Reportáže v regionech
Kovomodelář
V dílně Zdeňka Viléma v Novém Harcově vznikají neuvěřitelná díla. Jejich tvůrce, původní profesí kovomodelář, který řadu pracoval v libereckém Naivním divadle. S oblibou kombinuje dřevo s nejrůznějšími starými předměty, které už dosloužily, a jemu jich bylo líto. Starou harmoniku kupříkladu proměnil v neobvyklý dárek pro hudebníka. Na bájného Fénixe pro změnu použil brány, které dřív oraly brambory a taky vyhozené dveřní panty. Želvu vytvořil z pečící formy a legendární maják, který kdysi stával na ostrově Faros, mimo jiné ze staré kočárové lucerny. Díla, jejichž tvorbou se baví, ale taky sbírají ocenění na výstavách. Na těch už byla k vidění třeba ve Švýcarsku, Rakousku nebo Kanadě. A další si zájemci můžou prohlédnout.
Kovomodelář
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
Zámek Hrubý Rohozec
Skanzen v Dolní Řasnici
K chloubám pomezí Čech, Polska a Německa patří unikátní lidová architektura. Reprezentují ji podstávkové domy, které nikde jinde na světě nenajdete. Neobvyklé stavby, které bychom mohli zjednodušeně popsat jako dva domy zasunuté do sebe. Spojily se v nich prvky německé a slovanské. A v Dolní Řasnici na Frýdlantsku dokonce vznikl skanzen, kam jsou některé ohrožené přesouvané. Prohlédnout si můžeme třeba jednu z nejstarších takových chalup, stovky let pamatující vejminek nebo tkalcovnu z Chrastavy. Pokud byste chtěli nahlédnout i do těch dalších, můžete dorazit na den jejich otevřených dveří, který se jednou ročně koná. Prozradíme vám taky, jak se tyhle staré poklady stavěly či opravovaly a co patřilo k jejich největším výhodám.
Skanzen v Dolní Řasnici
Ústecko-teplická dráha
K hodně starým železničním tratím u nás patří Ústecko-teplická dráha. První vlaky vozící především uhlí do přístavu v Ústí nad Labem po ní vyrazily už v šedesátých letech 19. století. Společně se vydáme po jednom z mladších, ale zároveň nejkrásnějších, úseků. Vede z Liberce do Jablonného v Podještědí pod Ještědským hřbetem. Zavzpomínáme na časy budování dráhy a prohlédneme si stavby, které se dochovaly na nádražích. Najdeme tu i stará zařízení, třeba výhybky, které se dodnes přehazují ručně. Práce v náročném terénu nebyla vůbec snadná, muselo vyrůst několik mostů a taky tunelů. Těšit se můžete i na malé muzeum v Jablonném v Podještědí. A pokud se po cestě motoráčkem budete chtít protáhnout, vězte, že rovněž okolní krajina stojí za vidění.
Ústecko-teplická dráha
Kravaře
Na rozhraní Českého středohoří a Kokořínska navštívíme vesničku Kravaře. První zmínky o ní pocházejí už ze středověku, ze 12. století. K největším místním chloubám patří víc než dvě stovky stará roubenka, která je jednou z největších svého druhu u nás. Vyrostla na konci 18. století a říká se jí Vísecká rychta. Pak se vydáme do okolí, kde si užijeme krásné přírody. Kvetou tu například krásné orchideje. Unikátní podívaná nás čeká u Bobřího potoka. Stejnojmenná soutěska je úzké kaňonovité údolí vytvořené zmíněným tokem, který zde proniká čedičovým výlevem a vytváří řadu peřejí. Voda padá z výšky dvanácti metrů a kolem se daří řadě rostlin, které jsou typické spíš pro horské oblasti. A pak si ještě dopřejeme pohled do dáli z rozhledny na Strážném vrchu.
