Reportáže v regionech
Šperkařka
V rodině Štěpánky Kurfiřtové se dědí z generace na generaci už déle než 100 let šperkařské řemeslo. Věnovali se mu už její prarodiče z tatínkovy i maminčiny strany. Na co navazovat tak měla, ale v době, kdy se rozhodla osamostatnit, byla konkurence na trhu obrovská. Věděla, že uspěje jen tehdy, pokud přijde s něčím novým. A tak vymyslela, jak kameny netradičně zasazovat do drahých kovů. Nechá nás do svého království nahlédnout. Prozradí nám, jaké kameny ráda používá i to, kde je získává. Polodrahokamy na své šperky si kupříkladu vybírá na zahraničních burzách. A někdy to jsou, jak sama říká, odvážné kousky. Bude nás zajímat rovněž to, jak autorka vymýšlí jejich kombinace s kovem a kdo všechno se jejími šperky zdobí.
Šperkařka
Výstava skla v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Jmenuje se Claudia, je jí 45 let a proslavila Československo po celém světě. Řeč je o legendárním nápojovém setu z Nového Boru. Pro české sklářství zlomový výrobek se zrodil v době, kdy se v naprosté většině hutí přecházelo od ruční práce ke strojové. Najdete ho i na reprezentativní výstavě českého a slovenského nápojového skla v muzeu v Jablonci nad Nisou, která mapuje vývoj jednoho z našich nejspěšnějších oborů. Křehkou krásu vytvořenou našimi mistry si prohlédneme i my. Navíc ovšem nakoukneme taky do míst, kde se rodí. Zavzpomínáme na muže, který stál u jejího zrodu a budeme sledovat, jak se sklářská výroba v minulém věku proměnila.
Výstava skla v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Rádlo
První písemná zmínka o Rádle ležícím poblíž silnice z Turnova do Liberce pochází z roku 1419. Tehdy ho klášter v Mnichově Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna za 500 kop grošů českých. Ještě na počátku 19. století těžila obec ze své výhodné polohy na pomezí mezi podhůřím s rozvíjející se řemesly a zemědělskou krajinou českého vnitrozemí. Dnes k ní náleží řada osad v okolí, ale základem je poměrně hustá zástavba u kaple Nejsvětější Trojice. Tu si společně prohlédneme. Zastavíme se taky u stavení, která jsou ukázkou místní lidové architektury a pak se pokocháme výhledem do kraje z vrchu Císařský kámen.
Rádlo
Paseky nad Jizerou
Krajem zapadlých vlastenců bychom mohli nazvat Paseky nad Jizerou. Místy, která si spisovatel Karel Václav Rais zamiloval natolik, že do nich umístil děj svého slavného románu, před víc než sto lety vedla neméně proslulá cesta Buďárka. Po ní obyvatelé horských bud nosili své zboží na prodej do měst. Nechodili rozhodně nalehko, na zádech měli krosny plné všeho, co se dalo ve městě zpeněžit. Velký zájem byl hlavně o sýry z kravského a ovčího mléka. Vyráželi obvykle už kolem půlnoci, aby několik desítek kilometrů dlouhou náročnou túru zvládli a byli na trhu včas. Nejhorší úsek je čekal právě v Pasekách, kde museli překonat převýšení víc než pět set metrů. Společně se projdeme místy, kudy putovali.
Paseky nad Jizerou
Rytec skla
Ruský zlatník a klenotník Carl Peter Fabergé stál na konci 19. století u zrodu takzvaných Fabergého vajec, která patří mezi nejvzácnější klenoty na světě. Vznikala hlavně na zakázku carské rodiny. Jsou obrovská, zhotovená ze zlata a drahých kamenů a uvnitř ukrývají překvapení. Legendární firma na slavnou tradici i dnes čas od času naváže. A my můžeme být pyšní na to, že na dvou novodobých skvostech spolupracoval i rytec skla Arno Čančík z Nového Boru. Právě za ním se vypravíme. Momentálně některá svá díla představuje na unikátní výstavě. Při prohlídce se dozvíme, čemu všemu se mistr věnuje a nahlédneme taky do tajů výroby zmíněných Fabergého vajec.
