Reportáže v regionech
Hutní figurky
Jedním z úspěšných výrobků českých sklářů bývaly hutní figurky. S jejich tvorbou začali Benátčané v 18. století, v našich končinách se začaly rodit až bezmála o dvě stovky let později. Jako první se jim věnoval železnobrodský mistr Jaroslav Brychta na tamní sklářské škole. Dnes je tenhle artikl takřka na vymření. Ale my jsme přece jen objevili dva nadšence, kteří se snaží udržet ho při životě. Jsou to dva Zdeňkové Sochorové – otec se synem z Hrubé Horky u Železného Brodu. Nechají nás nahlédnout do svého království a předvedou, jak se různé postavičky rodí. Dozvíme se i to, že slavnou filmovou figurku pána hor do snímku Krakonoš a lyžníci vyrobil tatínek staršího ze Zdeňků. A zavítáme taky do jabloneckého muzea skla a bižuterie, kde se o téhle kráse dozvíme další zajímavosti.
Hutní figurky
Krajinou Karolíny Světlé
Do Světlé pod Ještědem přijela Johanka Mužáková poprvé po smrti své malé dcerky. A zdejší krajina ji naprosto učarovala. Rodná obec jejího manžela dokonce natolik, že si její název dala do svého uměleckého jména. Ano řeč je o Karolíně Světlé. V Podještědí nacházela inspiraci pro svou tvorbu a taky lék na bolavou duši. Místy, které měla ráda, nás provede naučná stezka. Zastavíme se například u lípy, k níž umístila děj jedné ze svých povídek. Mimochodem, sama pod ní ráda sedávala. Stejně jako to dělávala spisovatelka, i my si dopřejeme výhled směrem ku Praze, Bezdězu a Ralsku. Zajímat nás bude i to, jak se zrodila povídka Cikánka a co bylo impulsem k jejímu vzniku. A nemineme samozřejmě ani dům, v němž Karolína ve Světlé pobývala u své švagrové.
Krajinou Karolíny Světlé
Sklářské řemeslo
Nejstarší sklářské hutě vznikaly na našem území už ve 13. století a nejčastěji v lesích, kde měli mistři tohohle řemesla blízko ke dřevu. Jejich výrobky mívaly nazelenalou barvu a my se samozřejmě budeme zajímat, co ji způsobovalo. Pak budeme taky chtít vědět, jaké poháry a číše bývaly kdysi dávno v módě a jak se vlastně dosahovalo jejich tvarů v době, kdy skláři neměli ještě k dispozici formy. Na všechno se zeptáme Jaromíra Turečka ze Cvikova. V jeho rodině se sice řemeslo nepředávalo z generace na generaci, ale kouzlení s roztaveným materiálem mu učarovalo. A pustil se do tvorby replik historických číší. Představí nám některé unikátní kousky a nechá nás nahlédnout do své sklářské kuchyně. Dozvíme se, jak je to s tvarováním, teplotou i zdobením.
Sklářské řemeslo
Dinopark
Desítky dinosaurů, ale taky třeba šavlozubí tygři. To všechno nás čeká v Dinoparku v Liberci. Zjistíme, co stálo u zrodu projektu ryze českých expozic o zvířatech z dávných časů. Připomeneme si taky známé knihy a filmy, které v nás probudily touhu poznat tvory, kteří obývali Zemi dlouho před námi. A pak se vypravíme na cestu historií planety od velkého třesku až po současnost. Část expozice věnovaná právě naší éře je nazvaná trochu pochmurně Dobou odpadovou, takže nás dovede i k zamyšlení. Nejdéle se zdržíme v druhohorách, kde můžeme prozkoumat tehdejší obyvatele. Na některých modelech se budeme věnovat kupříkladu stavbě jejich těla. U dalších pak zase zjistíme, jak to bylo s pohybem všech obrů i jejich menších kolegů.
Dinopark
Hrad Houska
Hrad Houska vyrostl podle pověsti v místech, kde bývala brána do pekla. Aby jeho obyvatelé nemohli mezi nás lidi, byla zasypána a přímo nad ní vyrostla hradní kaple. Věřte nebo ne, takhle se to říká a kopat pod zemí se tu zatím nikdo neodvážil. Zato tu několik nadšenců vybudovalo Luciferovu říši, do které můžou všichni návštěvníci hradu zavítat. Ale pozor, vstup je jen pro hodně odvážné, protože ne každý hříšník unese pohled na to, co ho po smrti potká. Za největší provinění jsou tu považovány podvody a zrady a tresty za takové činy jejich závažnosti odpovídají. Prozradíme vám, kdo za zrodem tohohle pekla na zemi stojí, kde autoři čerpali inspiraci a co všechno vás v něm čeká. A pokud se nebudete bát, můžete se samozřejmě projít i po okolí.