Reportáže v regionech
Dřevěný kostelík v Hradci Králové
K chloubám Hradce Králové patří dřevěný kostelík sv. Mikuláše v Hradci Králové. Je to stavba vskutku unikátní se zajímavým příběhem. Původně totiž stávala u našich sousedů na Slovensku. Konkrétně v obci Habura. Poté ji odkoupila vedlejší Malá Polana, a tak se svatostánek poprvé stěhoval. Řecko-katolické církvi přestal sloužit až během první světové války, kdy byl hodně poničen střelbou. Obnoven byl po vzniku Československa a pár let na to ho čekala cesta druhá, a to mnohem delší. V roce 1935 ho totiž zakoupil Hradec Králové. Z východního cípu země tak po železnici doputoval až k nám. Bude nás zajímat, proč a samozřejmě si ho taky důkladně prohlédneme.
Dřevěný kostelík v Hradci Králové
Bitva u Trutnova
V historických pramenech byste se dočetli, že 26. června roku 1866 se v okolí Trutnova proti sobě postavilo zhruba 215 tisíc rakouských a 221 tisíc pruských vojáků. Tím se bitva u tohoto východočeského města stala druhou největší vřavou 19. století. Do dějin se zapsala i tím, že byla jedinou, kterou v prusko-rakouské válce vyhrála armáda habsburské monarchie. Není tedy divu, že si ji v Trutnově každoročně připomínají. Strategickými body v jejím průběhy byly výšiny nad městem – Šibeník, Janský vrch a Chmelnice. A právě těmito místy dnes vede Naučná stezka nazvaná příznačně Po stopách války – Den bitvy u Trutnova 1866.
Bitva u Trutnova
Výstava Aeronautica
V letošním roce si připomínáme pětisté výročí úmrtí Leonarda da Vinci. Jednou z akcí s ním spjatých je unikátní výstava nazvaná Aeronautica na zámku v Novém Městě nad Metují. Renesanční génius toužil postavit stroj, který by člověku umožnil vznést se k oblakům. Popsal a nakreslil obdivuhodné množství mechanismů. A právě tyhle výtvory inspirovaly Aleše Drašnara ze Slavoňova. Sestavil podle nich s využitím historických postupů 13 vznášedel. Některé z nich nám předvede a prozradí nám taky, kde kresby získal, jak dlouho trvala příprava a které ze vznášedel ho fascinovalo nejvíc.
Výstava Aeronautica
Muzeum četnictva
V Chlumci nad Cidlinou vloni otevřela parta nadšenců muzeum četnictva, které neustále rozšiřuje. V českých zemích se začaly dějiny četnického sboru psát v roce 1850, v Chlumci nad Cidlinou až roku 1866. My se nejvíc dozvíme o éře první republiky. Základním prvkem systému byla četnická stanice. Nejvyššími řídícími orgány pak byla zemská velitelství v historických zemích, pro Čechy v Praze, pro Moravu a Slezsko v Brně, pro Slovensko v Bratislavě a pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. A nad tím vším byl generální velitel četnictva. V muzeu, které je rozděleno do několika částí, se dozvíme spoustu zajímavostí o historii četnictva u nás, jeho uniformách i výzbroji. Seznámíme se i s tím, jak vypadala stanice nebo kasárna, v nichž četníci často léta žili.
Muzeum četnictva
Markvartice
Z české krajiny v posledním století zmizela malá políčka a vytratily se i louky a remízky. A s nimi spousta lučních květů a hmyzu včetně motýlů. My jsme ale několik takových barevných políček objevili u Markvartic, které leží v mírně zvlněné krajině na hranici Českého ráje. První zmínky o obci bychom našli už před sedmi sty lety, turisty sem ovšem nejvíc láká řada unikátně dochovaných roubenek až z přelomu 18. a 19. století. A milovníky přírody pak výše zmíněná lokalita, která je výsledkem mnohaletého snažení dvou nadšenců, Bohumila Bradny a Zdeny Nikodémové. Ti už desítku let získávají semínka rostlin ze všech koutů naší země, aby je mohli namnožené vracet zpět do přírody.
