Reportáže v regionech
Opočno
Opočenskému panství kdysi vládli pánové z rodu Trčků z Lípy. Patřilo jim od roku 1495 déle, než celé století. Poslední z nich Adam Erdman byl zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna. Přesto se ve městě a okolí dodnes dochovaly památky připomínající jejich stavební aktivity, ale i hospodaření. Nejprve se zastavíme u kostela. Vilém Trčka z Lípy ho nechal přestavět v renesančním duchu. Rozhodl se v něm vybudovat rodinnou hrobku. Inspirací pro úpravy mu byla jeho cesta po Itálii, odkud si dovezl i stavitele. Další vzpomínkou na zdejší éru známého rodu je jeden z nejstarších mysliveckých areálů u nás. Opočenskou oborou nás provede okruh, cestou po něm při troše štěstí narazíme na některé zajímavé obyvatele. A v čase předvánočním nesmíme zapomenout ani na rybníky, na nichž panstvo hospodařilo.
Opočno
Broumovský klášter
Broumovský klášter býval významným centrem vzdělanosti v kraji. Po velké rekonstrukci dnes láká k návštěvě spoustu milovníků památek. Nedávno v něm vybudovali i novodobé skriptorium. Tedy dílny, v nichž kdysi mniši přepisovali už existující knihy nebo vytvářeli nové, kupříkladu herbáře. Samozřejmě ručně, takže téhle práci věnovali měsíce i roky svého života. My se při prohlídce unikátních prostor dozvíme, co všechno jejich práce obnášela, ale i to, co jí předcházelo. Zjistíme třeba, jak se vyráběl papír a zároveň je pro nás připravena řada zajímavosti o pergamenu. Pak budeme sledovat, jak se míchaly barvy. A samozřejmě se zastavíme rovněž v místech, kde bratři sedávali a psali. Návštěvníci ovšem nemusejí všechno jen pozorovat. Dostanou totiž i šanci tuhle těžkou práci si vyzkoušet.
Broumovský klášter
Betlémy z cínu
Pomalu se blíží Vánoce a přípravy na sváteční chvíle nabírají na obrátkách. V mnoha domácnostech si je nedovedou představit bez betlémů. Ty se už po staletí stavějí z nejrůznějších materiálů a my jsme symbolicky společně už mnohé vytvořili. Tentokrát si vezmeme na pomoc cín. Těch, kteří odlévají jednotlivé postavičky do příběhu o narození Ježíška právě z něj, moc není. Koneckonců i Petra Rýgra z Přibyslavi v podhůří Orlických hor k tomuhle nápadu přivedla tak trochu náhoda. Nechá nás nahlédnout do své dílny a prozradí, co všechno ke své práci potřebuje, co je při celém postupu tím nejdůležitějším, kde získává formy na odlévání jednotlivých figurek. A dozvíme se taky, co všechno se z cínu vyrábělo v minulosti.
Betlémy z cínu
Těsný důl
K nejpůvabnějším místům v našich největších horách patří Těsný nebo taky Klauzový důl. Své zvláštní jméno získal podle přehrady pomáhající k plavení dřeva, která tu vyrostla v 16. století. Říkalo se jí klauza. Údolím nevede žádná turisticky značená cesta, možná i proto se tu dochovala takřka divoká příroda a návštěvníci Krkonoš o téhle perle až tak moc nevědí. My ji ale důkladně prozkoumáme. Nejprve nás bude zajímat, proč se chodník, po kterém půjdeme, jmenuje Luisina cesta. Vede mimo jiné přes Černohorský potok, který zdobí několik vodopádů. Všechny jsou dílem přírody, jen některým kaskádám daly podobu lidské ruce. Dozvíme se i to, jak moc tady v minulosti řádila velká voda a co poslední povodně odhalily geologům.
Těsný důl
Hrad Litice
Hrad v Liticích nad Orlicí vyrost ve 13. století a ve 14. se stal majetkem českých králů. Nejprve patřil Lucemburkům a později pánům z Kunštátu a Poděbrad. Českého krále z tohoto rodu si při návštěvě můžeme připomenout. Za jeho časů vyrostla zdejší věž. Svědčí o tom nápis, který prý býval pozlacený. Až do času poustevníka, který se tu usadil. Zlato prý vyškrabal a nahradil červenou barvou. Jiří z Poděbrad nechal taky vybudovat mohutné zdi, které zvýšily bezpečí obyvatel sídla. Byla to prý reakce na období husitských válek. Do areálu se vcházelo pěti branami, které vedly na hlavní nádvoří. Ze dvou paláců se dochoval už jen jeden. Do toho společně zavítáme. V jeho druhém patře bývaly reprezentační sály. A zřejmě i panovníkova ložnice. A na závěr nabídneme ještě jedno stále neodhalené tajemství.
