Reportáže v regionech
Panenky
Většina holčiček si ráda hraje s panenkami. Ty současné mají na výběr z pestré nabídky v obchodech, ale dřív šlo o velkou vzácnost a nebývalo běžné mít doma několik maličkých kamarádek. Ani Svatava Jakoubková ze Smržovky nebyla výjimkou. Vzpomíná, jak si pro tu svou vyráběla z krabice od bot domeček, z krabiček od sirek pokojíček. Dnes má velmi pestrou kolekci panenek z různých období i materiálů a dokonce otevřela muzeum. Její sbírka se navíc pořád rozrůstá, vzácnosti ze starých časů jí přinášejí nejen známí. Expozice mapuje vývoj téhle oblíbené hračky. Jsou v ní k vidění celuloidové hlavičky, k nimž šikovné maminky vytvářely tělo, ale současně ve své době velmi drahé hlavičky porcelánové. A nás bude zajímat i to, kdo vystavené kousky opravuje a obléká.
Panenky
Bitva u Liberce
V různých koutech naší země se v průběhu staletí odehrály mnohé bitvy, které se více či méně významně zapsaly do dějin. A některé z nich si připomínáme dodnes. Jednou z těch naopak takřka zapomenutých, o níž toho moc nevědí ani místní, je bitva u Liberce. Proběhla v rámci sedmileté války, přesně 21. dubna 1757, a střetli se v ní rakouští vojáci s pruskými. Proti sobě jich na bitevním poli stály desetitisíce. A za šest hodin jich stovky přišly o život a další o něj posléze bojovali v lazaretu. Jak situace na bojišti vypadala, to se dozvíme z unikátního modelu. A pokud patříte k těm, které podobné vřavy fascinují, neměli byste si nechat ujít rekonstrukci tohohle velkého střetu, kterou pravidelně pořádají milovníci vojenské historie.
Bitva u Liberce
Okolí Hrubé skály
Zámek Hrubá skála nejspíš navštívili mnozí z vás. My se ale vydáme do jeho okolí. Do míst, kde kdysi stávaly osady a vísky, které ovšem zdejšímu panstvu z rodu Aehrenthalů překážely. A tak od jejich obyvatel vykoupilo chalupy a tam, kde dřív vládl čilý ruch, zřídilo lesní oboru. Nejprve se do kraje porozhlédneme z vyhlídky, které se říká Prachovna. Býval to strategický bod, z něhož mohl být tehdejší hrad ostřelován. A tak bylo lepší ho nějak využít. Skladoval se tam střelný prach. Další naší zastávkou bude malá studánka, která byla jediným zdrojem vody pro nedaleké šlechtické sídlo. Připomeneme si, kde stávaly osady Konice, Radeč a Nouzov. Ta poslední je v hruboskalském urbáři zmiňována už v roce 1602. A společně si prohlédneme i skalní útvar nazývaný Uchem jehly.
Okolí Hrubé skály
Kacanovy
Obec Kacanovy leží nedaleko Turnova. Těžko říct, kdy přesně vznikla, protože ji vlastně tvoří tři původně samostatně osady. Už na počátku 20. století bývala oblíbeným turistickým cílem a místem pro odpočinek. V létě i v zimě. Jezdívali sem třeba Franz Kafka nebo Václav Rais. My ale zamíříme ke Kopicovu statku. Zavzpomínáme na hospodáře, po kterém dostal své jméno. A hlavně na jeho neobvyklou vášeň. Vojtěch Kopic totiž vytesával do okolních pískovcových skal reliéfy. Od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století tak vytvořil unikátní přírodní galerii s desítkami výjevů z mytologie, bible i českých dějin. Po její prohlídce vás ještě zavedeme do míst, kde žili naši předci už v pravěku.
Kacanovy
Jizerskohorská železnice
Milovníky poetických výletů po kolejích pozveme na Jizerskohorskou železnici. Na jedné z jejích větví se nedávno po víc než sto letech existence dráhy začalo jezdit z Liberce do polské Sklářské Poruby. Vyrazíme z Tanvaldu a hned na začátku cesty se můžeme těšit na tři tunely. Pojedeme taky místy, kde natáčela režisérka Věra Chytilová svůj film Kalamita. Nejzajímavější částí naší výpravy bude úsek takzvané zubačky. Dozvíme se, jak fungovala a proč tu téhle zvláštnosti bylo zapotřebí. Před Harrachov, který je poslední zastávkou na našem území, se pak přesuneme k polským sousedům. Tam nás čeká nejvyšší bod trati a nejvýše položené polské nádraží zároveň. A pak už naše cílová stanice Sklářská Poruba.
