Reportáže v regionech
Sklárna
Um mistrů sklářů budeme obdivovat v Desné. Příběh tamní huti se začal psát v polovině devatenáctého století, kdy se úspěšný podnikatel Josef Riedel s rodinou přestěhoval z Českolipska do Jizerských hor. Tedy z jedné vyhlášené sklářské oblasti do druhé. V Desné byl provoz zahájen v roce 1847, takže se tu užitkové a dekorační sklo vyrábí už neuvěřitelných 170 let. Podíváme se, jaká krása se pod rukama zdejších sklářů rodí a zjistíme, kde všude bychom na zdejší výrobky mohli narazit. Oblibu si totiž získaly v celém světě. To nejlepší z produkce sklárny je teď k vidění v jabloneckém muzeu skla a bižuterie. Dokonce i některé historické poklady z dob zakladatele. A trochu výletem do jeho časů je i návštěva sklárny samotné, kde dodnes s křehkým materiálem pracují stejně, jako v začátcích.
Sklárna
Příběh jízdního kola
Dovedete si představit život bez obyčejného kola? Nejspíš ne. Přitom to není vynález zas až tak starý. Jeho předchůdce světu představil německý šlechtic Karl von Dreis v roce 1817. Říkal mu běhací stroj, ale do dějin se zapsal spíš pod názvem drezína. Na současnou podobu stroje si ovšem jeho milovníci museli ještě nějakou dobu počkat. Třeba šlapky se poprvé objevily až v druhé polovině 19. století. Ale i poté byla ještě jízda poměrně nepohodlná a taky docela nebezpečná. V roce 1888 vynalezl John Dunlop pneumatiku a všechno by snazší. Připomeneme si ale i vynálezce, kteří se snažili bicykl zdokonalit, vydali se ovšem slepými uličkami a jejich nápady upadly v zapomnění. A zjistíme, že jich ani v tomhle oboru nebylo málo.
Příběh jízdního kola
Perníčky
Voňavé perníčky si vyrobíme a taky ozdobíme při návštěvě u Dany Holmanové v Třebihošti. K jejich pečení se dostala tak trochu z nouze a dnes patří mezi vyhlášené perníkářky. Osvědčený recept, který si dolaďovala několik let, nám rozhodně neprozradí, ale pár rad všem zájemcům o přípravu medového pečiva dá. Zjistíme, jaké byly její začátky, co rozhodlo o tom, že se do téhle profese pustila naplno a samozřejmě jí budeme nahlížet pod ruce. K jejím nejoblíbenějším tvarům patří svícny, hvězdy, chaloupky, betlémy i různé malé kousky, kterými se dají zdobit stromečky. Krášlí je nejen klasickou bílou polevou, ale taky oblíbeným modrotiskem a dokonce i voskem. Navíc ráda vymýšlí a tvoří neobvyklá díla. Pohrála si dokonce třeba s notovým záznamem slavné Rybovy České mše vánoční.
Perníčky
Betlém
První betlémy se začaly stavět už ve středověku. U zrodu téhle tradice stál František z Assisi, který ve 13. století vytvořil výjev narození Ježíše Krista v jeskyni u italského Greccia. Využil tehdy živé herce. Svým nápadem nadchl spoustu lidí, kteří začali vytvářet různá ztvárnění tohoto příběhu. Většina z nich figurky do něj dělala ze dřeva nebo papíru. Nejprve byla k vidění především v kostelech. Poté, co Marie Terezie a následně i Josef II. jejich stavění a vystavování zakázali, přesunuly se jesličky do domácností. A šikovní autoři se snažili postavičky taky rozhýbat. Vymýšleli různé mechanismy, v nichž se darovníci i další pohybovali většinou na pásech. K vyhlášeným mechanickým betlémům patří i ten, který se zrodil pod rukama otce a syna Metelkových ve Sklenařicích v Podkrkonoší. A právě ten budeme obdivovat v muzeu v Liberci.
Betlém
Máchovo jezero
K nejoblíbenějším rekreačním oblastem u nás patří krajina kolem Máchova jezera. Nejspíš bychom mohli dát za pravdu těm, kteří se už kdysi dávno domnívali, že by jméno téhle rozlehlé vodní plochy neznělo tak poeticky, kdyby v něm bylo její správné označení. Tedy to, že jde o rybník. A pěkně starý. Jeho historie se začala psát už ve 14. století. A u jeho zrodu stál sám císař. Připomeneme si, proč je oblíbený Mácháč spojován s Karlem Hynkem Máchou a projdeme se samozřejmě i po okolí. Zavítáme k chráněným rašeliništím a dozvíme se taky, že v kraji rostou vzácné rostliny, ale taky tu už několik let žijí vlci. A řeč bude i o tom, kdo se zasloužil o to, že Česká severní dráha vede přes Doksy. Navíc vás pozveme na oslavu jejích kulatých 150. narozenin.
