Reportáže v regionech
Peklo
Když vás pozveme do Pekla, nejspíš málokdo z vás bude čekat romatický výlet do krásné přírody. Strašidelným názvem se pyšní poetické údolí mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky. Kdysi tu prý lidé nehledali klid a odpočinek, ale bezpečí v době válek. Skalní převisy nabízely úkryt, našli bychom tu i řadu skalních obydlí. V 19. století sem pak dorazil turistický ruch. A jeho vzestupu obratně využil hrabě Kounic, který nechal upravit koryto Robečského potoka tak, aby v něm návštěvníky mohly vozit loďky. Na jedné se prý dokonce projel císař. Původně tu pro něj sice přichystali altán s krásným výhledem, ale do toho panovník nakonec nezavítal. Nicméně zdejší příroda se mu zalíbila natolik, že nechal odklonit železniční koleje, které tudy měly vést. Pokud dorazíte do údolí na jaře, můžete se těšit taky na záplavu bledulí, kterých tu kvetou tisícovky.
Peklo
Už mou milou do kostela vedou
Svatby za časů našich prababiček bývaly velkou událostí. Přípravy na ni zabraly spoustu času, koláče se začaly péct už týden dopředu a i po vlastním obřadu ještě pár dnů trvalo, než se nevěsta mohla vydat do nového domova. Na to, aby všechno hezky klaplo, dohlížela řada lidí. Nejvíc starostí měl družba, který hlídal nejdůležitější věci. Den před obřadem probíhal takzvaný věneček, kde družičky chystaly voničky pro svatebčany. Své zákonitosti měla i svatební hostina. Nevěsta dostala na talíř i kosti, aby dokázala, že vyjde s málem. A od družby pak novomanželé dostali kvočnu a kuřata, aby se dočkali spousty dětí. Své zákonitosti měla i svatební noc. A druhý den po vlastní svatbě pak probíhalo čepení. Z dívky byla mladá paní a už nesměla chodit prostovlasá. Tohle všechno i spoustu dalších zajímavostí se dozvíte na výstavě, kterou navštívíme na Dlaskově statku.
Už mou milou do kostela vedou
Staré autobusy
Potkat dnes v ulicích staré autobusy, ve kterých ještě průvodčí štípaly jízdenky, se jen tak nepoštěstí. Trochu téhle nostalgie si mohli nedávno dopřát obyvatelé Semil a návštěvníci jedné vernisáže. V tamním muzeu teď probíhá výstava věnovaná historii hromadné dopravy a staré autobusy nabídly projížďku. Pamětníci přidali něco zajímavostí o tom, jak kdysi doprava fungovala, jak se jezdilo s připojenými vleky a jak vypadal technický pokrok v podobě prvních mašinek na výdej jízdenek. Dozvíme se také, proč museli být u každé technické kontroly přítomni vojáci a že řidiči museli být schopni v případě nouze zafungovat i jako údržbáři či opraváři. A poradíme vám i to, kam se vypravit, pokud byste staré autobusy chtěli vidět na vlastní oči.
Staré autobusy
Muzeum pilníků
Většina z nás je asi zvyklá používat pilníky strojové a mistra, který by se věnoval jejich kusové výrobě, sotva kdo potkal. Pokud byste se ale chtěli dozvědět, jak práce pilníkáře vypadala, co všechno bylo zapotřebí a jak takový ručně vyrobený pilník vznikal, můžete vyrazit do Semil. V jedné z posledních dochovaných roubených chalup tam ještě v polovině minulého století jeden mistr tohohle řemesla žil. A místní muzejníci se rozhodli uvést jeho dílnu do původního stavu a vytvořit v ní malé muzeum. Co všechno uvidíte? Samozřejmě různé nástroje, které práci usnadňovaly. Dozvíte se taky, jestli líp funguje pilník, který vyrobí stroj nebo ten, na kterém strávil spoustu času jediný řemeslník. A pozor, tuhle práci si v Semilech můžete také sami vyzkoušet.
Muzeum pilníků
Tanvaldský Špičák a Bozkovské jeskyně
Tanvaldský Špičák je v zimě oblíbeným cílem milovníků lyžování. Rozhledna, která jeho vrchol zdobí už víc než sto let, připomíná, že sem lidé rádi chodili užpředtím, než se lyžování stalo rozšířenou kratochvílí. Pokračovat budeme podél říčky Kamenice. Naší další zastávkou bude zřícenina hradu Návarov, k jehož vybudování se váže zajímavá legenda. Vypráví o frýdlantském pánovi a jeho dceři, která utekla z domova, protože si nechtěla vzít vybraného bohatého ženicha. Hrad Návarov vystavěl právě zmiňovaný pán poté, co dceru našel a odpustil jí. Zastavíme se také v Bozkovských jeskyních, které jsou otevřené i teď v zimních měsících. Jeskyně s labyrintem chodeb o celkové délce přes kilometr byly objeveny krátce po druhé světové válce, ale zpřístupněny až o víc než dvacet let později. Kromě bohaté krápníkové výzdoby v nich najdeme velké podzemní jezero.