Reportáže v regionech
Skleněné mozaiky
Ladislavovi Olivovi ze Železného Brodu učarovalo sklo. Konkrétně výroba skleněných mozaik. Tohle trochu pozapomenuté umění se rozhodl vzkřísit před 10 lety. Ještě před několika desetiletími se mu věnovaly stovky lidí, fungovala dokonce i továrna, kde se rodily, ale dnes je tvoří jen pár nadšenců v celé zemi. Jedním z důvodů je spousta titěrné práce, která zabere hodně času. Budeme sledovat, jak takový skleněný obraz vzniká, co všechno obnáší jeho příprava a dozvíme se taky, že mnohé se skládají z tisícovek kousků, které je potřeba dát pečlivě dohromady. Zajímat nás bude taky to, v čem se dnešní tvorba a používané materiály liší od těch, s nimiž pracovali mistři řemesla v časech dávno minulých. A prozradíme vám, že u Olivů se ze skla rodí i šperky.
Skleněné mozaiky
Fujary
Fujary máme nejspíš všichni spojené hlavně s pastevci ve slovenských horách. Ale my si je vyzkoušíme v Kamenickém Šenově, v dílně Radka Musila, který na ně nejen hraje, ale taky je vyrábí. Připomeneme si, že pastýřům původně tenhle nástroj sloužil nejen k udržování stáda v klidu, ale taky k dorozumívání se s kolegy. Dávali totiž jeho tóny vědět, kde se nacházejí. Zajímat nás bude ale taky to, jak se fujara vyrábí. Ty původní měřívaly zhruba sto třicet centimetrů a někdy je jejich majitelé používali i jako hůl. Délka těch dnešních je nejčastěji zhruba o čtyřicet centimetrů větší, takže přivést takového obra na svět není jen tak. A bačové by už taky nezvládli ovládat všechny dírky na nástroji, a tak vznikl vzduchovod. I ten si prohlédneme.
Fujary
Černá bižuterie
Jedním z výrobků, který české skláře proslavil daleko za hranicemi naší země, bývala černá bižuterie. Víte, kdy se tyhle korálky staly módním hitem a proč? V muzeu v Jablonci nad Nisou najdeme na tuhle otázku odpověď. Anglická královna Viktorie kdysi ráda nosívala šperky z gagátu, tedy zvláštního druhu zkameněliny, který měli v oblibě už staří Římané. A protože byla v 19. století velmi známou osobou, spousta žen chtěla mít stejnou ozdobu jako ona. A tak se skláři pustili do vyrábění imitace ze skla. A ti naši uměli i korálky různých tvarů. A měli dokonce zvláštní postup usnadňující jejich spojování. Jak krásné šperky vznikaly a proč je dneska jejich existence v ohrožení, to zjistíme v dílně Stanislava Jiroše. Je jedním z posledních řemeslníků, který černou bižuterii vytváří.
Černá bižuterie
Botanická zahrada
Botanická zahrada v Liberci se může pyšnit tím, že je nejstarším zařízením svého druhu u nás. Funguje už 120 let, i když zpočátku bývala spíš zahradnictvím. Unikátní jsou ale i její sbírky. Můžeme tu obdivovat vzácnou kolekci masožravých rostlin a hlavně máme šanci si ve zdejších sklenících dopřát výlet do tropických a subtropických oblastí. Na ploše zhruba tři a půl tisíce metrů čtverečních tu v deseti skleníkových pavilonech najdeme v každém ročním období spoustu květů i plodů. Těšit se ale můžeme i na expozici pravěku, k jejímž chloubám patří například kubánský endemit, který nás přenese do doby, kdy naší planetě vládli dinosauři. K zajímavostem zahrady patří i mořská akvária. Mimochodem právě tady bylo instalováno vůbec první na našem území.
Botanická zahrada
Muzeum Járy Cimrmana
Jára Cimrman je jedním z nejoblíbenějších hrdinů naší minulosti. Po celé republice bychom našli řadu míst, která připomínají jeho existenci i vynálezy. A v roce 2013 se dočkal taky svého muzea. V kraji na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, nedaleko Tanvaldu. V něm si přijdou na své nejen všichni badatelé, kteří touží po tom dozvědět se o Mistrovi co nejvíc. Jako připomínka jeho velkého nadhledu nad muzeem vyrostl Maják. Jedná se o romantickou rozhlednu vytvořenou ze dřeva borovice douglasky, která je se svou nadmořskou výškou takřka 800 metrů bezpochyby nejvýše položeným majákem na světě. A co čeká návštěvníky v muzeu pod ní? Tak kupříkladu lyže, které Jára používal, když pobýval v okolí. A taky spousta zajímavých informací.