Reportáže v regionech
Ještěd
Dominantu severočeského Liberce Ještěd jsme společně navštívili už několikrát. Tentokrát si ji ale představíme z trochu jiné strany. Hora bývala pro místní i návštěvníky kraje vždycky významným orientačním bodem. Ale pro milovníky turistiky taky oblíbeným cílem výšlapů. Už na počátku minulého století mezi sebou členové místního německého horského spolku soutěžili, kdo se k vrcholu dostane víckrát. A někteří měli na svém kontě výstupů tisíce. Všichni známe vysílač, který vrchol Ještědu zdobí, ale přehlédnout bychom neměli ani kříž. Ten k těmto místům patří už po staletí. Zajímavý je i kámen, který byl kdysi vyznačením hranice mezi pozemky pánů Rohanů a Clam – Gallasů. Zastavíme se rovněž u jablůňky, která patří k nejvýš rostoucím ovocným stromům v Čechách.
Ještěd
Martinice v Krkonoších
Pokud nevíte, které železniční trati se říká Pojizerský Pacifik, pak se s námi vydejte na výlet do Martinic v Krkonoších. Právě tam na konci 19. století vybudovali místní podnikatelé dráhu vedoucí do Rokytnice nad Jizerou. Staré časy dodnes připomíná nejen nádražní budova, ale rovněž třeba výhybky, stavědla. Výhybky tu mimochodem stále ovládají ručně, stejně jako kdysi. Dozvíme se, jak probíhala stavba, kde se dělníci nejvíc nadřeli a hrozily jim sesuvy, i kdy z nádraží slavnostně vyrazil první vlak. Tehdy ho poháněla pára, nás sveze motoráček. Ačkoliv míříme do hor, poměrně dlouho pojedeme z kopce. A rozhodně ne nějakého malého. Přejedeme několikrát řeku Jizeru, čeká nás tunel, kamenný most a zároveň krásná okolní krajina.
Martinice v Krkonoších
Hamrštejn
Nejstarší stavbou na území Liberce je zřícenina hradu Hamrštejn. Kdy přesně vyrostl, to nevíme, ale na konci 14. století už podle dochovaných dokumentů stál. Společně se k tomu, co se z něj dochovalo do dnešních dnů, vypravíme. Cestou nás čeká jeden z nejoriginálnějších mostů u nás – dřevěný transbordér. Zajímá vás, jak funguje? Vyzkoušíme ho. A pak už se vydáme na Zámecký vrch, který zdobí zmíněná zřícenina, tak trochu připomínající hrad Trosky. Hlavním úkolem stavby v době vzniku bylo střežit zemskou stezku vedoucí údolím řeky Nisy a taky důlní díla v okolí. Název dostala zřejmě podle hamru fungujícího nedaleko, který patřil k nejstarším v Čechách. Dozvíme se, kdy začal chátrat a v jakém období ho objevili turisté.
Hamrštejn
František Kaván
Letošek je rokem hned dvou výročí jednoho z našich nejznámějších krajinářů Františka Kavána. Před 150 lety se narodil a před 75 zemřel. Po jeho stopách se vypravíme v okolí krkonošské Jilemnice. Naše putování začneme v místech, kde stávala jeho rodná chalupa, z níž se ovšem našich časů dožily jen zbytky základů. Pak se zastavíme tam, kde se milovníkovi krkonošské krajiny otvíraly nádherné výhledy po horách. Třeba u historické roubené hospody na vrchu Kozinec. Největším Kavánovým plátnem je opona, kterou si u něj objednali křížličtí ochotníci. Tu dnes můžeme obdivovat v jilemnickém muzeu. A tam si v současné době všichni obdivovatelé malířovy tvorby mají šanci užít i víc než stovky jeho pláten.
František Kaván
Umění z cínu
Různé užitečné předměty z cínu odlévali už staří Římané. Ale až mnohem později, někdy v 17. století, se zpracování šedostříbrného kovu stalo samostatným řemeslem. A jeho mistři z něj začali tvořit taky umělecká díla. Tradiční profesi udržuje při životě Ladislava Růžičková z Radvánovic u Turnova. Společně se do království původně vystudované zootechničky vypravíme a nahlédneme pod pokličku. Pod rukama se jí rodí šperky i různé ozdoby a samozřejmě rovněž celé předměty. K jejím chloubám patří relikviář, který mohli dva roky obdivovat návštěvníci hradu Křivoklát. A k nejnovějším počinům pak zase čtyři poháry pro čtyři chotě Otce vlasti, které vytvořila při příležitosti oslav sedmistého výročí jeho narození a které budou k vidění v kladrubském klášteře.
