Reportáže v regionech
Dráteník
V poslední době jsme se už několikrát přesvědčili o tom, že drátenické řemeslo zažívá svou renesanci. Jen se jeho mistři už nevěnují opravám starého nádobí, ale spíš tvorbě dekorativních předmětů. Jedním z těch, kterým na první pohled obyčejný drát učaroval, je Ladislav Šlechta z Harrachova. Od dětství rád pracoval se dřevem, ale před čtrnácti lety objevil drát a od té doby věnuje většinu volného času jemu. Dovede s ním opravdu kouzlit. Vytváří z něj nejrůznější postavy, ale taky třeba betlémy. A umí zachytit i celé příběhy. Před naší kamerou se například pustil do výroby vánočního kapříka. Prohlédneme si rovněž párem koní tažený povoz s kočím, s nímž vybojoval první místo v soutěži Muzejní zlaté ručičky v Jílovém u Prahy.
Dráteník
Grabštejn
Na hradě Grabštejn si připomeneme časy jeho největší slávy. Gotické šlechtické sídlo si v 16. století vyhlédl císařský úředník Jiří Mehl ze Střelic a pustil se do jeho přestavby na zámek. Byl tehdy mužem velmi bohatým, a tak měl velké plány. Jenže netrvalo dlouho a přišel o svou funkci u dvora i další příjmy a nakonec musel panství prodat dřív, než dílo dokončil. Poté už hrad sloužil jen jako sídlo správy. Přesto tu mají návštěvníci co obdivovat. Pracovny i pokoje, v nichž úředníci žili, jsou zařízeny dobovým nábytkem, převážně z 19. století. A jeden z bytů zdobí unikátní sbírka takzvané žitavské fajáns. Na celém světě se dochovalo jen 400 kusů této keramiky a na Grabštejně se pyšní celými čtyřmi desítkami talířů. K místním lákadlům patří i soška sv. Barbory.
Grabštejn
Frýdlantský zámek
Frýdlantský hrad a zámek proslavil snad nejvíc vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna, který na něm byl doma na počátku 17. století. Kraji přinesl velký rozmach, tehdy se mu dokonce říkalo Terra Fénix, tedy Šťastná země. Jenže pan vévoda si ráje na zemi neužíval moc dlouho. Po něm tu vládli Gallasové a Clam Gallasové. Za těch posledně jmenovaných se nejvíc dařilo zámeckému pivovaru, který ovšem vyrostl už na konci 16. století díky Redernům. Zlatavý mok se v něm vařil do poloviny minulého století, pak areál sloužil jako sklad a chátral. Před pěti lety začal znovu ožívat a loni v létě tu po letech znovu uvařili první tekutý chlebíček. Společně si rozlehlý areál projdeme a dozvíme se třeba to, že tu časem vyroste i malé muzeum.
Frýdlantský zámek
Lemberk
K nejromantičtějším památkám u nás patří zámek Lemberk na Liberecku. Jeho předchůdce, gotický hrad, vyrostl nad Jablonným v Podještědí ve 13. století. Podobu modernějšího a pohodlnějšího sídla získal zhruba o čtyři stovky roků později. V sedmdesátých letech minulého věku měl namále a nebýt včasné rekonstrukce, možná bychom dnes neměli co obdivovat. Celých dvacet let byly zámecké brány uzavřeny, ale dnes tu na návštěvníky čeká i jedna nová expozice, která připomíná bydlení šlechty v různých historických obdobích. Vybavení jednotlivých komnat není zdejší, některé části mobiliáře pocházejí z památek, které nejsou veřejnosti přístupné. Ale umožní nám udělat si představu o tom, jak panstvo žilo od 18. století až do druhé světové války.
Lemberk
Paseky nad Jizerou
Paseky nad Jizerou na pomezí Krakonošova království a říše ducha Muhu, tedy Jizerských hor, vznikly na místě vykáceného lesa. Jak už napovídá jejich název. Dřevo se tu těžilo dlouhá léta, hlavně pro potřeby sklářských hutí. My společně zavítáme do nejstarších částí obce. To úplně nej je v tomhle ohledu Makov. Tam můžeme dodnes obdivovat stavení s prvky typickými pro místní lidovou architekturu. Zastavíme se ale taky u lip, které byly vysazeny u příležitosti svatby habsburského monarchy Františka Josefa I. s Alžbetou Barvorskou zvanou Sissi. A nezapomeneme ani na to, že podél zdejšího potoka kdysi stávalo několik klapáčů. K jednomu z nich se váže i pověst o zlomyslném hastrmanovi, kterého ale nakonec místní mlynář vyhnal.
