Reportáže v regionech
Olympijská výstava
Malá Úpa je malebná horská obec ve východní části Krkonoš, která si dodnes uchovala tradiční ráz. Rozptýlené chalupy, hluboké lesy a louky vytvářejí jedinečnou atmosféru. Katastr obce sahá až na nejvyšší horu České republiky Sněžku, která se tyčí do výšky 1602 metrů nad mořem. Díky tomu zdejší zimní sezóna často trvá až do konce března, zatímco v podhůří už bývá jaro v plném proudu. V současné době je v Malé Úpě také k vidění unikátní výstava nazvaná Olympijská sezóna.
Olympijská výstava
Vitráže Vítězslava Zilvara
Vitráže zdobí honosné středověké chrámy a paláce, ale i nové budovy. Jejich výrobě i opravám těch historických se už déle než 30 let věnuje Vítězslav Zilvar z Opočna. Své stopy zanechal nejen v mnoha kostelích, ale také třeba v olomouckém Přemyslovském paláci nebo v pražském Valdštejnském. Ukázal nám, jak dovede s malými kousky skla doslova čarovat.
Vitráže Vítězslava Zilvara
Památková zóna v Sobotce
Malebné městečko Sobotka v Českém ráji zmiňují historické prameny poprvé už v roce 1322. Asi nejvíc ho proslavil nejznámější místní rodák Fráňa Šrámek. Naším cílem ale bude zdejší Nové město, jak se už od sedmnáctého století říká periferii s unikátně dochovanými prvky lidové architektury. Stačí ujít pár kroků z náměstí a v úzkých uličkách mezi téměř pohádkovými roubenkami se přenesete o pár století proti proudu času.
Památková zóna v Sobotce
Po stopách Vlachů
Krkonoše a jejich podhůří skrývají víc, než se zdá. V tamních svazích i údolích dodnes najdete stopy prospektorů, kteří v nich ve 14. století hledali zlato a drahé kameny pro benátské skláře. Byli to tzv. Vlachové ze severní Itálie. Přicházeli jednotlivě a cestou do kamenů vyrývali tajné značky, aby jejich následovníci lehce našli už objevená naleziště. My se vydáme na patnáctikilometrový okruh kolem Trutnova, kde kromě těchto znamení objevíme i místo, kde kdysi stával hrad.
Po stopách Vlachů
Podkovář Ondřej Beran
Říká se, že bez podkovy by kůň moc daleko nedošel. A právě proto byli podkováři odjakživa nepostradatelní. Považovali si jich ve městech, na venkově i při válečných taženích. Časy se změnily, ale jejich práce zůstává stejná. My vás vezmeme za jedním z nich, Ondřejem Beranem z Janovic u Trutnova. Nejprve vystudoval obor počítačová grafika a programování CNC strojů, ale ve dvaceti letech nastoupil do učení na podkováře a uměleckého kováře. U výhně a kovadliny tak stojí už bezmála dvacet let.
