Reportáže v regionech
Paseky nad Jizerou
Krajem zapadlých vlastenců bychom mohli nazvat Paseky nad Jizerou. Místy, která si spisovatel Karel Václav Rais zamiloval natolik, že do nich umístil děj svého slavného románu, před víc než sto lety vedla neméně proslulá cesta Buďárka. Po ní obyvatelé horských bud nosili své zboží na prodej do měst. Nechodili rozhodně nalehko, na zádech měli krosny plné všeho, co se dalo ve městě zpeněžit. Velký zájem byl hlavně o sýry z kravského a ovčího mléka. Vyráželi obvykle už kolem půlnoci, aby několik desítek kilometrů dlouhou náročnou túru zvládli a byli na trhu včas. Nejhorší úsek je čekal právě v Pasekách, kde museli překonat převýšení víc než pět set metrů. Společně se projdeme místy, kudy putovali.
Paseky nad Jizerou
Rytec skla
Ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé stál na konci 19. století u zrodu takzvaných Fabergého vajec, která patří mezi nejvzácnější klenoty na světě. Vznikala hlavně na zakázku carské rodiny. Jsou obrovská, zhotovená ze zlata a drahých kamenů a uvnitř ukrývají překvapení. Legendární firma na slavnou tradici i dnes čas od času naváže. A my můžeme být pyšní na to, že na dvou novodobých skvostech spolupracoval i rytec skla Arno Čančík z Nového Boru. Právě za ním se vypravíme. Momentálně některá svá díla představuje na unikátní výstavě. Při prohlídce se dozvíme, čemu všemu se mistr věnuje a nahlédneme taky do tajů výroby zmíněných Fabergého vajec.
Rytec skla
Kozákov
Kozákov je dominantou Českého ráje, která na okolní krajinu shlíží z výšky 744 metrů nad mořem. Odnepaměti je doslova rájem hledačů drahokamů. Dokonce se říkávalo, že když tam pasáček hodil po kravách kamenem, ten měl často vyšší cenu než celé stádo. Prozradíme vám, jaké vzácné kameny se tu dají najít a čemu hora vděčí za tohle bohatství. Kromě toho je ovšem taky významnou křižovatkou turistických cest a od roku 2015 i výchozím bodem naučné stezky. Ta na svých 9 zastaveních seznamuje se sopečnou minulostí oblasti a jejími dalšími zajímavostmi.
Kozákov
Foukané ozdoby
Naši skláři už bezmála stovku let dobývají svět foukanými a malovanými ozdobami. Ty přišly na svět v Německu. V roce 1858 velké sucho v Alsasku zapříčinilo nedostatek ovoce, které se ke zdobení používalo. A jednoho skláře v Goetzenbrucku napadlo nahradit jablíčka baňkami z křehkého materiálu. Jeho nápad slavil úspěch a rychle se šířil. Naši mistři oboru začali takové ozdoby vyrábět na přelomu 19. a 20. století, ale spíš jako doplňkový sortiment. Nejvíc se mu dařilo v Podkrkonoší, ale stranou nezůstali ani foukači jablonečtí. V tamním muzeu si připomeneme slavnou tradici a prohlédneme některé kousky z největší veřejné sbírky foukaných ozdob na světě.
Foukané ozdoby
Korálkové ozdoby
Pravděpodobně už v 17. století se v Německu objevily první vánoční stromky v domácnostech. U nás se takovým pochlubil o svátcích roku 1812 ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich. Ke zdobení se zpočátku používalo především ovoce nebo perníčky. Později se začaly ozdoby dělat i z korálků. Jejich výrobě se u nás věnovali zejména skláři z Jizerských hor. Přestože pak přišly do módy různé foukané koule, zvonky nebo rampouchy, tahle tradice se udržela při životě dodnes. Zasloužila se o to i Lenka Bednaříková ze Štěpánova na Olomoucku, která nám předvede, co všechno se dá z korálků vykouzlit a jak se dělá třeba takový andělíček.
