Reportáže v regionech
Potštejn
Potštejn patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům ve východních Čechách. Byl založen na konci 13. století během kolonizace podhůří Orlických hor. Vybudoval ho Půta z rodu Drslaviců. A právě podle něj dostal své jméno Puttenstein, tedy Putův kámen. Zkomolením pak časem vznikl název používaný dnes. Prozradíme vám, kdo na tomhle sídle v průběhu staletí býval pánem, kdo z nich se nejvýraznějším písmem zapsal do historie a proč k hradu dvakrát vyrazil se svým vojskem Karel IV. Podle pověsti je tu někde taky ukryt poklad. Zatím ho nikdo neobjevil, ale jeden z majitelů Potštejna, Jan Antonín Harbuval - Chamaré po něm toužil tak moc, že hrad celý podkopal a přispěl k jeho zkáze.
Potštejn
Historie kočárků
Romanu Hendlovou nadchly už před dvaceti lety starožitné panenky a následně taky kočárky a pustila se do jejich sbírání. Přidal se k ní i její manžel. Historické kousky neshromažďovali jen tak nahodile, ale dali dohromady celou vývojovou řadu od těch nejstarších z 18. století až po ty ze 70. let minulého věku z produkce českých továren. Dokonce v Náchodě otevřeli muzeum, které právě díky ucelené kolekci kočárků nemá v Evropě obdoby. V expozici najdeme celou řadu unikátů. Patří mezi ně i kočárek vyrobený po roce 1760 v Anglii, který se Josefu Hendlovi podařilo sehnat teprve před dvěma lety. Stejně jako všechny ostatní byl ponechán ve stavu, v němž ho manželé získali. Při prohlídce si připomeneme, jak se vozítka pro nejmenší vyvíjela.
Historie kočárků
Vánoční ozdoby
Foukané ozdoby ze skla spatřily světlo světa zhruba v polovině 19. století. V minulém věku se pak do jejich výroby pustili i naši mistři tvarování křehkého materiálu a začali s nimi dobývat svět. Vznikají i v rodinné dílně v Jičíně. Martina Němcová se ovšem rozhodla jít neobvyklou cestou. Vedle klasických koulí, zvonků a dalších tvarů nabízí i díla vyloženě autorská. Podílejí se na nich věhlasní výtvarníci a designéři, takže výsledek je pak doslova šperkem. A jeho majitel si může být jist, že podobný kousek nikde u sousedů na stromku nenajde. Jednou z autorek návrhů je Jarmila Mucha Plocková, vnučka slavného malíře Alfonse Muchy. Na ozdobách tak najdeme motivy inspirované jeho tvorbou. Třeba květy vlčích máků, které měl moc rád a oblíbila si je i jeho vnučka.
Vánoční ozdoby
Justynčina stezka
Justynčina stezka vznikla podle skutečného příběhu židovské dívky z Hronova, která se rozhodla přestoupit ke katolické víře. Farář se však obával problémů s hronovskými Židy, a tak ji poslal v roce 1823 ke svému příteli Ondráčkovi na boušínskou faru. Tam byla po roce i pokřtěna. Sedm kilometrů dlouhá stezka má dvanáct zastavení a vede po místech, kudy se Justynka toulala během svého pobytu na Boušíně. Stezka začíná v obci Slatina nad Úpou a vede na Boušín ke kostelu a k místní faře. Právě ve zdejší farní kronice příběh téhle odvážné mladé ženy po letech objevil spisovatel Alois Jirásek a vložil ho do svého díla U nás. Cestou si prohlédneme třeba zbytky hradu nebo starou zvonici.
Justynčina stezka
Dolní Dvůr
Dolní Dvůr býval kdysi jedním z nejvýznamnějších hornických a hutnických středisek v našich nejvyšších horách. Z těchto časů tu ale nezůstaly téměř žádné stopy. Továrny zmizely a na Rudném náměstí, kde kdysi stála huť a hamry, byl mezi lety 1803 až 1806 vybudován kostel sv. Josefa. Ten láká turisty zvonkohrou, která se rozezní každý den v deset hodin dopoledne a pět hodin odpoledne. Od svatostánku se vydáme po žluté turistické značce proti proudu Kotelského potoka. Zastavíme se na Hříběcích boudách a zjistíme, jak přišly ke svému jménu. Pak zamíříme k lomu Strážné, který je dnes chráněnou přírodní památkou. A bude nás zajímat, proč se v něm těženému vápenci říkávalo krkonošský mramor. Naše putování skončíme v Hořejších Herlíkovicích.
