Reportáže v regionech
Horní Albeřice
Osada Horní Albeřice je jednou z nejstarších obcí v Krkonoších. První zmínka o ní pochází už z roku 1297. V jejím okolí se nachází mnoho přírodních a historických zajímavostí a taky nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Najdete tu i několik bývalých lomů, v nichž se těžil vápenec. V jednom z nich, takzvaném Bischofově, byla při těžbě v roce 1887 objevena nejdelší jeskyně v Krkonošském národním parku. V hledáčku speleologů je už několik desítek let. Letos se pak jeskyňářům podařilo díky poklesu vody prozkoumat další prostory, ve kterých objevili nové komory s krápníkovou výzdobou. Společně se do nich podíváme. Cesta bude trochu náročná, místy je nutné se plazit nebo musí pomoci lano, ale podívaná, která nás čeká, stojí za to.
Horní Albeřice
Zámek Doudleby
Zámek v Doudlebách nad Orlicí vypadá jako zabalený do křehké vamberecké krajky. Vyrostl na konci 16. století coby letní sídlo a všechny jeho stěny pokryla překrásná renesanční sgrafita kobercového typu. Většinou se setkáváme s typem psaníčkovým. Ta zdejší jsou tvořena kruhy a čtverci, všechny prvky jsou diagonálně pospojovány. Lidi dřív věřili, že je tahle kombinace ochrání před různými zlými silami. A tak se na zámku nemusíte bát žádných duchů, čarodějnic ani dalších nedobrých bytostí. A byla to právě unikátní ozdoba, která sídlo zachránila. Prozradíme vám, jak a samozřejmě si prohlédneme taky jednotlivé sály a komnaty a nemineme ani místní kapli.
Zámek Doudleby
Vesec
Vesnička Vesec má jen 25 čísel popisných. Přesto ji většina z nás dobře zná. Hlavně ze stříbrného plátna nebo televizní obrazovky. Stačí se porozhlédnout po návsi a hned se vám určitě vybaví scény z oblíbených filmů a pohádek. Natáčelo se jich tu přes třicet. Kupříkladu Marie Poledňáková sem umístila kus děje filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Do jednoho ze zdejších domků jezdil Vašek se svým tátou nakupovat a domů vozili cukr plný mravenců. Stejný domek se ve snímku Jára Cimrman ležící spící proměnil v Muzeum peří, v němž slavný český génius a vynálezce dožil a v ženských šatech dělal správce. Místní často bývali součástí komparzu. A když se točilo, nesměli třeba sekat trávu a někdy musely zůstat i slepice zavřené, aby nekvokaly.
Vesec
Řezbář
Miroslav Kříž z Jasenné u Jaroměřic se s dlátem se seznámil v patnácti letech u otce svého kamaráda, který vyřezával figurky do betlémů. Často u něho sedával a podle jeho vzoru se pokoušel o svá první dílka. Pak ho ale osud nasměroval jinou cestou a ke dřevu se vrátil až po letech. Jeho hlavním pomocníkem při práci s voňavým materiálem se staly motorové pily. Používá ale samozřejmě i stará dobrá dlátka. Nahlédneme do dílny, abychom zjistili, na čem právě pracuje. A zavítáme i do míst, která se stávají jeho ateliérem pod širým nebem. Není totiž výjimkou vidět ho pracovat u nějaké chalupy nebo klidně na návsi obce. Jeho sochy zdobí spousty vesnic a měst, ale taky kupříkladu pohádkovou stezku v lesích u Hradce Králové.
Řezbář
ZOO Dvůr Králové nad Labem
Bezmála 350 druhů zvířat, jejichž domovinou je černý kontinent, najdete ve Dvoře Králové nad Labem. Neodmyslitelnou součástí tamní vyhlášené zoologické zahrady je africké safari, kde můžou zájemci alespoň trochu nasát atmosféru divočiny a přiblížit se takřka na dosah třeba k zebrám, králům zvířat a nově taky k žirafám. Bude nás zajímat, kdy se zrodil tenhle smělý plán a jak těžká a dlouhá byla jeho realizace. Zjistíme samozřejmě i to, jaké mají tvůrci areálu plány do budoucna. Prozradit můžeme, že by rádi do safari nastěhovali taky nosorožce. A nemineme samozřejmě ani tu část ZOO, v níž žijí zvířata v běžných výbězích a pavilonech.
