Reportáže v regionech
Na běžkách z Bedřichova k Jizerce
Milovníkům bílé stopy docela určitě nemusíme moc představovat ty v Jizerských horách. Jsou pro běžkaře místem vyhlášeným, upravují se tu strojově nejdéle u nás, už takřka tři desítky let. A bezmála dvě stovky kilometrů nabízejí výlety méně zdatným lyžařům i příznivcům dlouhých toulek. My vyrazíme na dvacetikilometrovou cestu z Bedřichova. Víte, kde přišla původně sklářská obec ke svému jménu? Dostala ho podle otce majitele panství už v 16. století. Zajímavá místa nás čekají i po cestě. Prvním je pomník věnovaný horolezcům, kteří zahynuli v Peru v roce 1970. Tím asi nejpoetičtějším pak rozhledna Královka na stejnojmenném vrchu. Prozradíme, kdy se na něm usadili první obyvatelé a co měli společného s dnes užívaným jménem vrchu. A pak už vyrazíme směrem k Jizerce. Obci, která je známá velkými naměřenými mrazy. Rekordní byl ten, který tu zaznamenali v roce 1944 – tehdy bylo 42 stupňů pod nulou.
Na běžkách z Bedřichova k Jizerce
Hasičské muzeum
Nový Oldřichov nedaleko Kamenického Šenova by si asi většina z vás musela najít na mapě. A jen málokdo tuší, jaký poklad může tahle obec nabídnout svým návštěvníkům. V halách o rozloze 955 metrů čtverečních tu místní hasiči vystavují hotové poklady. Nejspíš už je vám jasné, že nás čeká prohlídka hasičského muzea. Nejvzácnějším kouskem celé expozice je dřevěná čtyřkolová stříkačka, která zaháněla červeného kohouta už v roce 1764. Druhá největší pamětnice mezi stříkačkami je jen o pár let mladší, ale už je technicky dokonalejší, dala se k ní například připojit hadice. Pozor, všechna vystavená auta by dokázala vyrazit do ulic a většina exponátů je provozuschopných. Při jejich prohlídce se samozřejmě dozvíme, jak fungovaly i to, jak je místní hasiči do muzea získávali.
Hasičské muzeum
Na běžkách z Benecka na Horní Mísečky
Benecko patří k nejznámějším krkonošským střediskům. U zrodu proměny osady tkalců a zemědělců v turistický ráj stál už na konci 19. století Jan Buchar, velký milovník našich nejvyšších hor a také propagátor lyžování. Pan řídící učitel inicoval výukupoužívání tehdejší novinky zvané ski dokonce ve školách. V Benecku se o pár let později zalíbilo řadě umělců, chalupu si tam koupil například pražský figurální malíř František Karel Hron, který se díky Krkonoším vrhl na malování krajiny. Zastavíme se ale také na rozhledně na vrcholu Žalý, za níž zase vděčíme hraběti Janu Harrachovi, který rovněž nechal vystavět hned pod rozhlednou chalupu. A pak už nás čekají Horní Mísečky. V 17. století vznikly díky těžbě dřeva, v polovině století minulého se tu pak nějakou dobu těžil uran. Dnes se tu ovšem prohánější hlavně lyžaři, na běžkařských tratích i na svazích.
Na běžkách z Benecka na Horní Mísečky
Kumburk
Pokud máte chuť toulat se i v zimních měsících po starých památkách, můžete vyrazit například do Českého ráje. K nejzajímavějším zříceninám, které tu najdete, patří Kumburk, který se tyčí v bezmála sedmi stovkách metrů nad mořem nedaleko obce Syřenov. Tohle místo si už ve 14. století vybral pro vybudování svého sídla Markvart z Goldenburka. Hradními pány tu pak později byli například páni z Dubé nebo Trčkové z Lípy. V dlouhé historii bychom našli i události, které se neblaze podepsaly na podobě a možnostech využití hradu. Například v době třicetileté války tu řádili Švédi a o něco později ho nechal pobořit Leopold I. Nezapomeneme ani na příběhy romantičtější. Na hradě byla vězněna dcera zdejšího pána Zikmunda Smiřického Eliška Kateřina. Prý kvůli lásce ke kováři. A jedna z pověstí zmiňuje i poklad střežený kohoutem s ohnivýma očima.
Kumburk
Skleněné ozdoby
I když foukané skleněné vánoční ozdoby nemají až tak dlouhou historii, stromek si bez nich umí představit málokdo z nás. Jejich výroba se u nás zrodila v Jizerských horách a v Podkrkonoší, tam, kde se foukaly perle. A v tomhle kraji žije i Jarmila Kopecká. Vánoční koule jí učarovaly před dvaceti lety, jejími oblíbenými motivy byly chaloupky nebo třeba sněhuláčci. Pak ale přišla pauza způsobená nemocí. Když se po ní k ozdobám vrátila, začala vymýšlet jiné dekory, dnes jich má k dispozici zhruba tři stovky. Koule, tvary olivy a zvonky jí vyfoukává kamarádka. Paní Jarmila se pak pouští do zdobení. K jejím specialitám patří bohatá plastická dekorace, kterou docílí takzvaným reliéfem. A celou křehkou krásu pak ještě doplní kameny, korálky nebo látkami.