Reportáže v regionech
Sklářství
Jedním z center českého sklářství je bezpochyby Nový Bor. Dokonce už dlouhých několik století. Tradiční technologii výroby si tamní mistři předávají z generace na generaci. Dlouhou a slavnou historii mají kupříkladu malovaná skla a vitráže, které obdivují znalci umění po celém světě. Třeba nedávno vznikly v ateliéru Zdeňka Kudláčka repliky bohatě zdobených stropů pro rekonstruovanou budovu Národního muzea v Praze. Šlo o 426 skleněných panelů, na kterých výtvarník spolu s kolegy pracoval celý rok. Unikátních děl tu světlo světa spatřilo mnohem víc, některé si připomeneme a Zdeňka budeme sledovat při práci.
Sklářství
Sklářské plastiky
Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová patří k největším postavám českého sklářství. Jejich tavené plastiky obdivuje už od padesátých let minulého století skoro celý svět. V Železném Brodě, kde společně tvořili, ovlivnili několik generací výtvarníků. My nahlédneme do prostor, kde můžeme obdivovat díla obou zmíněných mistrů, ale i do ateliéru, kde vznikají unikátní metodou velké skleněné plastiky dnes. Bude nás zajímat, jak jejich výroba vypadá a kde všude je o ně v současnosti zájem. Pokud byste zrod téhle křehké krásy chtěli sledovat na vlastní oči, pak vás bude určitě zajímat, že v rámci akce Skleněné městečko budou v Železném Brodě příští víkend otevřené dveře všech galerií i mnoha sklářských dílen.
Sklářské plastiky
Cyklostezka Varhany
Na trať spojující Českou Lípu s Kamenickým Šenovem vyjel první vlak v roce 1903. Byla proslulá výrazným stoupáním, které dosahovalo až bezmála 34 promile. Cestující se mohli kochat hornatou krajinou sklářské oblasti severu Čech. V Kamenickém Šenově pak dráha těsně míjela proslulou Panskou skálu. Stejnou podívanou si tu dnes můžou užívat cyklisté. V roce 2013 se totiž lokálka proměnila v cyklostezku. Takže šlapneme do pedálů a místy, kudy vedla, se svezeme v sedle bicyklu.
Cestu si zpestříme několika odbočkami. První nás čeká na zastávce Manušice. Z ní je to sotva kilometr k renesančnímu zámku Horní Libchava. Ten od roku 2010 rekonstruuje cestovatel Oldřich Kilián a v historických prostorách vystavuje etnografické úlovky ze svých četných výprav do exotických zemí.
Cyklostezka Varhany
Janatův mlýn
V Buřanech u Jablonce nad Jizerou budeme sledovat, jak se dřív měnilo obilí v mouku. Už víc, než dvě stovky let tu totiž stojí klapáč, v němž se do dnešních časů dochovalo původní zařízení. Vyrostl na Františkovském potoce v roce 1767. Od poloviny devatenáctého století na něm žilo a hospodařilo pět generací mlynářského rodu Janatů, podle kterého dostal jméno. Za jejich časů vedle pana otce a paní domu ještě minimálně tři další pomocníci, takzvaní stárek, mládek a prášek. Do roku 1951 tady vládl čilý ruch, jenže pak klapání kola utichlo. Díky novým majitelům se ale stroje ještě umí předvést v plné parádě. Dozvíme se, jak celé soustrojí fungovalo a taky to, jak se tu pekl čerstvý křupavý chleba. I tuhle tradici pan domácí s rodinou zkouší obnovit.
Janatův mlýn
Kunratické Švýcarsko
O skalních městech Českého Švýcarska slyšel už asi každý z nás, ale jestlipak víte, kde byste měli hledat Švýcarsko Kunratické? Prozradíme vám, že nedaleko Cvikova. Kamenné útvary v okolí Kunratic jsou sice menší svou výškou i rozlohou, ale zato tu na stezkách nepotkáte davy turistů. Navíc se můžete těšit na místní specialitu, desítky nádherných reliéfů vytesaných do zdejších pískovců. První se tady objevily už v období baroka, nejvíc jich ale přibylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století. U jejich zrodu tehdy stáli učitel Karl Beckert a strážník Karl Bundesman. Tihle milovníci přírody proměnili před víc než sto lety skály v okolí Cvikova v přírodní galerii. Kdysi za jejich výtvory mířila spousta obdivovatelů, teď ale lokalita upadla trochu v zapomnění. Společně si prohlédneme alespoň některé. Třeba Dutý kámen nebo Skálu smrti.
