Reportáže v regionech
Křížlické kostely
Jednou z nepříliš známých obcí Jilemnicka jsou Křížlice. Krajina mezi krkonošskými kopci daleko od velkých měst lákala po staletí příznivce jiných než oficiálních politických i náboženských směrů. Nacházeli tu útočiště. A díky nim se Křížlice mohou chlubit hned dvěma kostely. Jeden je římskokatolický a druhý evangelický. Právě tady dokonce dějiny zaznamenaly první evangelickou farnost v Čechách. Před sto lety pak na jeden z místních kostelů přibyly hodiny. Jenže před bezmála třemi desítkami se na nich zastavil čas a dlouho trvalo, než se našel někdo, kdo se pustil do boje za jejich oživení. Do opravny je odvézt nešlo, výrobce už neexistoval, a tak se nakonec nelehkého úkolu chopil místní hostinský se svým kamarádem. A výsledek? Sami uvidíte.
Křížlické kostely
Výroba papíru
Ve Zdislavě na Liberecku se pyšní jednou exotickou výrobnou. Michal Gorec tam vyrábí papír, a to starou japonskou metodou. Do jejích tajů pronikl při pobytu v Izraeli a posléze vyměnil svou profesi bankéře za mistra ruční výroby papíru. Přestože staří japonští mistři nechávali své učedníky dlouho třeba jen uklízet, aby poznali hloubku jejich zájmu o své řemeslo, pan Gorec umožní nahlédnutí do svého království každému zájemci. Dozvíte se, že velkou trpělivost vyžaduje už samotná příprava potřebného materiálu. Papír se totiž vyrábí z morušového lýka a jeho vypěstování a zpracování zabere soustu času. Michal Gorec nám prozradí, co to všechno obnáší a pak nám vysvětlí, v čem se liší samotná výroba papíru od té, kterou známe z našich končin.
Výroba papíru
Historická elektrárna
Do doby, kdy elektřina byla pořád ještě velkou vymožeností a znamením pokroku, se přesuneme při našem výletu na Semilsko. Vyrazíme po vyhledávané Riegrově stezce ze Semil směrem k Podspálovu. Budeme obdivovat krásnou přírodu, ale zajímat nás bude hlavně historická elektrárna, která v Podspálově vyrostla mezi lety 1921 a 1926. Její stavbě předcházelo budování jezu, který by zadržoval vodu. Jez byl umístěn do soutěsky mezi dvěma skalami a dělníci si pořádně užili. Nejvíc asi při ražení štoly, která měla přivádět vodu do přepadové stanice. Ta totiž vede skálou z tvrdého vyvřelého masivu a v prvních letech zvládali dělníci vyrazit pouhých dvacet až třicet centimetrů denně. Prohlédneme si i samotnou elektrárnu, která je zajímavá zvenčí i uvnitř.
Historická elektrána
Ekocentrum
Nahlédnout do světa včel, seznámit se s řadou zvířat, ale taky třeba pod mikroskopem prozkoumat semínka či prověřit v testu šitém na míru své znalosti o přírodě. To všechno můžete v Ekocentru, které navštívíme v Ondřejově v Hájích. Najdete tu interaktivní expozici s laboratoří, kterým pochopitelně vládne ta nejmodernější technika, ale taky koně, kozy nebo prasata. My vás seznámíme například s prasnicí Edou, která návštěvy vítá docela ráda, přiběhne dokonce na zavolání. Za včelami vás dovede přibližně dvoukilometrová naučná stezka s šesti zastaveními. A zkoumat můžete i okolní přírodu. Hned u Ondřejova v Hájích totiž začíná jedna z nejkrásnějších částí Jizerských hor, národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, kterými můžete doputovat až k hoře Smrk.
Ekocentrum
Skleněné plastiky
Převratnou novinku přinesl našemu sklářství před sedmi desítkami let profesor sklářské školy v Železném Brodě Jaroslav Brychta. Snažil se vymyslet, jak zužitkovat odpad, tedy střepy. Tavil je v sádrových odlitcích a nová technologie byla na světě. Jenže jejímu rozvoji se do cesty postavila druhá světová válka. Po ní se do tavení skla pustila dcera pana profesora Jaroslava Brychtová a k ní se přidal Stanislav Libenský. Prohlédneme si první výtvarná díla, ale i to, co dovedou domácí i zahraniční výtvarníci tvořit dnes. Dozvíme se, jaké sklo je k tvorbě plastik zapotřebí, odborníci nám prozradí, jak celý proces probíhá a také to, že k jeho nejdůležitějším částem patří chlazení. A pokud byste se chtěli na skleněné plastiky do Železného Brodu zajet podívat ještě sami, poradíme vám, kde je můžete obdivovat.