Reportáže v regionech
Křížová cesta
Křížovou cestu ve Stromkovicích v Krkonoších i o Velikonocích zdobí sníh. Prý ho tu často bývá o svátcích jara víc než na Vánoce. My se ale nedáme odradit a vypravíme se do strmého svahu nad obcí, kde najdeme také pramen, jehož voda prý uzdravuje a hned u něj Mariánskou kapli. K jejímu vzniku se váží dvě legendy. Podle jedné z nich tu kdysi z lesa vyběhl myslivec a začal se modlit. Bál se, že ho srazí jelen, který ho pronásledoval. Podle pověsti se objevila Panna Marie a jelena svým zrakem zastavila. V místě zázraku pak vytryskl pramen. Oním mužem měl být sám hrabě Harrach, který u něj pak z vděčnosti nechal vystavět kapli. Pramen, který trochu neobykle teče třemi korýtky, si také prohlédneme. V jednom korýtku si prý člověk má omýt oči, v druhém ruce a ve třetim nohy. Projdeme si i jednotlivá zastavení křížové cesty a přidáme pár informací z historie.
Křížová cesta
Kamenický Šenov
Sklářství a sever naší země, to bylo po dlouhé roky neodmyslitelné spojení. Tradice sklářství je hodně dlouhá, v Kamenickém Šenově pocházejí například první zmínky o sklářích už ze 17. století. Jejich výrobky putovaly i do hodně vzdálených končin, jednou právě sem dokonce se zakázkou dorazili vyslanci Maharádži z Indie. Pro jeho harém tu pak vyráběli skleněný nábytek. Zdobený byl drahokamy a kousky k sezení byly vybaveny hracími strojky. Na počátku druhé poloviny 19. století také v Kamenickém Šenově vznikla sklářská škola, nejstarší svého druhu na světě. S prací jejích studentů se mohou návštěvníci seznámit v muzeu, kde se také dozvědí vše podstatné o historii místního sklářství. A po prohlídce skleněné krásy se vydáme obdivovat tu, kterou v okolí stvořila příroda.
Kamenický Šenov
Putování z Horních Míseček
Za zajímavostmi zimní přírody se vypravíme s pomocí sněžnic z Horních Míseček. Boudy tu začaly růst už v roce 1642. Nejprve se zastavíme u Jilemnické, která se původně jmenovala U Kotle. U boudy Vrbatovy si připomeneme smutný osud kamarádů Hanče a Vrbaty a porozhlédneme se také po parovině na Labské a Pančavské louce. Přidáme informaci o jejím vzniku. Necháme se poučit, o tom, jak ze sněhu poznat průběh zimy a zjistíme, jak ovlivňuje zima zdejší porosty. Pak budeme pokračovat dál k prameni Labe. K němu se váže zajímavá historka o slavnostním posvěcení královéhradeckým biskupem Janem Kryštofem z Talmberka, o kterou vás samozřejmě neošidíme. Naše putování zakončíme u Labské boudy a pozveme vás na procházku s lektorem.
Putování z Horních Míseček
Kovář David Szalay
S plastikami uměleckého kováře Davida Szalaye jsme se poprvé krátce setkali při procházce po Metalové cestě Mladou Boleslaví. Tentokrát se jim budeme věnovat podrobněji a představíme si i jejich tvůrce. David Szalay se pro uměleckou práci spojenou s černým řemeslem rozhodl už na základní škole. Vyučil se kovářem a pak se vydal na Střední umělecko-průmyslovou školu v Turnově. Ve své dílně nám prozradí, jak jeho plastiky vznikají a co je pro ně typické. Na začátku je skica, stačí prý úplně jednoduchá a pak postupně vznikají jednotlivé části. K posledním dílům patří soubor Mimoni, o kterém sám autor říká, že je takovým únikem od reality. Mezi jeho pracemi najdeme ale také lyžaře s křídly nazvaného Anděl na horách, který je vzpomínkou na mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci.
Kovář David Szalay
Na běžkách kolem Kozákova
S lyžemi nemusíme vyrážet jen do Krkonoš nebo na Šumavu. Při přízni počasí si sjezdovky i běžky užijeme i v Českém ráji, tentokrát konkrétně kolem tamní nejvyšší hory Kozákov. Z vrcholu bývalé sopky se z rozhledny z devadesátých let minulého století potěšíme pohledem na Jizerské hory i Krkonoše a vyrazíme. Cestou nás čeká spousta zajímavých zastávek. V muzeu Josefa Votrubce nás oslní polodrahokamy z okolní krajiny, například jaspisy, acháty nebo heliotropy. Nemineme ani Prackovskou sopku nebo typická stavení, zčásti roubená a zčásti zděná. Náš výlet zakončíme na Malé Skále, kde nás přivítá hrad Vranov neboli Pantheon z konce 15. století. Býval mimochodem považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách.