Reportáže v regionech
Hamrštejn
Nejstarší stavbou na území Liberce je zřícenina hradu Hamrštejn. Kdy přesně vyrostl, to nevíme, ale na konci 14. století už podle dochovaných dokumentů stál. Společně se k tomu, co se z něj dochovalo do dnešních dnů, vypravíme. Cestou nás čeká jeden z nejoriginálnějších mostů u nás – dřevěný transbordér. Zajímá vás, jak funguje? Vyzkoušíme ho. A pak už se vydáme na Zámecký vrch, který zdobí zmíněná zřícenina, tak trochu připomínající hrad Trosky. Hlavním úkolem stavby v době vzniku bylo střežit zemskou stezku vedoucí údolím řeky Nisy a taky důlní díla v okolí. Název dostala zřejmě podle hamru fungujícího nedaleko, který patřil k nejstarším v Čechách. Dozvíme se, kdy začal chátrat a v jakém období ho objevili turisté.
Hamrštejn
František Kaván
Letošek je rokem hned dvou výročí jednoho z našich nejznámějších krajinářů Františka Kavána. Před 150 lety se narodil a před 75 zemřel. Po jeho stopách se vypravíme v okolí krkonošské Jilemnice. Naše putování začneme v místech, kde stávala jeho rodná chalupa, z níž se ovšem našich časů dožily jen zbytky základů. Pak se zastavíme tam, kde se milovníkovi krkonošské krajiny otvíraly nádherné výhledy po horách. Třeba u historické roubené hospody na vrchu Kozinec. Největším Kavánovým plátnem je opona, kterou si u něj objednali křížličtí ochotníci. Tu dnes můžeme obdivovat v jilemnickém muzeu. A tam si v současné době všichni obdivovatelé malířovy tvorby mají šanci užít i víc než stovky jeho pláten.
František Kaván
Umění z cínu
Různé užitečné předměty z cínu odlévali už staří Římané. Ale až mnohem později, někdy v 17. století, se zpracování šedostříbrného kovu stalo samostatným řemeslem. A jeho mistři z něj začali tvořit taky umělecká díla. Tradiční profesi udržuje při životě Ladislava Růžičková z Radvánovic u Turnova. Společně se do království původně vystudované zootechničky vypravíme a nahlédneme pod pokličku. Pod rukama se jí rodí šperky i různé ozdoby a samozřejmě rovněž celé předměty. K jejím chloubám patří relikviář, který mohli dva roky obdivovat návštěvníci hradu Křivoklát. A k nejnovějším počinům pak zase čtyři poháry pro čtyři chotě Otce vlasti, které vytvořila při příležitosti oslav sedmistého výročí jeho narození a které budou k vidění v kladrubském klášteře.
Umění z cínu
Panenky
Většina holčiček si ráda hraje s panenkami. Ty současné mají na výběr z pestré nabídky v obchodech, ale dřív šlo o velkou vzácnost a nebývalo běžné mít doma několik maličkých kamarádek. Ani Svatava Jakoubková ze Smržovky nebyla výjimkou. Vzpomíná, jak si pro tu svou vyráběla z krabice od bot domeček, z krabiček od sirek pokojíček. Dnes má velmi pestrou kolekci panenek z různých období i materiálů a dokonce otevřela muzeum. Její sbírka se navíc pořád rozrůstá, vzácnosti ze starých časů jí přinášejí nejen známí. Expozice mapuje vývoj téhle oblíbené hračky. Jsou v ní k vidění celuloidové hlavičky, k nimž šikovné maminky vytvářely tělo, ale současně ve své době velmi drahé hlavičky porcelánové. A nás bude zajímat i to, kdo vystavené kousky opravuje a obléká.
Panenky
Bitva u Liberce
V různých koutech naší země se v průběhu staletí odehrály mnohé bitvy, které se více či méně významně zapsaly do dějin. A některé z nich si připomínáme dodnes. Jednou z těch naopak takřka zapomenutých, o níž toho moc nevědí ani místní, je bitva u Liberce. Proběhla v rámci sedmileté války, přesně 21. dubna 1757, a střetli se v ní rakouští vojáci s pruskými. Proti sobě jich na bitevním poli stály desetitisíce. A za šest hodin jich stovky přišly o život a další o něj posléze bojovali v lazaretu. Jak situace na bojišti vypadala, to se dozvíme z unikátního modelu. A pokud patříte k těm, které podobné vřavy fascinují, neměli byste si nechat ujít rekonstrukci tohohle velkého střetu, kterou pravidelně pořádají milovníci vojenské historie.
