Reportáže v regionech
Lyžařská expozice
Ohlédnutím za končící lyžařskou sezónou bude naše společná návštěva v lyžařské expozici muzea v Jilemnici. Vezmeme to pěkně popořádku. Dozvíme se, že nejdřív sloužily z nám známých „dopravních prostředků“ horalům sáně. V druhé polovině 17. století pak přibyly sněžnice, kterým se také říkalo kropě. Lyže, tehdy nazývané ski, se k nám dostaly na konci 19. století. Do Krkonoš je dovezl hrabě Harrach pro své lesní dělníky. Velmi rychle se tahle novinka rozšířila i mezi ostatními obyvateli hor. V Jilemnici už také před víc než sto lety vznikl lyžařský spolek a existuje dodnes. A k místním nej patří i fakt, že právě tady se konaly v roce 1931 mezinárodní závody, z nichž mohli posluchači poprvé v historii našeho rozhlasového vysílání zažít přímý lyžařský přenos.
Lyže Jilemnice
Smržovka
Do Smržovky v Jizerských horách nás přilákala turistická cesta nazvaná Smržovský vyhlídkový okruh, která na zhruba třinácti kilometrech představuje hned několik zajímavých míst. Minout nemůžeme místo, kde pramení řeka Nisa. I když na našem území protéká jen její menší část, stojí za zastavení. Pak se porozhlédneme po Smržovce. Zastavíme se v místní chloubě, kostelu svatého archanděla Michaela, který byl vybudován v barokním slohu. Jenže v minulém století vyhořel, a tak musel absolvovat nákladnou rekonstrukci. Dalším naším cílem bude víc než sto metrů dlouhý kamenný most a výhled do kraje si dopřejeme z rozhledny na vrcholu Černé Studnice, kterou nechal německý horský spolek vystavět už před víc než sto lety.
Smržovka
Lomnické suchary
Slovo suchar je pro řadu z nás spojené se strastmi dietní stravy. My vás ale zavedeme do Lomnice nad Popelkou, kde jsou místní suchary nejen slavnou specialitou, ale také vyhledávanou dobrotou. A to už víc než dvě stovky let. V počátcích se jim ovšem říkalo nůšnice a jejich výrobci, rodina Jínových, je roznášeli po domácnostech, trzích i poutích. Další generace pak výrobu rozšiřovaly a později dokonce vyrostly v Lomnici nad Popelkou dvě velké továrny. Výrobců bývalo vždy víc. Po znárodnění tradice trochu upadla, ale v devadesátých letech se dočkala nového rozmachu. Ladislav Kodejška, kterého navštívíme, využívá recepty svého tatínka, v jeho starých záznamech se jich na suchary dochovalo hned čtrnáct. Recept vám sice neprozradíme, ale o tom, co dělá lomnický suchar vyhledávanou lahůdkou, řeč bude.
Suchary z Lomnice nad Popelkou
Žalý
Náklonností paní Zimy si užijeme v Krkonoších. Tentokrát vás zavedeme na vrchol Žalý. Říká se, že svůj název dostal podle žalu Jana Amose Komenského a českých bratří, kteří právě tudy opouštěli svou rodnou zemi. Porozhlédnout po kraji se můžeme z rozhledny, kterou nechal vybudovat hrabě Harrach. Je jediná kamenná v Krkonoších a od svého vybudování slouží turistům. Pokud se k rozhledně chcete vypravit na běžkách, máte hned několik možností, které si samozřejmě nenecháme pro sebe. A když už budeme nahoře, tak se porozhlédneme i po okolí, kde najdeme například huculskou farmu. A poradíme také do jakých míst můžete ve své lyžařské túře pokračovat.
Žalý na běžkách
Výroba vlček
Speciální sáňky opatřené lavičkou, řídítky a brzdným mechanismem, kterým se říká vlčky, dorazily do Krkonoš někdy v průběhu druhé poloviny 19. století. Jejich výrobě se věnovala řada truhlářů, dnes zůstal výrobce jediný. Otec a syn Noskové v Roprachticích. Josef Nosek navázal na rodinnou tradici, děti v okolí jezdily už na sáňkách jeho tatínka, který se kolařině vyučil ještě za Rakouska-Uherska. A později se k němu přidal i jeho syn Jan. I když čas sáněk nastává až s prvním vydatnějším sněžením, u Nosků na ně myslí už od léta. To je totiž potřeba vybrat správné dřevo, ze kterého půjdou sáňky dobře vyrobit a budou pak také spolehlivě sloužit.