Reportáže v regionech
Muzeum energie
Do historie i současnosti výroby elektrické energie nahlédneme v muzeu energie ve Velkých Hamrech. Základem expozice je historická vodní elektrárna vybudovaná už před sty lety. Není to jen naleštěný exponát, i ve svém pokročilém věku funguje a dodává elektřinu do sítě. A pokud se vám ve starých časech bude líbit, můžete si výrobu elektřiny i na vlastní kůži, či spíš nohy, vyzkoušet. Prohlédneme si také různé druhy turbín – Kaplanovu, Francisovu, Peltonovu nebo Bankiho. Ty všechny tu opravdu mají a k prohlídce nám přidají informace, jak takové turbíny vlastně fungují. A dojde řada i na současnost. Dozvíme se něco o obnovitelných zdrojích a uvidíme třeba , jak světlo roztočí větrné elektrárny.
Muzeum energie
Fojtka
Přehradní nádrž Fojtka najdeme v Jizerských horách. Nepatří sice k nejznámějším vodním dílům u nás, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Už proto, že byla vybudována před víc než stoletím a pořád spolehlivě funguje. Odolala i při velké povodni v roce 2010. Povíme si něco o jejím vzniku a pak se vydáme do okolí. Můžeme využít cyklostezku nebo naučnou stezku Fojtecké tisy. Ta nás zavede k přírodní památce Pod Dračí skalou, kde najdeme přes pětistovku chráněných tisů červených. Některé z nich rostou už déle než čtyři stovky let. Zajímavou podívanou si užijeme i u Oldřichovských skal. Některé skalní útvary tu dostaly svá jména a někdy ve 13. století tu vyrostl i skalní hrad. Historických údajů o něm moc k dispozici nemáme, ale zato se o něm vypráví hned několik legend.
Fojtka
Výstava středověkého umění
Do středověku se alespoň na chvíli přesuneme při naší návštěvě v České Lípě. Vydáme se totiž na výstavu unikátních středověkých uměleckých děl, která pocházejí z regionu. V ambitu augustiniánského kláštera budeme obdivovat například ostatkový kříž, který se původně nacházel v kostele sv. Kříže v České Lípě. Pak byl ale zřejmě odcizen a prodán ve starožitnictví. Naštěstí nakonec skončil v muzejních sbírkách. Sakrální tematika byla inspirací autorů vělké části vystavených děl, ale najdeme tu i některá se světskými motivy. A když už se budeme toulat v České Lípě, nemůžeme vás nepozvat třeba na českolipský hrad spojený s jedním dramatickým příběhem nebo do už zmiňovaného kostela sv. Kříže, na jehož stavbě možná měl svůj podíl i Petr Parléř a jeho huť.
Výstava středověkého umění
Kryštofovo údolí
Někteří lidé říkají Kryštofovu údolí na Liberecku podještědský disneyland. I když se místním nejspíš moc nelíbí, vystihuje tohle označení skutečnost, že tady návštěvníci najdou na poměrně malé rozloze celou řadu atrakcí – muzeum betlémů, vesnický orloj a v poslední době mohou zavítat i na místo trochu neobvyklé – do márnice. Martin Chaloupka, který stál u zrodu všech místních turistických atrakcí, tam půjde s námi a vysvětlí nám, proč se rozhodl turistům zpřístupnit právě ji. Dřív tu prý bývalo docela rušno. A taky tu visela série zajímavých obrazů, takzvaný Tanec smrti. Dnes si prohlédneme alespoň kopie. A abychom navodili i trochu optimističtější téma, zajdeme ještě do letos otevřeného muzea, které mapuje historii Kryštofova údolí.
Kryštofovo údolí
Vikingské boty
Vikingové byli udatní bojovníci, ale také zdatní lovci, zemědělci i řemeslníci. I když nejslavnější období prožili už před mnoha staletími, jejich éru dodnes připomínají skupiny nadšenců po celé Evropě. Inspiraci pro své boje, ale také výrobu čerpají z archeologických nálezů. Ty slouží jako vzor i pro manžele Dobromilu a Jaroslava Obročníkovy, kteří žijí ve Skalanech u Turnova. Věnují se hlavně výrobě vikingských bot, ročně jejich dílnu opustí zhruba půl druhé stovky párů a ty byste mohli najít v různých koutech Evropy. V dílně se při výrobě bot setkáme s tradičními ševcovskými nástroji a také se dozvíme, jaké typy bot Vikingové nosili. Vysoké s kováním si mohli dovolit jen ti nejbohatší, pro ty ostatní byly určené jednodušší s kostěným knoflíkem nebo jen koženými řemínky. A pozor, své boty měli Vikingové o tři čísla větší. Proč? I na to se zeptáme.