Reportáže v regionech
Riegrova stezka
Doslova rájem pro milovníky krásné přírody je naučná stezka pojmenovaná po významném politikovi F. L. Riegrovi. Vybudovaná byla v roce 1909 a vede údolím řeky Jizery ze Semil do Podspálova. V době svého vzniku byla označována jako „Perla českého Podkrkonoší a Pojizeří“, „Zlatý most“ nebo „Nová země“. Připomínala alpské scenérie a podobnou trasu byste jinde u nás v té době hledali těžko. O jejím vzniku uvažoval Okrašlovací spolek už od počátku 20. století, ale budování bylo náročné a nakonec se tenhle sen realizace dočkal až díky okresnímu hejtmanovi Antonínu Böhmovi, který byl prvním předsedou místního Klubu českých turistů. Dělníky čekalo například vyražení tunelu ve skále. Spotřebovali na něj prý 300 kilogramů dynamitu. Obdivovat krásy strmého údolí Jizery mohou návštěvníci dodnes.
Riegrova stezka
Poznávací okruh Trávníky
V Železném Brodě budeme obdivovat krásné roubené chalupy v městské památkové zóně zvané Trávníky. Místní jí také říkají vesnice ve městě. Jako by se tu zastavil čas. Takřka pohádkovými zákoutími nás provede poznávací okruh. Naše putování začneme v kostele sv. Jakuba Většího, ve kterém si pozornost mimo jiné zaslouží oltář vyrobený ze skla, z kozákovských polodrahokamů a ze sliveneckého červeného mramoru. Nemineme ani dřevěnou zvonici, kterou před několika lety zničil požár. Roztavil dokonce zvon z konce 15. století. Ale dnes už těší kolemjdoucí obnovená stavba, v níž vyzvánějí hned tři zvony. Čeká nás i kašna, chalupa, které se říká hrbatá a pak taky největší a nejkrásnější roubenka ve městě zvaná Běliště, v níž je národopisná expozice.
Poznávací okruh Trávníky
Peklo
Když vás pozveme do Pekla, nejspíš málokdo z vás bude čekat romatický výlet do krásné přírody. Strašidelným názvem se pyšní poetické údolí mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky. Kdysi tu prý lidé nehledali klid a odpočinek, ale bezpečí v době válek. Skalní převisy nabízely úkryt, našli bychom tu i řadu skalních obydlí. V 19. století sem pak dorazil turistický ruch. A jeho vzestupu obratně využil hrabě Kounic, který nechal upravit koryto Robečského potoka tak, aby v něm návštěvníky mohly vozit loďky. Na jedné se prý dokonce projel císař. Původně tu pro něj sice přichystali altán s krásným výhledem, ale do toho panovník nakonec nezavítal. Nicméně zdejší příroda se mu zalíbila natolik, že nechal odklonit železniční koleje, které tudy měly vést. Pokud dorazíte do údolí na jaře, můžete se těšit taky na záplavu bledulí, kterých tu kvetou tisícovky.
Peklo
Už mou milou do kostela vedou
Svatby za časů našich prababiček bývaly velkou událostí. Přípravy na ni zabraly spoustu času, koláče se začaly péct už týden dopředu a i po vlastním obřadu ještě pár dnů trvalo, než se nevěsta mohla vydat do nového domova. Na to, aby všechno hezky klaplo, dohlížela řada lidí. Nejvíc starostí měl družba, který hlídal nejdůležitější věci. Den před obřadem probíhal takzvaný věneček, kde družičky chystaly voničky pro svatebčany. Své zákonitosti měla i svatební hostina. Nevěsta dostala na talíř i kosti, aby dokázala, že vyjde s málem. A od družby pak novomanželé dostali kvočnu a kuřata, aby se dočkali spousty dětí. Své zákonitosti měla i svatební noc. A druhý den po vlastní svatbě pak probíhalo čepení. Z dívky byla mladá paní a už nesměla chodit prostovlasá. Tohle všechno i spoustu dalších zajímavostí se dozvíte na výstavě, kterou navštívíme na Dlaskově statku.
Už mou milou do kostela vedou
Staré autobusy
Potkat dnes v ulicích staré autobusy, ve kterých ještě průvodčí štípaly jízdenky, se jen tak nepoštěstí. Trochu téhle nostalgie si mohli nedávno dopřát obyvatelé Semil a návštěvníci jedné vernisáže. V tamním muzeu teď probíhá výstava věnovaná historii hromadné dopravy a staré autobusy nabídly projížďku. Pamětníci přidali něco zajímavostí o tom, jak kdysi doprava fungovala, jak se jezdilo s připojenými vleky a jak vypadal technický pokrok v podobě prvních mašinek na výdej jízdenek. Dozvíme se také, proč museli být u každé technické kontroly přítomni vojáci a že řidiči museli být schopni v případě nouze zafungovat i jako údržbáři či opraváři. A poradíme vám i to, kam se vypravit, pokud byste staré autobusy chtěli vidět na vlastní oči.