Reportáže v regionech
Lesní park Bezděz
Okolí Hradčan v Ralské pahorkatině bylo dlouhá léta uzavřeným vojenským prostorem, o jehož návštěvě mohli běžní turisté jen snít. V posledních letech ale tamní krajina zase nabízí všechny své krásy turistům pěším i těm na kolech. Lesní park Bezděz, který se rozkládá na ploše bezmála dvaceti ticíc hektarů, se pyšní nejen zajímavých rostlinami, ale také skalními útvary. My si prohlédneme jednu z největších skalních bran u nás a zastavíme se také u Psích kostelů. Nečekejte žádné svatostánky, tohle jméno patří jeskyni, která má sedm vchodů a osmdesát metrů chodeb. Pokud dáte přednost přírodě, určitě vás zaujmou stovky let staré buky a možná při troše štěstí zahlédnete jeřába popelavého, sokola stěhovavého nebo dokonce orla mořského. Parkem vás provede hned několik turistických tras, takže se určitě neztratíte.
Lesní park Bezděz
Lužické hory
Do Lužických hor se tentokrát vypravíme za mezinárodní naučnou stezkou, která byla v rámci spolupráce našich a německých ochránců přírody vybudována v roce 2001. Zavede nás na několik zajímavých míst u nás i za hranicemi. Jedním z nich je skalní útvar zvaný Sloní kameny. Název dostal podle vyhlazených kamenů připomínajících sloní hřbety. Pak se přesuneme do německé části hor, kterým se říká Žitavské. Hned za hranicemi nám vyhlídka Fuchskanzel nabídne rozhled do kraje. Podobná místa byla dřív i tady využívána ke stavbě strážních hradů. Doma se ještě zastavíme u Popové skály, na kterou se dřív dalo dostat jen s pomocí lana. Od roku 1904 mohou turisté využít železné schodiště se zábradlím. A při našem toulání vám prozradíme třeba i to, že většinu území Lužických hor tvoří druhohorní pískovce, do kterých později zasáhly vulkanické, tektonické a erozní procesy.
Lužické hory
Hrad Valdštejn
Hrad Valdštejn patří k nekrásnějším v Českém ráji. Založen byl kolem roku 1260 pány Markvarticů, kteří byli předky Valdštejnů. Ti si dokonce své rodové jméno zvolili právě podle tohoto sídla. Hrad se vypínal na třech skalách propojených dřevěnými mosty. Valdštejnové si ho ale moc neužili, po čase totiž zchudli a usadili se v Podkrkonoší. Za husitských válek posloužil hrad jako vězení, později se na něm usadili dokonce loupeživí rytíři. Od patnáctého století pak pomalu chátral a zachránila ho až hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, která tu na uctění památky svých předků vybudovala v 18. století barokní poutní místo. Prohlédneme si most s barokními sochami, klasicistní dům, který dřív sloužil jako hostinec nebo poutní kostel Jana Nepomuckého.
Hrad Valdštejn
Pseudokrasový podzemní systém
Prozkoumat všechny krásy Českého ráje by zabralo spoustu času. Tentokrát vás zavedeme do Vazoveckého údolí, kde najdeme takzvaný Ondříkovský pseudokrasový podzemní systém. Odborníci předpokládají, že pod zemí by se tu mohly ukrývat kilometry chodeb, prozkoumat však zvládli zatím jen několik stovek metrů. Stáří podzemního systému by se dalo počítat v milionech let, chodby tu vznikly chemickým působením vody, tedy rozpouštěním vápenatého pískovce. Zdejší vodu místní obyvatelé vždycky využívali. Mimo jiné také k pohonu mlýna, který tu stával. Na počátku 20. století ho majitel proměnil na brusírnu, v níž opět s pomocí zdejší vody, vyráběl a brousil skleněné kroužky, o které byl zájem v Indii. Naši výpravu zakončíme u Dlaskova statku v Dolánkách, kde nás čeká národopisná expozice.
Pseudokrasový podzemní systém
Z Jablonného v Podještědí na Ojvín
Lužické hory nabízejí celou řadu zajímavostí, které můžete prozkoumat i ze sedla bicyklu. My vám nabídneme jeden zajímavý výlet. Začneme v Jablonném v Podještědí, které bývalo kdysi významným centrem na obchodní stezce z Prahy do Žitavy. Kousek pod hradem Lemberk se zastavíme u Zdislaviny studánky, o kus dál, v Krompachu, budeme zase obdivovat zhruba půl století starý tis červený, nejstarší strom v Lužických horách. Pak zamíříme směrem k hranici. Přímo na ní nás čeká vrchol Hvozd s víc než sto let starou kamennnou rozhlednou, kousek dál na německé straně pak skalní ostroh, na němž ve středověku vyrostl k ochraně obchodní stezky strážný hrad Ojvín. Oblíbil si ho i sám Karel IV., který ho nechal přebudovat na císařské sídlo a přistavěl k němu také klášter s krásným kostelem.