Reportáže v regionech
Historie kočárků
Romanu Hendlovou nadchly už před dvaceti lety starožitné panenky a následně taky kočárky a pustila se do jejich sbírání. Přidal se k ní i její manžel. Historické kousky neshromažďovali jen tak nahodile, ale dali dohromady celou vývojovou řadu od těch nejstarších z 18. století až po ty ze 70. let minulého věku z produkce českých továren. Dokonce v Náchodě otevřeli muzeum, které právě díky ucelené kolekci kočárků nemá v Evropě obdoby. V expozici najdeme celou řadu unikátů. Patří mezi ně i kočárek vyrobený po roce 1760 v Anglii, který se Josefu Hendlovi podařilo sehnat teprve před dvěma lety. Stejně jako všechny ostatní byl ponechán ve stavu, v němž ho manželé získali. Při prohlídce si připomeneme, jak se vozítka pro nejmenší vyvíjela.
Historie kočárků
Vánoční ozdoby
Foukané ozdoby ze skla spatřily světlo světa zhruba v polovině 19. století. V minulém věku se pak do jejich výroby pustili i naši mistři tvarování křehkého materiálu a začali s nimi dobývat svět. Vznikají i v rodinné dílně v Jičíně. Martina Němcová se ovšem rozhodla jít neobvyklou cestou. Vedle klasických koulí, zvonků a dalších tvarů nabízí i díla vyloženě autorská. Podílejí se na nich věhlasní výtvarníci a designéři, takže výsledek je pak doslova šperkem. A jeho majitel si může být jist, že podobný kousek nikde u sousedů na stromku nenajde. Jednou z autorek návrhů je Jarmila Mucha Plocková, vnučka slavného malíře Alfonse Muchy. Na ozdobách tak najdeme motivy inspirované jeho tvorbou. Třeba květy vlčích máků, které měl moc rád a oblíbila si je i jeho vnučka.
Vánoční ozdoby
Justynčina stezka
Justynčina stezka vznikla podle skutečného příběhu židovské dívky z Hronova, která se rozhodla přestoupit ke katolické víře. Farář se však obával problémů s hronovskými Židy, a tak ji poslal v roce 1823 ke svému příteli Ondráčkovi na boušínskou faru. Tam byla po roce i pokřtěna. Sedm kilometrů dlouhá stezka má dvanáct zastavení a vede po místech, kudy se Justynka toulala během svého pobytu na Boušíně. Stezka začíná v obci Slatina nad Úpou a vede na Boušín ke kostelu a k místní faře. Právě ve zdejší farní kronice příběh téhle odvážné mladé ženy po letech objevil spisovatel Alois Jirásek a vložil ho do svého díla U nás. Cestou si prohlédneme třeba zbytky hradu nebo starou zvonici.
Justynčina stezka
Dolní Dvůr
Dolní Dvůr býval kdysi jedním z nejvýznamnějších hornických a hutnických středisek v našich nejvyšších horách. Z těchto časů tu ale nezůstaly téměř žádné stopy. Továrny zmizely a na Rudném náměstí, kde kdysi stála huť a hamry, byl mezi lety 1803 až 1806 vybudován kostel sv. Josefa. Ten láká turisty zvonkohrou, která se rozezní každý den v deset hodin dopoledne a pět hodin odpoledne. Od svatostánku se vydáme po žluté turistické značce proti proudu Kotelského potoka. Zastavíme se na Hříběcích boudách a zjistíme, jak přišly ke svému jménu. Pak zamíříme k lomu Strážné, který je dnes chráněnou přírodní památkou. A bude nás zajímat, proč se v něm těženému vápenci říkávalo krkonošský mramor. Naše putování skončíme v Hořejších Herlíkovicích.
Dolní Dvůr
Horní Albeřice
Osada Horní Albeřice je jednou z nejstarších obcí v Krkonoších. První zmínka o ní pochází už z roku 1297. V jejím okolí se nachází mnoho přírodních a historických zajímavostí a taky nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Najdete tu i několik bývalých lomů, v nichž se těžil vápenec. V jednom z nich, takzvaném Bischofově, byla při těžbě v roce 1887 objevena nejdelší jeskyně v Krkonošském národním parku. V hledáčku speleologů je už několik desítek let. Letos se pak jeskyňářům podařilo díky poklesu vody prozkoumat další prostory, ve kterých objevili nové komory s krápníkovou výzdobou. Společně se do nich podíváme. Cesta bude trochu náročná, místy je nutné se plazit nebo musí pomoci lano, ale podívaná, která nás čeká, stojí za to.
