Reportáže v regionech
Bělá pod Bezdězem
Město Bělá pod Bezdězem mělo původně vyrůst přímo pod hradem, který má ve svém názvu. Jenže tam byl nedostatek vody, a tak se nakonec začalo budovat dál. Až u říčky Bělá, poblíž Mnichova Hradiště. Psal se rok 1304 a jméno dostalo Nový Bezděz. Jenže to se neujalo a tak došlo ke změně na nám známé. Město, které se později stalo vstupní branou do Máchova kraje, je dnes oblíbeným výletním místem. My si prohlédneme místní zámek, z jehož sklepení měla údajně vést tajná chodba až k už zmiňovanému panskému sídlu a porozhlédneme se taky po kraji z výšky.
Bělá pod Bezdězem
Zámek Sychrov
Zámek Sychrov získal své jméno od staročeského sychrati, tedy zimou se třásti. Což připomíná klima v kraji, v němž vyrostl. První zmínky o téhle památce pocházejí z patnáctého století, kdy tu stávala nevelká tvrz. V sedmnáctém věku byl objekt přestavěn na barokní zámeček. Nejvýznamněji jeho podobu ovlivnil francouzský rod Rohanů, který na panství působil přes 125 let. Pokud vám prostory, do nichž nahlédneme, budou připadat povědomé, tak možná proto, že se v nich natáčela řada pohádek. Třeba Zlatovláska či Nesmrtelná teta.
Zámek Sychrov
Bílý Potok
Bílý Potok, který je jednou z částí Javorníku, zmiňují písemné prameny poprvé v roce 1290. Tehdy se ovšem obec jmenovala Wyzbach. Dlouho patřila do majetku vratislavského biskupství, poté se místní páni rychle střídali. Patřil mezi ně i zakladatel přírodního léčitelství Vincenz Priessnitz. Nejsou to ale jeho světoznámé lázně, které dnes budeme obdivovat. Naše putování začneme v kostele sv. Kříže, ve kterém odborníci objevili velkou vzácnost. Ojedinělé umělecké dílo našich předků, fresky z přelomu 13. a 14. století. Prohlédneme si ale i další místní pamětihodnosti a připomeneme také nejslavnějšího místního rodáka, herce Rudolfa Rittnera.
Bílý Potok
Zlatý vrch a Studenec
Krajině u České Kamenice na Děčínsku dominuje čedičový vrch Studenec se 736 metry nadmořské výšky. Jméno prý dostal podle pramene neobvykle chladné vody vyvěrajícího na jeho severovýchodním svahu. Spoustu zajímavostí nabízí i jeho okolí, kterým vede naučná stezka. Je dlouhá přes 22 kilometrů a má 20 zastavení s informačními tabulemi přibližujícími zdejší lesy, říční a lesní ekosystémy i historii. Naše putování zahájíme pohledem na celou oblast pěkně z ptačí perspektivy, z rozhledny na už zmíněném Studenci. Jeho vrchol zdobí víc než století, ale před nedávnem prošla unikátní rekonstrukcí.
Zlatý vrch a Studenec
Horolezci v Českém ráji
O Praze se říká, že má stovku věží. Jsou ale místa, kde najdete věží tisíce. Skalní města Českého ráje jsou vyhledávaným cílem nejen pěších turistů a cyklistů, ale i horolezců. Pískovcové věže tu zdolávají už od konce devatenáctého století. Zajímavé je, že průkopníky skalního lezení tu byli Němci. Těm tehdy přestaly stačit lokality v Českosaském Švýcarsku. Místní je ovšem mezi kamennými skvosty neviděli moc rádi, dokonce měli pocit, že je ničí. Nakonec se ale inspirovali a začali jejich vrcholy dobývat taky. Jak to všechno bylo, se mohou zájemci dozvědět v nové expozici turnovského muzea.
