Reportáže v regionech
Skleněné velikonoční ozdoby
Bez foukaných koulí, šištiček nebo zvonků si neumíme představit Vánoce. Ale víte, že naši skláři s oblibou vyrábějí i skleněné ozdoby velikonoční? Dominují mezi nimi samozřejmě vajíčka. A mimochodem, tenhle nápad není žádnou novinkou. První skleněná vajíčka z českých manufaktur se objevila už ve třicátých letech dvacátého století. Zájem ale nevzbudila. Jejich výrobci tak tenhle nápad odložili do škatulky těch neúspěšných. Až zhruba před čtvrt stoletím se ho rozhodli oprášit. A světě div se, tentokrát zabodovali. Velký ohlas zaznamenali zejména v Americe. Budeme sledovat výrobu skleněných kraslic a samozřejmě i jejich zdobení. Navíc taky obdivovat kousky starých mistrů, které jsou dnes k vidění v muzeu v Jablonci nad Nisou.
Skleněné velikonoční ozdoby
Říčky v Orlických horách
Obec Říčky najdete v západním výběžku Orlických hor. Na svazích vrchů Zakletý, Komáří a Anenský a částečně v údolí, které vyhloubily četné potoky. Dnes sem míří zejména turisté. V létě je lákají trasy pro pěší i cyklisty, v zimě si zase milovníci lyžování přijdou na své v moderním areálu na vrchu Zakletý. Je to místo, kam jen málokdy dosáhne sluníčko. Právě díky tomu se na jeho svazích dlouho drží sníh. My se ale nejprve společně vydáme na malou procházku po obci. První zmínky o ní pocházejí už z 16. století. Většího rozvoje se ovšem dočkala až po příchodu dřevorubců z Krkonoš, kteří tady mýtili lesy a dodávali dřevo do Kutné Hory. Zastavíme se u zdejšího kostela, bývalé školy a taky u malebných chaloupek, které zdobí svahy i údolí.
Říčky v Orlických horách
Dobruška
Dobrušku má většina z nás spojenou především s románem Aloise Jiráska F. L. Věk. Společně ale zjistíme, že důvodů k návštěvě města v podhůří Orlických hor je mnohem víc. Vydáme se kupříkladu do míst, kde se usadili první židovští obyvatelé Dobrušky. Prohlédneme si synagogu a taky jednu z vzácných památek, kterou je mikve. Poté se vydáme na procházku do okolí. I tam si můžeme připomenout hronovského spisovatele Aloise Jiráska. A za zastavení stojí rovněž starý židovský hřbitov. Některé náhrobky zdobí poměrně neobvyklé symboly – tulipány a koruna. A na jednom najdeme dokonce zobrazení lidské tváře. Nemineme ani místo, kde kdysi stával hrad nebo křížovou cestu, na jejímž začátku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, k níž se váže zajímavý příběh.
Dobruška
Divadlo Drak
Uplynulo už 60 let od okamžiku, kdy do hlediště Divadla Drak v Hradci Králové usedli první diváci. Sídlí jen pár kroků od historické části města a za dobu své existence pobavilo nespočet diváků všech generací doma i v zahraničí. Na mezinárodní scénu soubor pronikl v roce 1966 na světovém festivalu UNIMA s inscenací Pohádky z kufru. Za dlouhé roky divadlem prošla celá řada legend. Některé z nich si při návštěvě připomeneme a nahlédneme společně taky do zákulisí. Kupříkladu do dílen, v nichž přicházejí na svět dřevění herci i do těch, kde se pro ně vyrábějí speciální kostýmy. Dozvíme se, co se tu za víc, než půl století změnilo, jak práce zdejších mistrů vypadá a nezapomeneme zmínit ani slavné inscenace, které mezi diváky bodovaly.
Divadlo Drak
Po stopách Sigismunda Boušky
Nepatří k nijak známým postavám našich dějin, přesto si vzpomínku zaslouží. Řeč je o Sigismundovi Bouškovi, benediktinském knězi. Minulý rok uplynulo 150 let od jeho narození a 75 od úmrtí. Po svém vysvěcení na kněze v roce 1892 přešel do kláštera v Broumově, odkud byl povolán do okolních obcí a měst. V nich sloužil věřícím. Miloval ovšem taky zdejší přírodu a rád se vydával za obyčejnými lidmi a naslouchal jejich příběhům. Do regionu díky němu přijížděly mnohé známé osobnosti, čímž přispěl k jeho propagaci. Do dějin Broumovska se zapsal nejen jako kněz, ale i jako básník, spisovatel, malíř, grafik, literární a výtvarný kritik, významný překladatel z katalánské a provensálské literatury na přelomu 19. a 20. století. Vydáme se po jeho stopách krajem, kterému zasvětil podstatnou část svého života.
