Reportáže v regionech
Černá bižuterie
Jedním z výrobků, který české skláře proslavil daleko za hranicemi naší země, bývala černá bižuterie. Víte, kdy se tyhle korálky staly módním hitem a proč? V muzeu v Jablonci nad Nisou najdeme na tuhle otázku odpověď. Anglická královna Viktorie kdysi ráda nosívala šperky z gagátu, tedy zvláštního druhu zkameněliny, který měli v oblibě už staří Římané. A protože byla v 19. století velmi známou osobou, spousta žen chtěla mít stejnou ozdobu jako ona. A tak se skláři pustili do vyrábění imitace ze skla. A ti naši uměli i korálky různých tvarů. A měli dokonce zvláštní postup usnadňující jejich spojování. Jak krásné šperky vznikaly a proč je dneska jejich existence v ohrožení, to zjistíme v dílně Stanislava Jiroše. Je jedním z posledních řemeslníků, který černou bižuterii vytváří.
Černá bižuterie
Botanická zahrada
Botanická zahrada v Liberci se může pyšnit tím, že je nejstarším zařízením svého druhu u nás. Funguje už 120 let, i když zpočátku bývala spíš zahradnictvím. Unikátní jsou ale i její sbírky. Můžeme tu obdivovat vzácnou kolekci masožravých rostlin a hlavně máme šanci si ve zdejších sklenících dopřát výlet do tropických a subtropických oblastí. Na ploše zhruba tři a půl tisíce metrů čtverečních tu v deseti skleníkových pavilonech najdeme v každém ročním období spoustu květů i plodů. Těšit se ale můžeme i na expozici pravěku, k jejímž chloubám patří například kubánský endemit, který nás přenese do doby, kdy naší planetě vládli dinosauři. K zajímavostem zahrady patří i mořská akvária. Mimochodem právě tady bylo instalováno vůbec první na našem území.
Botanická zahrada
Muzeum Járy Cimrmana
Jára Cimrman je jedním z nejoblíbenějších hrdinů naší minulosti. Po celé republice bychom našli řadu míst, která připomínají jeho existenci i vynálezy. A v roce 2013 se dočkal taky svého muzea. V kraji na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, nedaleko Tanvaldu. V něm si přijdou na své nejen všichni badatelé, kteří touží po tom dozvědět se o Mistrovi co nejvíc. Jako připomínka jeho velkého nadhledu nad muzeem vyrostl Maják. Jedná se o romantickou rozhlednu vytvořenou ze dřeva borovice douglasky, která je se svou nadmořskou výškou takřka 800 metrů bezpochyby nejvýše položeným majákem na světě. A co čeká návštěvníky v muzeu pod ní? Tak kupříkladu lyže, které Jára používal, když pobýval v okolí. A taky spousta zajímavých informací.
Muzeum Járy Cimrmana
Krakonoš
Před víc než sto lety začal v zimě hlídat náměstí v krkonošské Jilemnici Krakonoš. V roce 1909 tam totiž vyrostla jeho první socha ze sněhu. A její stavění se stalo velkou tradicí, kterou místní dodržují dodnes. Jen jedinkrát vládce hor nahradil lyžařský šampion Jan Buchar, a to v roce 1913. Dřív to měli stavitelé ze sněhu o dost jednodušší, protože zimy bývaly na nadílku vloček štědřejší, přesto i v té letošní socha náměstí ozdobila. Seznámíme vás s Josefem Dufkem, který se její stavbě pravidelně už 15 let věnuje, zjistíme, jestli má nějaký vzor, podle kterého tvoří a taky to, kolik sněhu ke své práci potřebuje. Mimochodem, stavební materiál se sváží z celého města, aby ho byl dostatek. A pokud vás zajímá, kam a proč Krakonoš hledí, slibujeme, že vám to prozradíme.
Krakonoš
Hrací strojky
K oblíbené zábavě našich předků patřily už v 18. století nejrůznější hrací strojky. Největší oblibě se těšily ve věku 19. Jakou podobu měly a jaké melodie dokázaly vyhrávat, to se dozvíme na výstavě v Jilemnici. K jejich popularitě přispělo jednak to, že ne každý uměl hrát na nějaký nástroj a přesto toužil hudbu poslouchat i to, že pro řadu lidí se staly obživou, když s nimi obcházeli různé akce. Připomeneme si řadu typů, které spatřily světlo světa. Nejstarším hracím strojem bývaly hodiny. Ty, které najdeme na výstavě, vyhrávaly hraběti Harrachovi. A to hned dvě melodie – Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod. Seznámíme se ale i s těmi, které měly výměnné kotouče a dokonce i s nejmodernějšími z nich, které už patřily mezi automatofony.