Reportáže v regionech
Sklářské řemeslo
Nejstarší sklářské hutě vznikaly na našem území už ve 13. století a nejčastěji v lesích, kde měli mistři tohohle řemesla blízko ke dřevu. Jejich výrobky mívaly nazelenalou barvu a my se samozřejmě budeme zajímat, co ji způsobovalo. Pak budeme taky chtít vědět, jaké poháry a číše bývaly kdysi dávno v módě a jak se vlastně dosahovalo jejich tvarů v době, kdy skláři neměli ještě k dispozici formy. Na všechno se zeptáme Jaromíra Turečka ze Cvikova. V jeho rodině se sice řemeslo nepředávalo z generace na generaci, ale kouzlení s roztaveným materiálem mu učarovalo. A pustil se do tvorby replik historických číší. Představí nám některé unikátní kousky a nechá nás nahlédnout do své sklářské kuchyně. Dozvíme se, jak je to s tvarováním, teplotou i zdobením.
Sklářské řemeslo
Dinopark
Desítky dinosaurů, ale taky třeba šavlozubí tygři. To všechno nás čeká v Dinoparku v Liberci. Zjistíme, co stálo u zrodu projektu ryze českých expozic o zvířatech z dávných časů. Připomeneme si taky známé knihy a filmy, které v nás probudily touhu poznat tvory, kteří obývali Zemi dlouho před námi. A pak se vypravíme na cestu historií planety od velkého třesku až po současnost. Část expozice věnovaná právě naší éře je nazvaná trochu pochmurně Dobou odpadovou, takže nás dovede i k zamyšlení. Nejdéle se zdržíme v druhohorách, kde můžeme prozkoumat tehdejší obyvatele. Na některých modelech se budeme věnovat kupříkladu stavbě jejich těla. U dalších pak zase zjistíme, jak to bylo s pohybem všech obrů i jejich menších kolegů.
Dinopark
Hrad Houska
Hrad Houska vyrostl podle pověsti v místech, kde bývala brána do pekla. Aby jeho obyvatelé nemohli mezi nás lidi, byla zasypána a přímo nad ní vyrostla hradní kaple. Věřte nebo ne, takhle se to říká a kopat pod zemí se tu zatím nikdo neodvážil. Zato tu několik nadšenců vybudovalo Luciferovu říši, do které můžou všichni návštěvníci hradu zavítat. Ale pozor, vstup je jen pro hodně odvážné, protože ne každý hříšník unese pohled na to, co ho po smrti potká. Za největší provinění jsou tu považovány podvody a zrady a tresty za takové činy jejich závažnosti odpovídají. Prozradíme vám, kdo za zrodem tohohle pekla na zemi stojí, kde autoři čerpali inspiraci a co všechno vás v něm čeká. A pokud se nebudete bát, můžete se samozřejmě projít i po okolí.
Hrad Houska
Skleněné mozaiky
Ladislavovi Olivovi ze Železného Brodu učarovalo sklo. Konkrétně výroba skleněných mozaik. Tohle trochu pozapomenuté umění se rozhodl vzkřísit před 10 lety. Ještě před několika desetiletími se mu věnovaly stovky lidí, fungovala dokonce i továrna, kde se rodily, ale dnes je tvoří jen pár nadšenců v celé zemi. Jedním z důvodů je spousta titěrné práce, která zabere hodně času. Budeme sledovat, jak takový skleněný obraz vzniká, co všechno obnáší jeho příprava a dozvíme se taky, že mnohé se skládají z tisícovek kousků, které je potřeba dát pečlivě dohromady. Zajímat nás bude taky to, v čem se dnešní tvorba a používané materiály liší od těch, s nimiž pracovali mistři řemesla v časech dávno minulých. A prozradíme vám, že u Olivů se ze skla rodí i šperky.
Skleněné mozaiky
Fujary
Fujary máme nejspíš všichni spojené hlavně s pastevci ve slovenských horách. Ale my si je vyzkoušíme v Kamenickém Šenově, v dílně Radka Musila, který na ně nejen hraje, ale taky je vyrábí. Připomeneme si, že pastýřům původně tenhle nástroj sloužil nejen k udržování stáda v klidu, ale taky k dorozumívání se s kolegy. Dávali totiž jeho tóny vědět, kde se nacházejí. Zajímat nás bude ale taky to, jak se fujara vyrábí. Ty původní měřívaly zhruba sto třicet centimetrů a někdy je jejich majitelé používali i jako hůl. Délka těch dnešních je nejčastěji zhruba o čtyřicet centimetrů větší, takže přivést takového obra na svět není jen tak. A bačové by už taky nezvládli ovládat všechny dírky na nástroji, a tak vznikl vzduchovod. I ten si prohlédneme.