Reportáže v regionech
Sklář
Jiří Haidl ze Svojkova na Českolipsku neměl mezi svými předky žádného mistra sklářského řemesla, přesto právě jemu krocení roztaveného materiálu učarovalo. Nejvíc ho zaujalo lesní sklo. Studoval historii a technologické postupy svých dávných předchůdců, kteří ve skromných podmínkách dokázali vytvářet nádherně zdobené číše a poháry, z nichž na zdraví připíjeli i panovníci. V roce 1995 pak s kamarádem v garáži domu v Novém Boru začali zkoušet výrobu replik starých skvostů. Garáž Jiří později vyměnil za malou dílnu s píckou ve Svojkově, kde s ním dnes pracuje i jeho syn Jakub. Prozradí nám celou řadu zajímavostí o své práci a taky to, kde pro ni hledá inspiraci, jakým obdobím se nejvíc věnuje a kde všude je o jeho výtvory zájem.
Sklář
Na běžkách po Českém ráji
Přízně letošní zimy si užijeme i v Českém ráji. Dopřejeme si tam výlet na běžkách. Vyrazíme ze Sedmihorek, konkrétně od tamních lázní, které vznikly už na konci první poloviny 19. století a byly jedním z prvních vodoléčebných ústavů u nás. Kurýrovala se v nich celá řada známých osobností, kupříkladu Karel Jaromír Erben nebo Jan Neruda. Sedmihorky jsou jednou z bran do Českého ráje, takže pak už nás čekají vyhlášené skály a soutěsky. Cestou k nim narazíme i na několik místních pramenů. Zvládneme výstup na skalní brado nazvané Čertova ruka, které je zajímavým místem nejen pro turisty, ale i pro archeology. Jejich výzkumy si připomeneme i v dalších lokalitách, kterými projdeme. Kupříkladu u masivu, jemuž se říká Novákova pec.
Na běžkách po Českém ráji
Když ptáčka lapají
Slyšeli jste už někdy o čihařích? A víte, kde má svůj původ rčení, že někdo někomu sedl na lep nebo na vějičku? Všechno to souvisí s lovem ptactva. Jak, to vám prozradíme při naší společné prohlídce výstavy Když ptáčka lapají v libereckém muzeu a při praktické ukázce toho, jak se drobní opeřenci chytají. Dopřejeme si ji v osadě Jezerka. Naším průvodcem bude ornitolog Martin Pudil. Ten se, vybaven nahrávkami zvuků ptáků a sítí, na cesty vydává kvůli kroužkování svých úlovků. Pak je vrací do přírody. Ale jeho předchůdci je často dodávali do kuchyní. Třeba divoké husy nebo bažanty si mohli dopřávat jen bohatí, ale ty drobnější opeřence si mohli ulovit i chudí. Velký zájem byl třeba o špačky nebo drozdy. Co se podařilo lapit do sítě nám, to uvidíte.
Když ptáčka lapají
Jablonné v Podještědí
Po stopách jedné z našich světic se vydáme v Jablonném v Podještědí. Možná už tušíte, že řeč bude o svaté Zdislavě z Lemberka. Připomeneme si její příběh. Pomáhala nemocným i chudým a právě v Jablonném založila kostel a nejspíš i špitál. Nás bude zajímat hlavně svatostánek, který se stal i místem jejího posledního odpočinku. Právě díky tomu se stal později poutníky vyhledávaným místem a nakonec se dočkal i nové podoby. Zdislavu v něm připomíná oltář a zobrazení výjevů z jejího života. Po téhle zastávce budeme pokračovat ke studánce se zázračnou vodou. Pramen tu prý kdysi vytryskl právě zásluhou mladé šlechtičny, která s jeho pomocí vracela zdraví lidem. A minout nemůžeme ani Lemberk. Původní hrad tu postavil Zdislavin manžel Havel.
Jablonné v Podještědí
Statek v Dolánkách u Turnova
Už od 16. století hospodařil rod Dlasků na statku v Dolánkách u Turnova. Nejprve stálo jejich stavení hodně blízko řeky, která často škodila. A tak po svolení vrchnosti došlo k jeho přesunutí na současné místo. Na něm byla stavba dokončena v roce 1716. I když později se samozřejmě její vzhled několikrát měnil. Majitelé se těšili úctě sousedů, ale dobré vztahy měli i s pány. Ti sem dokonce několikrát do roka přijížděli, třeba na posvícení. Na přelomu 18. a 19. věku žil na statku Václav Dlask, který vedl podrobnou kroniku. Zapisoval do ní nejen rodinné události, jako třeba narození svého prvního syna, ale taky informace, které byly užitečné rovněž pro další lidi. Takže se můžeme dočíst mimo jiné to, jaké kdy bylo počasí, což samozřejmě ovlivňovalo úrodu.
