Reportáže v regionech
Mapy Jizerských hor
Vyrazit na výlet po stopách našich předků s mapou v ruce a vidět to, co tehdy viděli oni. Přesně to nám umožní speciální mapy, které vytvořili liberečtí kartografové. Mapy staré desítky i stovky let vystavili v místním muzeu a navíc s pomocí moderních technologií vytvořili nové, které zachycují, jak se krajina mnohdy velmi výrazně změnila. Vydat se s nimi můžeme třeba do sklářské osady Jizerka, která je jedním z nejnavštěvovanějších míst Jizerských hor. A objevíme společně zajímavá místa, která v historických mapách najdeme, ale většina z nás o jejich existenci nemá ani tušení. Na výstavě v Liberci si můžeme prohlédnout i další kartografické poklady. Třeba Glaubicovu mapu frýdlantského panství z roku 1660.
Mapy Jizerských hor
Naučná stezka manželů Jany a Josefa V. Scheybalových
Jizerské hory a Český ráj zná většina z nás, místa na okraji téhle oblasti mají zatím příznivců méně. Přitom kopce v okolí mezi Jabloncem nad Nisou a Frýdštejnem nabízejí úchvatné výhledy. Na ta nejatraktivnější místa vás zavede osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka pojmenovaná po manželích Scheybalových. Jana a Josef Scheybalovi se do Jablonce nad Nisou přistěhovali v šedesátých letech minulého století. Oba byli národopisci a do krajiny okolí města se doslova zamilovali. On byl navíc skvělý kreslíř a jeho nesčetné skicy dodnes pomáhají památkářům při
restaurování dávno poničených památek. Projedeme si společně několik zastavení. Vystoupáme kupříkladu na nejvyšší vrchol naučné stezky na Kopaninu. Najdeme tam kamennou rozhlednu postavenou v roce 1894 klubem českých turistů.
Naučná stezka manželů Jany a Josefa V. Scheybalových
Hrubý Rohozec
Víte, jaký byl takový běžný den sloužícího na zámku a kolik lidí se staralo o pohodlí šlechty? Na zámku Hrubý Rohozec u Turnova se rozhodli ukázat návštěvníkům zákulisí života na šlechtickém sídle. Do zázemí určeného hraběcímu personálu vás zavede nový prohlídkový okruh. Ve dvacátých letech minulého věku pracovalo na zámku v Hrubém Rohozci zhruba deset lidí. Jednou z nejdůležitějších osob byl majordomus, což byl tehdejší správce sídla a zároveň komorník zámeckého pána. Dozvíme se, kolik si za svou práci vydělal peněz, ale taky to, jak dlouhá byla pracovního doba služebnictva, kde na zámku většinou bydlelo a o co všechno se muselo starat.
Hrubý Rohozec
Mimoň
Severočeské městečko Mimoň vzniklo už ve středověku a pyšní se řadou historických památek. Jednou z nich je, pro mnohé možná překvapivě, budova místního nádraží. Začala sloužit v roce 1900 a při nedávné rekonstrukci se vrátila do své původní podoby. A díky ní Mimoň loni získala vítězství v anketě o nejkrásnější nádraží u nás. Přímo ve stanici si můžete vypůjčit kolo a vyrazit na výlet do okolí. Třeba do Brniště. Malé vesničky vzdálené jen několik kilometrů. Prohlédneme si tamní kostel, který byl původně vybudován v románském stylu, zjistíme, jak obec přišla ke svému neobvyklému jménu a zavítáme taky do místního ekocentra, kde se hlavně nejmenší můžou dozvědět spoustu zajímavostí o přírodě. Pak se vydáme na stezku hastrmanů. Ale nemusíte se bát, žádný zelený mužíček tam na nás s hrnečkem číhat nebude.
Mimoň
Zlatá stezka Českého ráje
První turisty začali do Českého ráje lákat už v 19. století majitelé zdejších panství, zejména Erenthalové. V duchu tehdejší módy dokonce místní přírodní krásy ještě vylepšovali. Jedním z příkladů je Adamovo lože. Bylo to v období romantismu, proto tu vzniklo jakési místečko lásky, kde se měli scházet milenci. Postupně se k propagaci oblasti přidal i Klub českých turistů, jehož členové se pustili do značení cest a zanedlouho i do budování vyhlídek a rozhleden. Na konci třicátých let minulého věku pak vznikla myšlenka na vytvoření takzvané Zlaté stezky Českého ráje, která by propojila ta nejzajímavější a nejatraktivnější místa. Značení na už existujících turistických cestách na trase dostalo jednotnou červenou barvu. My si některá zajímavá místa, která trasa spojuje, prohlédneme.
