Reportáže v regionech
Vánoční ozdoby
Sotva si někdo z nás dovede představit vánoční stromek bez ozdob. K těm nejoblíbenějším patří určitě skleněné. Už bezmála dvacet let je vyrábějí také v rodinné sklárně Heleny Linkové v Železném Brodě. Vánoce v jejich firmě začínají už v dubnu, aby všichni zájemci dostali své koule a jiné tvary včas. Na začátku je laboratorní sklo, které se dobře tvaruje a zpracovává. A pak už záleží na šikovnosti mistrů sklářů a fantazii Nadi Karáskové, která jim svým štětcem dodává poetiku zimních svátků.
Vánoční ozdoby
Metelkův betlém
Vánoční čas je mimo jiné i časem betlémů. K těm nejnavštěvovanějším v Krkonoších určitě patří mechanický betlém Jáchyma Metelky umístěný v jilemnickém muzeu. Mladý učitel se do jeho výroby pustil v roce 1883 a svému dílku věnoval třicet let. Byl prý velký perfekcionista, a tak se nespokojil jen s milými figurkami. Velmi důkladně se věnoval také mechanismu, který zajišťoval jejich pohyb. Každá postavička Metelkova vánočního příběhu má ve scénáři přesně danou roli a k tomu všemu znějí koledy v podání hned dvou kapel. Skvělá příležitost, jak zbrzdit zběsile letící čas a na chvíli se při sledování malého divadla zastavit.
Metelkův betlém
Poniklá
Vánoční atmosféra na nás dýchne při návštěvě v krkonošské obci Poniklá. Už je to hodně dávno, kdy tu skláři začali vyrábět bižuterii z foukaných perlí. Poté, co k nám dorazil z Německa zvyk zdobit vánoční stromek, pustili se i do výroby vánočních ozdob. Postup se za ta léta nijak nezměnil. Nejdřív se vyfoukne skleněná perla, kterou pak čeká stříbření nebo barvení. Na některých perličkách najdete barev víc, ta už musí projít rukama malířky, která hezky ve vrstvách nanáší barvy. A pak už začnou vznikat různé tvary. Perličky se navlékají na drátky a formují podle předloh. Tohle všechno a ještě spoustu dalšího společně uvidíme.
Poniklá
Jizerský betlém
K vánočním svátkům neodmyslitelně patří betlémy. Ve Vysokém nad Jizerou se na počátku minulého století stavívaly snad v každé chalupě. Ale pohyblivý neboli chodící hned tak někdo neměl. Všichni zájemci se chodívali koukat do Sklenařic na ten, který vytvořil Jan Metelka. Právě jeho prohlídka inspirovala Františka Vodseďálka a on se rozhodl postavit si pohyblivý betlém svůj. Tehdy patnáctiletý kluk se pustil do práce a tvorbě betlému se věnoval skoro dvacet let. František už dávno nežije, ale jeho zpracování vánočního příběhu obdivují návštěvníci Vysokého nad Jizerou dodnes. My si ho prohlédneme rovnou s kamerou.
Jizerský betlém
Hrad Bezděz
Pravidelné nedělní toulání po Česku začneme tam, kde se líbilo Karlu Hynku Máchovi, v místech, která si oblíbil a v nichž nacházel i svou inspiraci. Pohybovat se budeme po Státním hradu Bezděz. Je to vlastně mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa nacházející se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy.
Výstavba hradu proběhla mezi lety 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl v minulosti výrazněji přestavován. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. V současnosti je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty.
Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Možná se o tom přesvědčíte i vy, když chytíte to pravé počasí. Vidět jsou odsud totiž vrcholy Jizerských hor i Krkonoš.