Reportáže v regionech
Ještěd
V duchu dvou velkých jubileí se nese letošní rok na severočeské legendě – Ještědu. Už osmdesát let na jeho vrchol z liberecké části Horní Hanychov vozí zájemce o krásný výhled do kraje lanovka. Je kyvadlového typu, mezi jejími stanicemi je bezmála dvanáctisetmetrová vzdálenost a převýšení přesahuje čtyři stovky metrů. Čtyřicátiny letos slaví stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu na vrcholu Ještědu. Nahradila horský hotel, která tu stával už od počátku 20. století, ale lehl popelem. Návrh architekta Karla Hubáčka na novou stavbu byl natolik odlišný a neobvyklý, že nebyl přijat moc vlídně. Lidi si museli dlouho zvykat. Neobvyklý tvar si vyžadoval i neobvyklé zařízení. I příběh jeho vzniku vám budeme vyprávět. A projdeme si samozřejmě ta nejzajímavější místa hotelu a vysílače v jednom.
Ještěd
Maloskalsko
Maloskalsko láká turisty v každém ročním období, my si náš výlet trochu zrychlíme, abychom toho stihli vidět co nejvíc. Vyrazíme na koloběžce. Bude nás samozřejmě zajímat, jak na to, abychom dobře dojeli, a taky se na úvod z rozhledny na Kozákově podíváme na terén, který nás čeká. Putovat budeme po Hamštejnském hřebeni, který místní považují za nejkrásnější hřebenovku ve střední Evropě. Ve Vesci si v brusičské dílně připomeneme, jak velké bohatství kraji příroda nadělila v podobě drahých kamenů a pak se vydáme k Besedickým skalám. Prohlédneme si skalní město, kde se podle legendy ukrývali Čeští bratři, zastavíme se u tajuplné zříceniny hradu Zbirohy a poté už zamíříme k cíli naší cesty, známému městu Malá Skála.
Maloskalsko
Automatofony
Návštěva v Severočeském muzeu v Liberci nás zavede do starých časů, kdy na jarmarcích vyhrávali flašinetáři a třeba na zaoceánských lodích krátily cestujícím dlouhou chvíli zase velké orchestriony. Na Liberecku existovala na přelomu 19. a 20. století víc než desítka firem, která se výrobě automatofonů věnovala. Takže není divu, že se muzeum pyšní bohatou sbírkou. My vám představíme některé z tamních pokladů. Prohlédneme si vedle orchestrionů třeba taky pianolu. Ta většinou nemívala bicí sekci, ale, jak zjistíme, výjimky potvrzovaly pravidlo. Dozvíme se, jak se na takové nástroje muzicírovalo. Zajímat nás budou i polyphony, které měly svůj program uložený na velkých deskách připomínajících CD. A nezapomeneme ani na oblíbený flašinet, dokonce se seznámíme s mužem, který s ním i dnes dělá radost na různých jarmarcích.
Automatofony
Okolím Máchova jezera
Milovníky krásné přírody a zajímavých památek pozveme na výlet do Máchova kraje. V okolí jezera nesoucího básníkovo jméno objevíme vrch, který bývá nazýván Čertovým, ale také Spící pannou. Kde k těmto názvům přišel? Zjistili jsme a nenecháme si to pro sebe. Pak se vydáme k zřícenině hradu Jestřebí. Hrad vyrostl už ve 13. století zásluhou pánů z Dubé a pyšní se tím, že je nejstarším na Českolipsku. Karel Hynek Mácha ho v roce 1833 objevil už jako zříceninu a učarovala mu natolik, že si ji nakreslil. Zastavíme se taky u Jestřebských slatin nebo Novozámeckého rybníka. Obě místa si naši pozornost určitě zaslouží. Slatiny jsou odtěženým rašeliništěm, kde můžeme narazit i na masožravé rostliny. U rybníka bychom si zase určitě neměli nechat ujít unikátní stavidlo a výpusť.
Okolím Máchova jezera
Lomnice nad Popelkou
Město Lomnice nad Popelkou mají rádi milovníci lyžování, ale i obdivovatelé historických památek. Za staletí jich tu vyrostla celá řada a některé patří na našem území k unikátům. My si prohlédneme například radnici z roku 1862, postavenou ve francouzském novogotickém stylu podle návrhu rohanského knížecího architekta Josefa Pruvota. Přehlédnout nemůžeme městský znak, který zdobí tatarský mužík s přilbicí. O tom, jak se do znaku dostal, bychom se mohli dočíst v Dalimilově kronice a my vám samozřejmě prozradíme, co se v ní píše. Zastavíme se taky u morového sloupu. Byl vystavěn jako poděkování za to, že se nemoc, která předtím už dvakrát Lomnici postihla, v roce 1723 městu zázračně vyhnula. A je nejstarším v severovýchodních Čechách. Potěšíme se ještě pohledem na staré roubené chalupy a nenecháme si ujít výhled do kraje ze skokanského můstku.