci čeká poutníky Boží hrob vytesaný ve skále, který je připomínkou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Dřízna
Skuhrov nad Bělou
Skuhrov nad Bělou je jednou z bran do Orlických hor. Jeho historie se začala psát už ve středověku a časy dávno minulé připomíná dodnes několik pamětihodností. Na výběžku nad obcí stával mohutný hrad. Nevyrostl v těchto místech náhodou. Kraj byl totiž bohatý na železnou rudu. Ta se tu nejen dobývala, ale taky zpracovávala. První hamr tady fungoval podle starých pramenů už v roce 1521. S panským sídlem je spojeno hned několik legend. Dominantou obce je pak kostel sv. Jakuba Většího, který nahradil původně dřevěný svatostánek. Připomeneme si ještě významnou místní podnikatelskou rodinu Porkertů, která se proslavila především výrobou kuchyňských strojků. A vydáme se ještě k oboře s bílými daňky a na nedaleký Hraštický kopec s památnou lípou.
