Reportáže v regionech
Automatofony v Liberci
Liberec se pyšní hned několika skvosty. Jedním z nejnovějších turistických lákadel je muzeum hudebních hracích strojů. Všechny poklady dlouho odpočívaly v depozitářích, letos se konečně představily světu. Nejstarší z těchto strojů bylo potřeba rozeznít šlapáním, ale pak přišla elektřina. Mnozí na automatofony pohlíželi skrz prsty, ale na druhou stranu se konala spousta koncertů, na nichž vyhrávaly. Stroje se objevovaly dokonce i v literatuře, třeba v povídkách o tom, jak kvůli nim muzikanti přicházeli o svou práci. Vystavené exponáty dovedou předvést, co umějí, ale tomu předcházely tisícovky hodin, které autor expozice Radek Janoušek strávil jejich opravami. Díky jeho trpělivosti teď stačí, když vytáhnete nějaký ten drobák z kapsy a orchestriony vám rády zamuzicírují.
Automatofony v Liberci
Ralsko
Když zmíníme Ralsko, většina z vás si asi vybaví především sovětský vojenský prostor. My vám představíme jiné zajímavosti tohohle místa. A dopřejeme si samozřejmě taky malý výlet do minulosti. Konkrétně až do dob Přemysla Otakara II., který tu založil město Kuřivody, dnešní část Ralska, a nedaleko i hrad Bezděz. Nejstarší historii dnešního Ralska připomíná raně gotický kostel. K jeho největším chloubám patří vzácné fresky včetně obrazu archanděla Michaela. Dnes je nepředstavitelné, že se před nedávnem v okolí téhle památky proháněly tanky, které mířily na střelnice. Ke zdejším raritám patří taky druhá největší obora v České republice – Židlov. Když budeme chvíli potichu, spatříme jeleny, daňky a mimo jiné taky muflony a zubry.
Ralsko
Sloní kameny
Věřili byste tomu, že na cestě mezi Libercem a Českou Lípou můžete potkat stádo slonů? Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Ale nejsou to žádní uprchlíci z Afriky ani zoologické zahrady, nýbrž skály neobvyklé barvy a tvarů, které při troše fantazie urostlá zvířata připomínají. Sloní nebo taky Bílé kameny jsou vzpomínkou na časy, kdy se tu rozlévalo moře. Od podobných útvarů, které najdete o kus dál, v Českém ráji, se ale už na první pohled liší. Zdejší pískovec totiž obsahuje velkou příměs kaolínu, který má na svědomí bělavou barvu. Ta vynikne obzvlášť ve chvíli, kdy na kameny svítí slunce. Zajímavé skalní útvary v krajině dávaly prostor lidské fantazii a taky pověstem. Jednu o klíči k pokladu vám prozradíme. A taky to, čemu se tady říká šumová brána.
Sloní kameny
Hutní figurky
Jedním z úspěšných výrobků českých sklářů bývaly hutní figurky. S jejich tvorbou začali Benátčané v 18. století, v našich končinách se začaly rodit až bezmála o dvě stovky let později. Jako první se jim věnoval železnobrodský mistr Jaroslav Brychta na tamní sklářské škole. Dnes je tenhle artikl takřka na vymření. Ale my jsme přece jen objevili dva nadšence, kteří se snaží udržet ho při životě. Jsou to dva Zdeňkové Sochorové – otec se synem z Hrubé Horky u Železného Brodu. Nechají nás nahlédnout do svého království a předvedou, jak se různé postavičky rodí. Dozvíme se i to, že slavnou filmovou figurku pána hor do snímku Krakonoš a lyžníci vyrobil tatínek staršího ze Zdeňků. A zavítáme taky do jabloneckého muzea skla a bižuterie, kde se o téhle kráse dozvíme další zajímavosti.
Hutní figurky
Krajinou Karolíny Světlé
Do Světlé pod Ještědem přijela Johanka Mužáková poprvé po smrti své malé dcerky. A zdejší krajina ji naprosto učarovala. Rodná obec jejího manžela dokonce natolik, že si její název dala do svého uměleckého jména. Ano řeč je o Karolíně Světlé. V Podještědí nacházela inspiraci pro svou tvorbu a taky lék na bolavou duši. Místy, které měla ráda, nás provede naučná stezka. Zastavíme se například u lípy, k níž umístila děj jedné ze svých povídek. Mimochodem, sama pod ní ráda sedávala. Stejně jako to dělávala spisovatelka, i my si dopřejeme výhled směrem ku Praze, Bezdězu a Ralsku. Zajímat nás bude i to, jak se zrodila povídka Cikánka a co bylo impulsem k jejímu vzniku. A nemineme samozřejmě ani dům, v němž Karolína ve Světlé pobývala u své švagrové.