Reportáže v regionech
Bílkovy svíčky
Svíčky navozují klid, pohodu a harmonii. Neodmyslitelně pro většinu z nás patří ke svátečním okamžikům, ale častěji po nich saháme i teď, v období, kdy se krátí dny a prodlužují večery. Byť už nejsou zdaleka jen zdrojem světla, jako tomu bývalo dřív. Někdo vybírá podle vůně, jiný podle tvaru. Možná si i vy doma zapalujete kousky z dílny Vlastimila Bílka z Nového Města nad Metují. Před bezmála čtvrt stoletím si při toulkách světem ve Švýcarsku našel práci ve firmě, kde se vyráběly. A ta ho nadchla. Když se po čtyřech letech vrátil z cest domů, otevřel si vlastní dílnu a začal je dělat sám. Vytváří neobvyklé tvary a neobvykle je i zdobí. Dokonce třeba drahými kameny.
Bílkovy svíčky
Kovář
Daniel Januš podědil lásku k černému řemeslu nejspíš po pradědovi, který se mu věnoval. Už jako kluk za ním pravidelně chodil do dílny a s jeho pomocí si udělal i první nožík. Rozhodování o své profesi tak neměl moc těžké. Vyučil se kovařině a po škole si začal vydělávat peníze na vybavení vlastní kovárny. V té tvoří už dvacet let, nejraději předměty spojené se skotskou a vikinskou historií. Prozradí nám kupříkladu to, čemu se říká kilt pin. S oblibou se věnuje taky užitkovým nebo dekorativním předmětům. Nářadí ke krbu, klepadlům na dveře, ale i brožím, náramkům, sponám nebo snubním prstenům. Sváří je starou technikou, kterou se vyráběly samurajské meče. Na kovu vzniká krásná damašková kresba.
Kovář
Bernartice a Vraní hory
Vraní hory jsou takovou Popelkou mezi českými pohořími. Tvoří přirozenou hranici s Polskem na východě Krkonoš a patří do nejsevernější části Broumovské vrchoviny. Měří osm kilometrů a za svou strmost vděčí sopečné činnosti před 270 miliony lety. Jejich nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák, který se tyčí do výšky bezmála devíti set metrů nad mořem. Přesto, že jimi vedou turistické a cyklistické stezky, mnoho lidí v nich nepotkáte. My si je nejprve prohlédneme z rozhledny Elišky, která stojí uprostřed areálu pevnosti Stachelberg. A pak zamíříme údolím Sněžného potoka do čtyři kilometry vzdálených Bernartic. Hned na začátku obce najdeme nepřehlédnutelnou technickou památku – mohutný železniční viadukt.
Bernartice a Vraní hory
Sklenářovice
Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.
Sklenářovice
Naučná stezka farmacie
V Hradci Králové budeme poznávat léčivé rostliny. Vydáme se totiž na procházku naučnou stezku farmacie, na níž se dozvíme, jak je využívali pro kurýrování naši předci a co se za dlouhá staletí v tomhle oboru změnilo. Na stezce najdeme na 300 druhů rostlin. U každé se dočteme, jaký je její český i latinský název. Zjistíme taky to, že ve farmacii nacházejí uplatnění i rostliny jedovaté. Patří mezi ně například tis červený. Obsahuje látku, která se stala základem pro léčbu nádorových onemocnění. Nebo skočec obecný. Z jeho semen se zase vyrábí známý silně projímavý ricinový olej. Náprsník zase způsobuje poruchu srdečního rytmu. V minulosti ho s oblibou používali traviči. Obdivovat budeme ale taky celou řadu zajímavých stromů.
