Reportáže v regionech
Betlém
První betlémy se začaly stavět už ve středověku. U zrodu téhle tradice stál František z Assisi, který ve 13. století vytvořil výjev narození Ježíše Krista v jeskyni u italského Greccia. Využil tehdy živé herce. Svým nápadem nadchl spoustu lidí, kteří začali vytvářet různá ztvárnění tohoto příběhu. Většina z nich figurky do něj dělala ze dřeva nebo papíru. Nejprve byla k vidění především v kostelech. Poté, co Marie Terezie a následně i Josef II. jejich stavění a vystavování zakázali, přesunuly se jesličky do domácností. A šikovní autoři se snažili postavičky taky rozhýbat. Vymýšleli různé mechanismy, v nichž se darovníci i další pohybovali většinou na pásech. K vyhlášeným mechanickým betlémům patří i ten, který se zrodil pod rukama otce a syna Metelkových ve Sklenařicích v Podkrkonoší. A právě ten budeme obdivovat v muzeu v Liberci.
Betlém
Máchovo jezero
K nejoblíbenějším rekreačním oblastem u nás patří krajina kolem Máchova jezera. Nejspíš bychom mohli dát za pravdu těm, kteří se už kdysi dávno domnívali, že by jméno téhle rozlehlé vodní plochy neznělo tak poeticky, kdyby v něm bylo její správné označení. Tedy to, že jde o rybník. A pěkně starý. Jeho historie se začala psát už ve 14. století. A u jeho zrodu stál sám císař. Připomeneme si, proč je oblíbený Mácháč spojován s Karlem Hynkem Máchou a projdeme se samozřejmě i po okolí. Zavítáme k chráněným rašeliništím a dozvíme se taky, že v kraji rostou vzácné rostliny, ale taky tu už několik let žijí vlci. A řeč bude i o tom, kdo se zasloužil o to, že Česká severní dráha vede přes Doksy. Navíc vás pozveme na oslavu jejích kulatých 150. narozenin.
Máchovo jezero
Drahé kameny
Český ráj byl vyhlášeným nalezištěm drahých kamenů. Některé tu při troše štěstí můžete najít ve skalách i dnes. Jen vás na první pohled neokouzlí svým třpytem. Jejich krása vynikne až poté, co projdou rukama šikovných brusičů. Ti mimochodem zdejší kraj proslavili po celém světě. Tahle profese se už po generace dědí i v rodině Josefa Patočky z Rovenska pod Troskami. A my společně nahlédneme do jeho dílny. Budeme sledovat, jak se brousí nejtvrdší nerost diamant. Představte si, že v něm můžete, stejně jako ve dřevě, narazit na suk. Zjistíme, jak moc důležité jsou takzvané facety. A bude nás samozřejmě zajímat i to, jak dlouho opracování jednoho drahého kamene, jehož hodnota se může pochybovat i kolem miliónu korun, trvá.
Drahé kameny
Jablonecká přehrada
Už přes sto let chrání obyvatele podhůří Jizerských hor unikátní soustava přehrad. Jejich výstavba začala po katastrofálních povodních v roce 1897 a jednou z nich byla i ta jablonecká na Mšenském potoce, dnes největší vodní plocha uvnitř města v celé Evropě. Místní ji dokonce považují za své malé moře. Kdysi její hladinu dokonce brázdily i výletní parníky. Prozradíme vám, jak a proč projekt neobvyklé soustavy vodních děl vznikl, jak ho přijali tehdejší obyvatelé a jak si ho užívají ti dnešní. Samotná přehrada má rozlohu 42 hektarů a vejdou se do ní bezmála tři miliony kubíků vody. Nepřitéká sem jen ta ze Mšenského potoka, ale v případě zvednutí hladin podzemní štoly přivádějí vodu taky z Bílé a Lužické Nisy.
Jablonecká přehrada
Pivovar Svijany
Nedávno jsme společně navštívili zámek ve Svijanech, tentokrát se vydáme do nedalekého pivovaru. Obě stavby mají společného víc, než jen místo, kde se nacházejí. První zmínky o obci Svijany pocházejí ze 14. století, tehdy patřila klášteru u Mnichova Hradiště a pravděpodobně právě cisterciáci v ní začali vařit pivo. Nicméně současný pivovar byl založen až v roce 1564 Jaroslavem z Vartenberka. Bude nás zajímat, kdo další se v něm přípravě zlatavého pěnivého nápoje věnoval a taky to, jak to tu funguje dnes. Pivo vzniká stále z žateckého chmele a českého sladu, o čemž se můžou zájemci přesvědčit při komentovaných prohlídkách. Nahlédnou i do ležáckých sklepů, kde je čeká taky ochutnávka.
