Reportáže v regionech
Vánoční ozdoby
Foukané ozdoby ze skla spatřily světlo světa zhruba v polovině 19. století. V minulém věku se pak do jejich výroby pustili i naši mistři tvarování křehkého materiálu a začali s nimi dobývat svět. Vznikají i v rodinné dílně v Jičíně. Martina Němcová se ovšem rozhodla jít neobvyklou cestou. Vedle klasických koulí, zvonků a dalších tvarů nabízí i díla vyloženě autorská. Podílejí se na nich věhlasní výtvarníci a designéři, takže výsledek je pak doslova šperkem. A jeho majitel si může být jist, že podobný kousek nikde u sousedů na stromku nenajde. Jednou z autorek návrhů je Jarmila Mucha Plocková, vnučka slavného malíře Alfonse Muchy. Na ozdobách tak najdeme motivy inspirované jeho tvorbou. Třeba květy vlčích máků, které měl moc rád a oblíbila si je i jeho vnučka.
Vánoční ozdoby
Justynčina stezka
Justynčina stezka vznikla podle skutečného příběhu židovské dívky z Hronova, která se rozhodla přestoupit ke katolické víře. Farář se však obával problémů s hronovskými Židy, a tak ji poslal v roce 1823 ke svému příteli Ondráčkovi na boušínskou faru. Tam byla po roce i pokřtěna. Sedm kilometrů dlouhá stezka má dvanáct zastavení a vede po místech, kudy se Justynka toulala během svého pobytu na Boušíně. Stezka začíná v obci Slatina nad Úpou a vede na Boušín ke kostelu a k místní faře. Právě ve zdejší farní kronice příběh téhle odvážné mladé ženy po letech objevil spisovatel Alois Jirásek a vložil ho do svého díla U nás. Cestou si prohlédneme třeba zbytky hradu nebo starou zvonici.
Justynčina stezka
Dolní Dvůr
Dolní Dvůr býval kdysi jedním z nejvýznamnějších hornických a hutnických středisek v našich nejvyšších horách. Z těchto časů tu ale nezůstaly téměř žádné stopy. Továrny zmizely a na Rudném náměstí, kde kdysi stála huť a hamry, byl mezi lety 1803 až 1806 vybudován kostel sv. Josefa. Ten láká turisty zvonkohrou, která se rozezní každý den v deset hodin dopoledne a pět hodin odpoledne. Od svatostánku se vydáme po žluté turistické značce proti proudu Kotelského potoka. Zastavíme se na Hříběcích boudách a zjistíme, jak přišly ke svému jménu. Pak zamíříme k lomu Strážné, který je dnes chráněnou přírodní památkou. A bude nás zajímat, proč se v něm těženému vápenci říkávalo krkonošský mramor. Naše putování skončíme v Hořejších Herlíkovicích.
Dolní Dvůr
Horní Albeřice
Osada Horní Albeřice je jednou z nejstarších obcí v Krkonoších. První zmínka o ní pochází už z roku 1297. V jejím okolí se nachází mnoho přírodních a historických zajímavostí a taky nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Najdete tu i několik bývalých lomů, v nichž se těžil vápenec. V jednom z nich, takzvaném Bischofově, byla při těžbě v roce 1887 objevena nejdelší jeskyně v Krkonošském národním parku. V hledáčku speleologů je už několik desítek let. Letos se pak jeskyňářům podařilo díky poklesu vody prozkoumat další prostory, ve kterých objevili nové komory s krápníkovou výzdobou. Společně se do nich podíváme. Cesta bude trochu náročná, místy je nutné se plazit nebo musí pomoci lano, ale podívaná, která nás čeká, stojí za to.
Horní Albeřice
Zámek Doudleby
Zámek v Doudlebách nad Orlicí vypadá jako zabalený do křehké vamberecké krajky. Vyrostl na konci 16. století coby letní sídlo a všechny jeho stěny pokryla překrásná renesanční sgrafita kobercového typu. Většinou se setkáváme s typem psaníčkovým. Ta zdejší jsou tvořena kruhy a čtverci, všechny prvky jsou diagonálně pospojovány. Lidi dřív věřili, že je tahle kombinace ochrání před různými zlými silami. A tak se na zámku nemusíte bát žádných duchů, čarodějnic ani dalších nedobrých bytostí. A byla to právě unikátní ozdoba, která sídlo zachránila. Prozradíme vám, jak a samozřejmě si prohlédneme taky jednotlivé sály a komnaty a nemineme ani místní kapli.
