Reportáže v regionech
Růžovský vrch
Pravčickou bránu nebo soutěsky říčky Kamenice u Hřenska zná většina z nás. České Švýcarsko ale nabízí spoustu dalších zajímavých míst. Jedním z těch méně známých je Růžovský vrch, kterému se říká Děčínská Fudžijama. Jednak kvůli stejnému sopečnému původu a také osamocené poloze. Tyčí se do výšky 619 metrů nad mořem. Kolem něj vede naučná stezka, po které se společně projdeme. Vyrazíme z obce Růžová a dojdeme do údolí říčky Kamenice, kde se zastavíme například u Dolského mlýna známého z pohádky Pyšná princezna. Připomeneme si i období budování pohraničního opevnění a zavedeme vás k jedné zajímavé rozhledně.
Růžovský vrch
Köglerova stezka
První naučnou stezku u nás vybudoval amatérský přírodovědec Rudolf Kögler už před druhou světovou válkou v okolí severočeské Krásné Lípy. Uvědomoval si, že z geologického pohledu je tamní krajina nesmírně zajímavá. Původní dvanáctikilometrová cesta vedla od doubické Vápenky přes Kyjov do Vlčí Hory. Bylo na ní sedmdesát dřevěných informačních tabulí, které autor sám před každou zimou uklízel. Zemřel krátce po válce a jeho stezka upadla v zapomnění. Obnovy se dočkala až v novém tisíciletí. Od roku 2006 nese jméno svého tvůrce a je dokonce o deset kilometrů delší, než byla cesta historická.
Köglerova stezka
Labským údolím na kole
Ještě před 170 lety se Portou Bohemicou, tedy symbolickou Bránou Čech u hranic se Saskem, nedalo projet jinak než lodí. Po souši magické údolí Labe mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem zpřístupnila až železniční trať z Prahy do Drážďan, při jejímž budování byly proraženy skalní stěny na obou březích řeky. Na tomto úseku vás čeká jeden z nejpůsobivějších zážitků při putování po kolejích u nás. Díky půjčovně kol na ústeckém nádraží máte příležitost si ho prodloužit a zintenzivnit. Výlet labským údolím v sedle bicyklu můžete začít kousek od nádraží u nejšikmější zvonice ve střední Evropě a cestou rozhodně nepřehlédnete hrad Střekov nebo Masarykovo zdymadlo. Ukážeme vám i další zajímavá místa.
Labským údolím na kole
Flájský plavební kanál
Zatímco Schwarzenberský plavební kanál patří k oblíbeným turistickým cílům na jihu Čech, podobné vodní dílo v Krušných horách takřka upadlo v zapomnění. Přitom je ještě o bezmála dvě stě let starší. Flájský plavební kanál vznikl už na začátku 17. století a vedl přes česko-saské hranice. Od nás k sousedům se po něm přepravovalo dřevo. Do povědomí návštěvníků regionu se dostal až díky naučné stezce otevřené na české i německé straně v roce 2013. V rámci jejího budování došlo také na vyčištění a rekonstrukci dochovaných částí. Některé z nich si společně prohlédneme.
Flájský plavební kanál
Hora sv. Kateřiny
Městečko Hora svaté Kateřiny najdete v Krušných horách na samé hranici s Německem. Už ve 14. věku tu stávala hornická osada. Podle legendy v ní služka při sekání trávy našla kousek stříbra, a tím se začala psát slavná éra dobývání podzemního bohatství. Jiná historka vypráví, že jistý Hans Georg objevil na několika lokalitách naleziště rud a pojmenoval je po svých sestrách. V Sasku tak měly vzniknout Annaberg a Marienberg a u nás Katharinaberg. Ať to bylo jakkoliv, drahý kov tu horníci kutali několik století a dodnes se dochovala řada vzpomínek na onu slavnou éru. A my se k nim vydáme.
