Reportáže v regionech
Lázně Mšené
Malebná obec Mšené na Litoměřicku dostala své jméno po mechovém porostu, kterému se v kraji dařilo. Vůbec první písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1262. Dlouhou historii připomíná zámek, který vznikl přestavbou středověké tvrze. Asi nejvíc ovšem obec proslavily prameny železité vody s vysokým obsahem minerálních látek, které stály u zrodu místních lázní. Ty byly založeny na konci 18. století a později v nich začali ke kurýrování pacientů užívat i rašelinu objevenou v okolí v roce 1841. Dozvíme se, co všechno místní procedury pomáhají léčit i to, jak rušno je v areálu dnes.
Lázně Mšené
Jetřichovice a okolí
Pravčickou bránu a Hřensko v Českém Švýcarsku objevili turisté už před polovinou 19. století. O něco později je začala lákat také obec Jetřichovice a její okolí. K propagaci tamní krajiny přispěl i tištěný průvodce rynartického adjunkta Ferdinanda Náhlíka vydaný v roce 1864. V něm mimo se mimo jiné píše, že oblast by zůstala neprobádaná „nebýt vznešené štědrosti Jeho Jasnosti přírodymilovného pana knížete Ferdinanda Kinského, jenž dal velkými náklady všude zřídit mostky, tesaná schodiště, zábradlí a cesty." Vzpomínky na rod majitelů panství najdeme v krajině dodnes. My si připomeneme tři stále oblíbené vyhlídky, z nichž jednu nechal zmíněný Ferdinand vybudovat pro svou manželku Marii.
Jetřichovice a okolí
Podkrušnohorské muzeum v Mostě
V květnu loňského roku ukončil na Mostecku těžbu poslední hlubinný hnědouhelný důl v zemi. Horníci vytáhli na povrch všechny stroje a vstup do podzemního labyrintu víc než devíti kilometrů chodeb nadobro zaslepili. Konec této epochy inspiroval Podkrušnohorské technické muzeum k unikátnímu rozšíření expozice. Jejich novinka vypadá při pohledu zvenčí jako dlouhý hangár zastřešený těžkými gumovými pasy z dopravníků. Uvnitř však bez nutnosti sfárat pod povrch zemský zprostředkovává neobvyklý zážitek. Přibližuje práci horníků v prostorách běžnému smrtelníkovi nepřístupných.
Podkrušnohorské muzeum v Mostě
Růžovský vrch
Pravčickou bránu nebo soutěsky říčky Kamenice u Hřenska zná většina z nás. České Švýcarsko ale nabízí spoustu dalších zajímavých míst. Jedním z těch méně známých je Růžovský vrch, kterému se říká Děčínská Fudžijama. Jednak kvůli stejnému sopečnému původu a také osamocené poloze. Tyčí se do výšky 619 metrů nad mořem. Kolem něj vede naučná stezka, po které se společně projdeme. Vyrazíme z obce Růžová a dojdeme do údolí říčky Kamenice, kde se zastavíme například u Dolského mlýna známého z pohádky Pyšná princezna. Připomeneme si i období budování pohraničního opevnění a zavedeme vás k jedné zajímavé rozhledně.
Růžovský vrch
Köglerova stezka
První naučnou stezku u nás vybudoval amatérský přírodovědec Rudolf Kögler už před druhou světovou válkou v okolí severočeské Krásné Lípy. Uvědomoval si, že z geologického pohledu je tamní krajina nesmírně zajímavá. Původní dvanáctikilometrová cesta vedla od doubické Vápenky přes Kyjov do Vlčí Hory. Bylo na ní sedmdesát dřevěných informačních tabulí, které autor sám před každou zimou uklízel. Zemřel krátce po válce a jeho stezka upadla v zapomnění. Obnovy se dočkala až v novém tisíciletí. Od roku 2006 nese jméno svého tvůrce a je dokonce o deset kilometrů delší, než byla cesta historická.
