Reportáže v regionech
Janatův mlýn
V Buřanech u Jablonce nad Jizerou budeme sledovat, jak se dřív měnilo obilí v mouku. Už víc, než dvě stovky let tu totiž stojí klapáč, v němž se do dnešních časů dochovalo původní zařízení. Vyrostl na Františkovském potoce v roce 1767. Od poloviny devatenáctého století na něm žilo a hospodařilo pět generací mlynářského rodu Janatů, podle kterého dostal jméno. Za jejich časů vedle pana otce a paní domu ještě minimálně tři další pomocníci, takzvaní stárek, mládek a prášek. Do roku 1951 tady vládl čilý ruch, jenže pak klapání kola utichlo. Díky novým majitelům se ale stroje ještě umí předvést v plné parádě. Dozvíme se, jak celé soustrojí fungovalo a taky to, jak se tu pekl čerstvý křupavý chleba. I tuhle tradici pan domácí s rodinou zkouší obnovit.
Janatův mlýn
Kunratické Švýcarsko
O skalních městech Českého Švýcarska slyšel už asi každý z nás, ale jestlipak víte, kde byste měli hledat Švýcarsko Kunratické? Prozradíme vám, že nedaleko Cvikova. Kamenné útvary v okolí Kunratic jsou sice menší svou výškou i rozlohou, ale zato tu na stezkách nepotkáte davy turistů. Navíc se můžete těšit na místní specialitu, desítky nádherných reliéfů vytesaných do zdejších pískovců. První se tady objevily už v období baroka, nejvíc jich ale přibylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století. U jejich zrodu tehdy stáli učitel Karl Beckert a strážník Karl Bundesman. Tihle milovníci přírody proměnili před víc než sto lety skály v okolí Cvikova v přírodní galerii. Kdysi za jejich výtvory mířila spousta obdivovatelů, teď ale lokalita upadla trochu v zapomnění. Společně si prohlédneme alespoň některé. Třeba Dutý kámen nebo Skálu smrti.
Kunratické Švýcarsko
Dřevěné lžíce
Břetislav Jansa z Turnova je sice původní profesí knihkupcem, ale učarovalo mu řezbářské řemeslo. V lese hledá popadané větve a přímo pod širým nebem z nich hezky postaru vyřezává dřevěné lžíce. Vydáme se s ním hledat vhodný materiál a budeme ho sledovat při práci. Břetislava baví zkoušet stále nové druhy dřeva. Každé má totiž svou nezaměnitelnou kresbu i barvu a nabízí úplně jiné tvary. Nejzajímavější bývají obvykle kousky vyrobené z ovocných stromů. Mezi řezbářovými výtvory najdete lžičku z mirabelky, z dubu, ale taky třeba z černého bezu. Propracovat se od kusu větve k takovým nádherným kouskům je práce minimálně na hodinu. Vyřezávání je jen začátek, krásu hotovým kouskům dodává hlavně broušení a leštění. Pomáhá i pár kapek oleje.
Dřevěné lžíce
Český ráj
Český ráj je už dlouho oblíbeným cílem turistů. My si dopřejeme výlet po hřebenové trase z Turnova do Sedmihorek a cestou vám představíme několik méně známých zajímavostí. Vyšlápneme například na vyhlídku, které se říká Hlavatice a pokocháme se krásami kraje. Pak se vydáme ke skalním útvarům, na nichž ve středověku stával hrad. Jeho podobu ale nikdo nezná. O stavbě totiž neexistuje příliš dokladů. Zmíněna je pouze v roce 1440, kdy byla dobyta společně s hradem Valdštejnem jako sídlo lapků. Obě sídla vojáci obléhali zhruba dva měsíce, než uspěli. Archeologové přesně určili místo, kde se stavovské vojsko tehdy usadilo.
Český ráj
Ralsko
Na kole se vydáme do míst, která byla několik desetiletí pro civilisty zakázanou zónou. Do bývalého vojenského prostoru Ralsko. V tamních lesích se dodnes ukrývají zbytky zrezivělé a často nevybuchlé munice. Cyklisté se ale můžou takřka panenskou přírodou bez obav toulat po vyznačených cyklotrasách. My vyrazíme po staré generálské, jak se říká jedné z páteřních. První zastávku si dopřejeme u obory Židlov, kterou obývá mimo jiné i stádo zubrů. Spatřit tyhle plaché obry se ale podaří málokomu. Zato Ještěd se slavným vysílačem a hotelem nebo Ralsko se zříceninou hradu neuniknou nikomu. Za první republiky stávalo v oblasti zhruba dvacet vesnic a osad. Připomeneme si osudy několika z nich a taky to, co jejich existenci dnes připomíná.
