Reportáže v regionech
Tisíciletá lípa
Jeden z nejzajímavějších stromů naší republiky roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Údajně jde o křížence lípy velkolisté a zelené. Nejčastěji se jí říká Tisíciletá, i když podle odhadů je jí o 200 roků méně. Tento živoucí skvost se v roce 2015 stal vítězem čtrnáctého ročníku celostátní ankety Strom roku a umístil se na druhém místě v soutěži Evropský strom roku 2016. Najdete ji zhruba uprostřed obce. Místní naučná stezka nás seznámí i s dalšími zajímavostmi Tatobit. Například s dominantou obce, kterou je kostel sv. Vavřince, s řadou skulptur i jiných drobných sakrálních památek ve stylu tzv. lidového baroka. Ty jsou z velké části dílem kameníků z rodu Zemanů z 19. století.
Tisíciletá lípa
Kittelův dům
Jedno z největší roubených stavení u nás najdete v Krásné na Jablonecku. Impozantní sídlo nechal vybudovat lékař a léčitel Johan Josef Anton Eleazar Kittel, přezdívaný Ďáblův doktor nebo jizerskohorský Faust. Zařídil si v něm dokonce i nemocnici, v níž kurýroval prominentní pacienty. Pověsti o jeho postupech a schopnostech se v kraji tradují dodnes, dům měl ale namále. Nebýt mnohaletého snažení místních nadšenců, už by nestál. Nedávno byl zpřístupněn veřejnosti, k vidění jsou v něm nejen prostory, v nichž slavný lékař a léčitel pracoval, najdete tu i muzejní expozici, mapující místní historii.
Kittelův dům
Klokočské skály
V dobách druhohor byla velká část naší republiky, území od Děčínska až po severozápadní Moravu, zaplavena mořem. To po sobě zanechalo v České křídové pánvi celou řadu stop v podobě mohutných vrstev písčitých usazenin. Jejich pozůstatkem jsou oblíbená skalní města. K těm méně rozlehlým a známým patří Klokočské skály. Skládají se ze dvou částí a najdete v nich spoustu zajímavostí. Mimo jiné velké množství jeskyní, takzvané sloní hřbety a také 1600 metrů dlouhou skalní stěnu nad obcí Klokočí s řadou věží a rozsedlinami. Největší jeskyně se jmenuje Postojna a využívali ji už lovci a sběrači v době kamenné.
Klokočské skály
Trosky
Mezi pískovcovými věžemi skalních měst se v Českém ráji k nebi vypínají zdaleka viditelné sopouchy ztuhlé černé lávy. Okolní krajinu převyšují o více než sto metrů a jsou výsledkem pradávné vulkanické činnosti. Významný německý přírodovědec Alexander von Humboldt dokonce tento útvar označil za osmý div světa. Obyčejní lidé se ho naopak báli a říkalo se, že jde o čertovy rohy, které zde uvízly, když pekelník zespoda narazil hlavou o zem. Později posloužil jako základ pro stavbu hradu Trosky, který si společně prohlédneme. Prozradíme vám mimo jiné, jak podle legendy přišly ke svému jménu jeho dvě věže Panna a Baba.
Trosky
Hvězda
Částí obce Blíževedly na pomezí Českého středohoří a Máchova kraje je i rekreační osada Hvězda. V německém jazyce zní její název Sterndorf, což napovídá, jak vesnice vznikala. Lány původního dvora, které se hospodářsky příliš neosvědčily, rozparceloval mezi poddané na počátku 18. století druhý biskup litoměřický, hrabě ze Šternberka. Svůj půvab si toto místo zachovalo dodnes, a to díky velké řadě původních stavení i kouzlu okolní přírody. Osada je navíc neprůjezdná auty, takže vás při její prohlídce může doprovázet pouze šelest stromů a zpěv ptáků. Prohlédneme si některé domy a vydáme se také k blízké rokli, protože zástavba se kdysi rozvíjela i tam. Zjistíme, co se z ní dochovalo dodnes.
