Reportáže v regionech
Jablonné v Podještědí
Po stopách jedné z našich světic se vydáme v Jablonném v Podještědí. Možná už tušíte, že řeč bude o svaté Zdislavě z Lemberka. Připomeneme si její příběh. Pomáhala nemocným i chudým a právě v Jablonném založila kostel a nejspíš i špitál. Nás bude zajímat hlavně svatostánek, který se stal i místem jejího posledního odpočinku. Právě díky tomu se stal později poutníky vyhledávaným místem a nakonec se dočkal i nové podoby. Zdislavu v něm připomíná oltář a zobrazení výjevů z jejího života. Po téhle zastávce budeme pokračovat ke studánce se zázračnou vodou. Pramen tu prý kdysi vytryskl právě zásluhou mladé šlechtičny, která s jeho pomocí vracela zdraví lidem. A minout nemůžeme ani Lemberk. Původní hrad tu postavil Zdislavin manžel Havel.
Jablonné v Podještědí
Statek v Dolánkách u Turnova
Už od 16. století hospodařil rod Dlasků na statku v Dolánkách u Turnova. Nejprve stálo jejich stavení hodně blízko řeky, která často škodila. A tak po svolení vrchnosti došlo k jeho přesunutí na současné místo. Na něm byla stavba dokončena v roce 1716. I když později se samozřejmě její vzhled několikrát měnil. Majitelé se těšili úctě sousedů, ale dobré vztahy měli i s pány. Ti sem dokonce několikrát do roka přijížděli, třeba na posvícení. Na přelomu 18. a 19. věku žil na statku Václav Dlask, který vedl podrobnou kroniku. Zapisoval do ní nejen rodinné události, jako třeba narození svého prvního syna, ale taky informace, které byly užitečné rovněž pro další lidi. Takže se můžeme dočíst mimo jiné to, jaké kdy bylo počasí, což samozřejmě ovlivňovalo úrodu.
Statek v Dolánkách u Turnova
Kovomodelář
V dílně Zdeňka Viléma v Novém Harcově vznikají neuvěřitelná díla. Jejich tvůrce, původní profesí kovomodelář, který řadu pracoval v libereckém Naivním divadle. S oblibou kombinuje dřevo s nejrůznějšími starými předměty, které už dosloužily, a jemu jich bylo líto. Starou harmoniku kupříkladu proměnil v neobvyklý dárek pro hudebníka. Na bájného Fénixe pro změnu použil brány, které dřív oraly brambory a taky vyhozené dveřní panty. Želvu vytvořil z pečící formy a legendární maják, který kdysi stával na ostrově Faros, mimo jiné ze staré kočárové lucerny. Díla, jejichž tvorbou se baví, ale taky sbírají ocenění na výstavách. Na těch už byla k vidění třeba ve Švýcarsku, Rakousku nebo Kanadě. A další si zájemci můžou prohlédnout.
Kovomodelář
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
Zámek Hrubý Rohozec
Skanzen v Dolní Řasnici
K chloubám pomezí Čech, Polska a Německa patří unikátní lidová architektura. Reprezentují ji podstávkové domy, které nikde jinde na světě nenajdete. Neobvyklé stavby, které bychom mohli zjednodušeně popsat jako dva domy zasunuté do sebe. Spojily se v nich prvky německé a slovanské. A v Dolní Řasnici na Frýdlantsku dokonce vznikl skanzen, kam jsou některé ohrožené přesouvané. Prohlédnout si můžeme třeba jednu z nejstarších takových chalup, stovky let pamatující vejminek nebo tkalcovnu z Chrastavy. Pokud byste chtěli nahlédnout i do těch dalších, můžete dorazit na den jejich otevřených dveří, který se jednou ročně koná. Prozradíme vám taky, jak se tyhle staré poklady stavěly či opravovaly a co patřilo k jejich největším výhodám.
