Reportáže v regionech
Muzeum četnictva
V Chlumci nad Cidlinou vloni otevřela parta nadšenců muzeum četnictva, které neustále rozšiřuje. V českých zemích se začaly dějiny četnického sboru psát v roce 1850, v Chlumci nad Cidlinou až roku 1866. My se nejvíc dozvíme o éře první republiky. Základním prvkem systému byla četnická stanice. Nejvyššími řídícími orgány pak byla zemská velitelství v historických zemích, pro Čechy v Praze, pro Moravu a Slezsko v Brně, pro Slovensko v Bratislavě a pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. A nad tím vším byl generální velitel četnictva. V muzeu, které je rozděleno do několika částí, se dozvíme spoustu zajímavostí o historii četnictva u nás, jeho uniformách i výzbroji. Seznámíme se i s tím, jak vypadala stanice nebo kasárna, v nichž četníci často léta žili.
Muzeum četnictva
Markvartice
Z české krajiny v posledním století zmizela malá políčka a vytratily se i louky a remízky. A s nimi spousta lučních květů a hmyzu včetně motýlů. My jsme ale několik takových barevných políček objevili u Markvartic, které leží v mírně zvlněné krajině na hranici Českého ráje. První zmínky o obci bychom našli už před sedmi sty lety, turisty sem ovšem nejvíc láká řada unikátně dochovaných roubenek až z přelomu 18. a 19. století. A milovníky přírody pak výše zmíněná lokalita, která je výsledkem mnohaletého snažení dvou nadšenců, Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové. Ti už desítku let získávají semínka rostlin ze všech koutů naší země, aby je mohli namnožené vracet zpět do přírody.
Markvartice
Plstění Jolany Hlavové
Plstění ovčí vlny má tradici dlouhou už několik tisíc let. Postupem času vznikaly různé techniky, které začaly umožňovat z tohohle materiálu vyrábět i oděvy. Jednou z nejmladších je takzvané Nuno plstění, které se začalo šířit v roce 1992 v Austrálii, zejména novém Jižním Walesu. A rychle se zabydlelo i jinde ve světě. Vytváří se jím originální lehká tkanina, ze které je možné šít oblečení, ale také vytvářet krásné dekorace. Jeho kouzlu propadla i Jolana Hlavová z Hradce Králové. Předvede nám, jak se s vlnou pomocí této techniky pracuje a vysvětlí, čím dosáhne jemnosti tkaniny. A dozvíme se i to, kterou vlnu si pro tento účel vybírá, aby měla jistotu, že vytvořený model nebude takzvaně kousat.
Plstění Jolany Hlavové
Domácí mýdla
Ditu Hofrichterovou z Hradce Králové náhoda přivedla k výrobě mýdel. Po absolvování gymnázia léta pracovala v chemické laboratoři. Začala se ale taky zajímat o přírodní kosmetiku, a nakonec se rozhodla na zkoušku podomácku vyrobit mýdlo. Recept našla na internetu a hned první kousek, složený z olivového, kokosového a palmového oleje, se povedl. Přesto jeho účinky raději vyzkoušela jen na sobě. A protože byla spokojená, ve svých pokusech pokračovala. V roce 2012 pak své produkty začala prodávat. Nahlédneme do její dílny a budeme sledovat, jak se směs surovin pomalu mění ve voňavé produkty. Bude nás zajímat i to, jak dlouho celý proces výroby trvá.
Domácí mýdla
Trutnov
Město Trutnov leží na rozhraní Krkonoš a Jestřebích hor. Krásu okolní přírody můžete poznávat v zimě na lyžích, od jara do podzimu pak při toulkách po svých i v sedle bicyklu. Kromě klasických cyklotras tu najdete i dnes stále více vyhledávané náročnější terény pro horská kola. Nedávno parta nadšenců upravila síť přírodních trailů, které vedou krajinou okolo Čížkových kamenů a pokračují do Jestřebích hor. Stezky upravovali zkušení jezdci a může se na ně vyjet jak rodinka s dětmi, tak i ten nejnáročnější biker. Společně vyrazíme ze Lhoty přes místa, kde dřív stávala obec Dedrné a na konci našeho výletu nás čeká Markoušovická rozhledna, z níž se pokocháme kruhovým výhledem až k Jeseníkům.
