Reportáže v regionech
Jilemnice
Jilemnice je bránou do západních Krkonoš. Většina milovníků hor tímhle městem jen projede, ale ono určitě stojí za prohlídku. Je to přece kolébka lyžování u nás, právě sem v roce 1892 dovezl hrabě Harrach první ski. Velmi rychle se tu zabydlelo i sportovní lyžování, dokonce tu vzniklo první lyžařské sdružení v Čechách i na Slovensku Český krkonošský spolek Ski. V zimě určitě nemůžeme přehlédnout ohromnou sněhovou sochu Krakonoše. Poprvé ozdobila náměstí už v roce 1909 a s jedinou výjimkou tu stávala každý rok. Strážče Krkonoš odsud hlídá své hory. Zavítat bychom měli i do Zvědavé uličky. Pokud byste se chtěli dozvědět původ toho divného jména, tak můžeme slíbit, že o něm bude řeč. Dozvíme se také, že právě tady se kdysi hodně sáňkovalo a lyžovalo a prohlédneme si malebné roubené chalupy. Na závěr ochutnáme tradiční kyselo.
Jilemnice
Historie lyžování
Do historie lyžování se vypravíme v libereckém muzeu. Víte, které místo by se dalo nazvat s trochou nadsázky první sjezdovkou u nás? Nebyl to žádný krkonošský svah, první milovníci ski Josef Rössler Ořovský a jeho bratr se totiž v roce 1887 pustili dolů Václavským náměstím. Josef byl také u zrodu našeho lyžařského svazu, který byl v roce 1903 prvním na světě a vznikl zejména kvůli pořádání lyžařských závodů. Při nich závodníci zdolávali různě dlouhé úseky, dámy se přitom často brodily sněhem v sukních. Se závoděním je spojen i tragický příběh Bohumila Hanče, který společně se svým přítelem Vrbatou našel ve vánici smrt. Na výstavě v libereckém muzeu najdeme i vzpomínky na něj, například jeho lyže. A dozvíme se celou řadu dalších zajímavostí o rozvoji lyží i lyžování u nás.
Historie lyžování
Na běžkách z Bedřichova k Jizerce
Milovníkům bílé stopy docela určitě nemusíme moc představovat ty v Jizerských horách. Jsou pro běžkaře místem vyhlášeným, upravují se tu strojově nejdéle u nás, už takřka tři desítky let. A bezmála dvě stovky kilometrů nabízejí výlety méně zdatným lyžařům i příznivcům dlouhých toulek. My vyrazíme na dvacetikilometrovou cestu z Bedřichova. Víte, kde přišla původně sklářská obec ke svému jménu? Dostala ho podle otce majitele panství už v 16. století. Zajímavá místa nás čekají i po cestě. Prvním je pomník věnovaný horolezcům, kteří zahynuli v Peru v roce 1970. Tím asi nejpoetičtějším pak rozhledna Královka na stejnojmenném vrchu. Prozradíme, kdy se na něm usadili první obyvatelé a co měli společného s dnes užívaným jménem vrchu. A pak už vyrazíme směrem k Jizerce. Obci, která je známá velkými naměřenými mrazy. Rekordní byl ten, který tu zaznamenali v roce 1944 – tehdy bylo 42 stupňů pod nulou.
Na běžkách z Bedřichova k Jizerce
Hasičské muzeum
Nový Oldřichov nedaleko Kamenického Šenova by si asi většina z vás musela najít na mapě. A jen málokdo tuší, jaký poklad může tahle obec nabídnout svým návštěvníkům. V halách o rozloze 955 metrů čtverečních tu místní hasiči vystavují hotové poklady. Nejspíš už je vám jasné, že nás čeká prohlídka hasičského muzea. Nejvzácnějším kouskem celé expozice je dřevěná čtyřkolová stříkačka, která zaháněla červeného kohouta už v roce 1764. Druhá největší pamětnice mezi stříkačkami je jen o pár let mladší, ale už je technicky dokonalejší, dala se k ní například připojit hadice. Pozor, všechna vystavená auta by dokázala vyrazit do ulic a většina exponátů je provozuschopných. Při jejich prohlídce se samozřejmě dozvíme, jak fungovaly i to, jak je místní hasiči do muzea získávali.
Hasičské muzeum
Na běžkách z Benecka na Horní Mísečky
Benecko patří k nejznámějším krkonošským střediskům. U zrodu proměny osady tkalců a zemědělců v turistický ráj stál už na konci 19. století Jan Buchar, velký milovník našich nejvyšších hor a také propagátor lyžování. Pan řídící učitel inicoval výukupoužívání tehdejší novinky zvané ski dokonce ve školách. V Benecku se o pár let později zalíbilo řadě umělců, chalupu si tam koupil například pražský figurální malíř František Karel Hron, který se díky Krkonoším vrhl na malování krajiny. Zastavíme se ale také na rozhledně na vrcholu Žalý, za níž zase vděčíme hraběti Janu Harrachovi, který rovněž nechal vystavět hned pod rozhlednou chalupu. A pak už nás čekají Horní Mísečky. V 17. století vznikly díky těžbě dřeva, v polovině století minulého se tu pak nějakou dobu těžil uran. Dnes se tu ovšem prohánější hlavně lyžaři, na běžkařských tratích i na svazích.