Reportáže v regionech
Zámek Sychrov
Zámek Sychrov získal své jméno od staročeského sychrati, tedy zimou se třásti. Což připomíná klima v kraji, v němž vyrostl. První zmínky o téhle památce pocházejí z patnáctého století, kdy tu stávala nevelká tvrz. V sedmnáctém věku byl objekt přestavěn na barokní zámeček. Nejvýznamněji jeho podobu ovlivnil francouzský rod Rohanů, který na panství působil přes 125 let. Pokud vám prostory, do nichž nahlédneme, budou připadat povědomé, tak možná proto, že se v nich natáčela řada pohádek. Třeba Zlatovláska či Nesmrtelná teta.
Zámek Sychrov
Bílý Potok
Bílý Potok, který je jednou z částí Javorníku, zmiňují písemné prameny poprvé v roce 1290. Tehdy se ovšem obec jmenovala Wyzbach. Dlouho patřila do majetku vratislavského biskupství, poté se místní páni rychle střídali. Patřil mezi ně i zakladatel přírodního léčitelství Vincenz Priessnitz. Nejsou to ale jeho světoznámé lázně, které dnes budeme obdivovat. Naše putování začneme v kostele sv. Kříže, ve kterém odborníci objevili velkou vzácnost. Ojedinělé umělecké dílo našich předků, fresky z přelomu 13. a 14. století. Prohlédneme si ale i další místní pamětihodnosti a připomeneme také nejslavnějšího místního rodáka, herce Rudolfa Rittnera.
Bílý Potok
Zlatý vrch a Studenec
Krajině u České Kamenice na Děčínsku dominuje čedičový vrch Studenec se 736 metry nadmořské výšky. Jméno prý dostal podle pramene neobvykle chladné vody vyvěrajícího na jeho severovýchodním svahu. Spoustu zajímavostí nabízí i jeho okolí, kterým vede naučná stezka. Je dlouhá přes 22 kilometrů a má 20 zastavení s informačními tabulemi přibližujícími zdejší lesy, říční a lesní ekosystémy i historii. Naše putování zahájíme pohledem na celou oblast pěkně z ptačí perspektivy, z rozhledny na už zmíněném Studenci. Jeho vrchol zdobí víc než století, ale před nedávnem prošla unikátní rekonstrukcí.
Zlatý vrch a Studenec
Horolezci v Českém ráji
O Praze se říká, že má stovku věží. Jsou ale místa, kde najdete věží tisíce. Skalní města Českého ráje jsou vyhledávaným cílem nejen pěších turistů a cyklistů, ale i horolezců. Pískovcové věže tu zdolávají už od konce devatenáctého století. Zajímavé je, že průkopníky skalního lezení tu byli Němci. Těm tehdy přestaly stačit lokality v Českosaském Švýcarsku. Místní je ovšem mezi kamennými skvosty neviděli moc rádi, dokonce měli pocit, že je ničí. Nakonec se ale inspirovali a začali jejich vrcholy dobývat taky. Jak to všechno bylo, se mohou zájemci dozvědět v nové expozici turnovského muzea.
Horolezci v Českém ráji
Vyhlídky Českého ráje
Český ráj patří k turisty nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety chybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Uvažovalo se totiž o tom, že by Český ráj sloužil jako místo výlučně pro odpočinek prezidenta republiky. To se naštěstí nestalo a tak se jeho krásami můžeme kochat i dnes. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst - Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství. A podobných půvabných míst najdete v oblasti víc.
