Reportáže v regionech
Naučná stezka Čtyřlístku
Příjemnou prázdninovou procházku vám nabídneme v blízkosti Máchova jezera. Nedávno tam totiž vznikla naučná stezka vedoucí po stopách hrdinů legendárního Čtyřlístku. Vyrazíme na ni ve společnosti autora Fifinky, Myšpulína, Bobíka a Pindi Jaroslava Němečka. Připomeneme si, že slavné Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, Bezzub zase Bezděz a Blaťák pak Máchovo jezero. Dozvíme se také, co Jaroslava Němečka k vytvoření cyklu příběhů isnpirovalo a přidáme i pár legend, které se ke zdejšímu kraji váží. Víte například, že podle jedné z nich může za vznik Máchova jezera bílý jelen? Prý v těchto místech kdysi zmizel při lovu z mušky Karla IV., a toho to rozhněvalo natolik, že tu nechal založit rybník. A nedaleko jezera se prý také zastavil Napoleon Bonaparte.
Naučná stezka Čtyřlístku
Cikánské údolí
K nejpřitažlivějším místům Lužických hor patří takzvané Cikánské údolí nebo také Cikánský důl. Vydáme se na jeho prohlídku a začneme hluboko v historii. Ve středověku bychom tu mezi skalami mohli potkávat obchodníky, kteří se tu vyhýbali trochu složitému terénu. Pod převisem ve skalní rozsedlině zřejmě mívali úkryt při nepřiznivém počasí. Útočiště tu nacházeli později i potulní cikání a v době válek i další lidé. Prohlédneme si malou cikánskou jeskyni, vykopanou zřejmě v osmnáctém století i její velkou jmenovkyni, kde nejspíš sídlili naši předci už v pravěku. A prohlédneme si také skalní divadlo, které tu bylo vybudováno ve dvacátých letech minulého století. Potěšit se můžeme i kvetoucí přírodou, k nejvzácnějším tu patří drobné květy sedmikvítku evropského.
Cikánské údolí
Dravci na Sychrově
K ozdobám sychrovského zámku, konkrétně jeho zahrad, patří také dravci, o které se stará sokolník Milan Straka. Sokolnictví se věnuje už několik desítek let, takže nám prozradí celou řadu tajemství. Dozvíme se například, že sokolnictví patří k lidem už zhruba čtyři tisícovky let a že chovat dravce si nemohl dovolit každý. Bylo dokonce přísné dané, jaké společenské skupiny mohou chovat toho či onoho ptáka. Pan Straka své svěřence předvádí návštěvníkům, ale také se stará o to, aby měli co nejlepší podmínky k životu. S některými členy jeho ptačí rodiny se seznámíme blíž, napřiklad s výrem velkým nebo s orlem skalním. Víte například, že tenhle dravec může mít rozpětí křídel až dva a půl metru?
Dravci na Sychrově
IQpark
Školu hrou v duchu Jana Amose Komenského si vyzkoušíme v IQparku v Liberci. Za dobu své existence se pořádně rozrostl, takže si máme čeho užívat. Začneme obtiskem vlastního těla, který nám pomůže vytvořit dvacet tisíc tyček. Pak zase necháme klamat svůj zrak soustavou zrcadel. Výletů do světa fyziky či matematiky nás čeká celá řada, při zkoušení se nám dokonce postaví vlasy na hlavě. Ale buďte bez obav, jen u jednoho exponátu a zcela cíleně a kontrolovaně. Pak si ještě trochu zakouzlíme s pomocí mraženého tekutého dusíku a samozřejmě nahlédneme i do historie. Nejen do té spojené s učitelem národů, ale také do doby, kdy vznikla myšlenka science center, mezi něž IQpark patří. Pro vaši informaci, to nejstarší zanedlouho oslaví půl století. Bylo otevřeno v roce 1969 v San Franciscu.
IQpark
Velikonoční výstava
Vïte, proč se v krkonošských domácnostech na Velikonoce pekly jidáše nebo ptačí hnízda? Dozvíte se to na výstavě, kterou připravili v muzeu v Jilemnici. Ptačí hnízda patřila ke Květné neděli. Bylo v nich vždy šest opeřenců a důležité bylo, aby se všichni hezky dotýkali. Celé dílko symbolizovalo zrození nového života, pospolitost a také zdraví. Jidáše se zase pekly na Zelený čtvrtek. Měly různé tvary, ale vždy se toćily z jednoho válečku těsta. Ten váleček symbolizoval oprátku, na které se oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše, Nabídneme vám ještě několik typicky velikonočních dobrot, ale nebudeme rozhodně jen mlsat. Povíme si i o tom, jak si horalové na sváteční chvíle zdobili své domovy a nezapomeneme ani na řehtačky. Jejich úkolem bylo svolávat věřící do kostela v době, kdy zvony odletěly do Říma. Že musely vydávat hodně silný zvuk, to nám dokáže vystavená řehtačka z kostela v Dolní Branné.