Reportáže v regionech
Mederův dům
V závěru 14. století bylo žateckým obyvatelům dovoleno stavět z kamene, takže v prostoru dnešní městské památkové rezervace začala růst nová zástavba. Pravděpodobně někdy v té době vznikl i gotický objekt známý jako Mederhaus neboli Mederův dům, pojmenovaný po posledních německých majitelích. V minulých letech mu hrozil zánik, ale díky spolku, kterému se podařilo získat prostředky na náročnou rekonstrukci, se dům dočkal obnovy.
Mederův dům
Jirkov
Historie Jirkova na Chomutovsku se začala psát už ve 13. století. Tehdy na pravém břehu řeky Biela, dnešní Bíliny, vyrostla uprostřed hustých hvozdů osada. Zpočátku patřila pánům z nedalekého Červeného Hrádku. V roce 1455 ji král Ladislav Pohrobek povýšil na město, které až do třicetileté války zažívalo velký hospodářský rozmach. Dobu prosperity tam dodnes připomíná řada památek a taky rozlehlý labyrint sklepů. A právě v něm naši prohlídku Jirkova zahájíme.
Jirkov
Březno
Březno leží nedaleko Chomutova. První zmínku o ní najdeme v darovací listině Chotěbora z Račic z roku 1281. Ten věnoval území chomutovskému řádu Německých rytířů. V průběhu staletí vlastnila panství celá řada šlechtických rodů. K těm nejvýznamnějším patřili Lobkovicové z Hasištejna. Za jejich časů byla obec dokonce povýšena na městečko. Moderní historie je pak úzce spjata s těžbou hnědého uhlí v okolí. K dominantám Března patří kostel sv. Petra a Pavla, u kterého naši procházku začneme.
Březno
Červený Hrádek
K chloubám Jirkova na severu Čech patří zámek Červený Hrádek. O jeho současnou podobu se zasloužili příslušníci rodu Hrzánů, kterým panství patřilo v 17. století. Původní středověký hrad nechali kompletně přebudovat podle tehdejších módních trendů. Po druhé světové válce bylo někdejší šlechtické sídlo znárodněno, sloužilo jako učiliště s internátem a pak v něm byla zřízena léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 1996 připadla památka městu, které se pustilo do její rozsáhlé rekonstrukce. Díky ní si ji teď můžeme prohlédnout v plné kráse.
Červený Hrádek
Buštěhradská dráha
Známá Buštěhradská dráha navázala v 70. letech 19. století Prahu na bohatá ložiska hnědého uhlí v Podkrušnohorské pánvi a následně položila koleje i přes Krušné hory do Saska. Poválečným odsunem německého obyvatelstva se ale Krušné hory vylidnily a v roce 1969 stát rozhodl o zrušení a likvidaci trati. 47 let poté se našla parta nadšenců, která trať postavila znovu a obnovila i provozt, pouze v měřítku 1:120.
